Časový test pro daňové osvobození při prodeji nemovitosti v případě zajišťovacího převodu práva běží nanovo
Dle uzavřeného Koordinačního výboru a platného znění zákona o daních z příjmů má zajišťovací převod práva vliv na běh lhůty pro osvobozeni příjmu z prodeje nemovité věci ve smyslu § 4 odst. 1 písm. b) zákona o dani z příjmu (ZDP).
Časovým testem se označuje nezbytná doba vlastnictví nemovitosti, která je nutná pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob.
Zajišťovací převod práva je upraven v § 2040 až 2044 občanského zákoníku a slouží k zajištění dluhu. Jeho principem je smluvní a dočasný převod majetkových práv dlužníka na věřitele za účelem zajištění dluhu věřitele za dlužníkem po dobu existence tohoto dluhu. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník dluh tím, že dočasně převede své právo věřiteli.
Zákon o daních z příjmů neobsahuje komplexní úpravu zajišťovacího převodu práva, proto byla problematika řešena v rámci tzv. Koordinačního výboru. Zástupci ministerstva financí nesouhlasili s návrhem předkladatele, a sice že zajišťovací převod práva má pouze zajišťovací funkci, nedochází při něm tedy ke zvýšení majetku, a proto nemá vliv na běh lhůty pro osvobození příjmu z prodeje nemovité věci, dojde-li po úhradě zajištěného dluhu k navrácení věci dlužníkovi.
Ze závěru finanční správy vyplývá, že důsledky zajišťovacího převodu práva spočívají v tom, že dlužník na věřitele fakticky převádí vlastnické právo k určité věci, i když je tento převod pouze dočasný a podmíněný. Jde o převod faktický a nikoli formální. Věřitel se tak stává faktickým vlastníkem dané věci. Zároveň uhrazením dluhu je věřitel povinen vydat dlužníkovi všechny užitky, které po dobu přechodného vlastnictví věci získal. Pouze v případě, kdy by dlužník svůj dluh řádně a včas nesplatil, stane se věřitel trvalým vlastníkem. Protože nedochází k navýšení majetku u věřitele ani u dlužníka, nejedná se o převod, který by podléhal dani z příjmů fyzických osob. Zajišťovací převod práva je tedy daňově neutrální.
To ale neznamená, že by nedocházelo k přerušení časového testu, tedy lhůty pro osvobození příjmu z prodeje nemovité věci ve smyslu § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.
Zdroj: BNT journal
KOOV 557/29.01.20
Zákon o daních z příjmů
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




