Časový test pro daňové osvobození při prodeji nemovitosti v případě zajišťovacího převodu práva běží nanovo
Dle uzavřeného Koordinačního výboru a platného znění zákona o daních z příjmů má zajišťovací převod práva vliv na běh lhůty pro osvobozeni příjmu z prodeje nemovité věci ve smyslu § 4 odst. 1 písm. b) zákona o dani z příjmu (ZDP).
Časovým testem se označuje nezbytná doba vlastnictví nemovitosti, která je nutná pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob.
Zajišťovací převod práva je upraven v § 2040 až 2044 občanského zákoníku a slouží k zajištění dluhu. Jeho principem je smluvní a dočasný převod majetkových práv dlužníka na věřitele za účelem zajištění dluhu věřitele za dlužníkem po dobu existence tohoto dluhu. Smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník dluh tím, že dočasně převede své právo věřiteli.
Zákon o daních z příjmů neobsahuje komplexní úpravu zajišťovacího převodu práva, proto byla problematika řešena v rámci tzv. Koordinačního výboru. Zástupci ministerstva financí nesouhlasili s návrhem předkladatele, a sice že zajišťovací převod práva má pouze zajišťovací funkci, nedochází při něm tedy ke zvýšení majetku, a proto nemá vliv na běh lhůty pro osvobození příjmu z prodeje nemovité věci, dojde-li po úhradě zajištěného dluhu k navrácení věci dlužníkovi.
Ze závěru finanční správy vyplývá, že důsledky zajišťovacího převodu práva spočívají v tom, že dlužník na věřitele fakticky převádí vlastnické právo k určité věci, i když je tento převod pouze dočasný a podmíněný. Jde o převod faktický a nikoli formální. Věřitel se tak stává faktickým vlastníkem dané věci. Zároveň uhrazením dluhu je věřitel povinen vydat dlužníkovi všechny užitky, které po dobu přechodného vlastnictví věci získal. Pouze v případě, kdy by dlužník svůj dluh řádně a včas nesplatil, stane se věřitel trvalým vlastníkem. Protože nedochází k navýšení majetku u věřitele ani u dlužníka, nejedná se o převod, který by podléhal dani z příjmů fyzických osob. Zajišťovací převod práva je tedy daňově neutrální.
To ale neznamená, že by nedocházelo k přerušení časového testu, tedy lhůty pro osvobození příjmu z prodeje nemovité věci ve smyslu § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.
Zdroj: BNT journal
KOOV 557/29.01.20
Zákon o daních z příjmů
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
