Cestovné pro pacienty od zdravotní pojišťovny
V běžném životě se nám může stát, že náš příbuzný potřebuje opakovaně vozit k lékaři na vyšetření. Ze zdravotních důvodů se nemůže přepravovat sám a my jsme ochotni ho k lékaři vozit. Zdravotní pojišťovna by mohla tyto cesty zpětně proplatit.
Ošetřující lékař vyplňuje tiskopis na cesty v budoucnu. Teprve poté, co ošetřující lékař takovou dopravu schválí, může pojištěnec použít soukromé vozidlo. U poskytovatele zdravotních služeb, ke kterému se přepravoval, si nechá tiskopis potvrdit a má nárok na náhradu cestovních nákladů (cestovné) u své zdravotní pojišťovny.
Autorka představí otázky, které se nejčastěji vážou s vyplacením cestovného pacientům při použití soukromého vozidla. Vychází přitom z praxe ombudsmana, který může prošetřit postup zdravotní pojišťovny.
Pojištěnce často zajímá, zda mohou řídit auto sami nebo proč zdravotní pojišťovna argumentuje dopravou sanitkou. Mnohdy se také jedná o spory o počet kilometrů nebo existenci bližšího poskytovatele zdravotních služeb.
Tyto otázky se k přepravě soukromým vozidlem nejčastěji vážou:
Jedná se o zdravotní stav, který vyžaduje přepravu zdravotnickou dopravní službou?
Základním předpokladem je, že zdravotní stav pacienta vyžaduje použití zdravotnické dopravní služby. Namísto přepravy sanitkou pacient použije soukromé vozidlo. Lze podotknout, že bez splnění tohoto předpokladu by ošetřující lékař neměl tiskopis vyplnit.
Musí auto řídit jiná osoba než pacient?
Řídit vozidlo musí opravdu jiná osoba. Jen taková přeprava má být schválena ošetřujícím lékařem.
Jedná se o nejbližšího smluvního poskytovatele?
Vzdálenost určuje nejbližší smluvní poskytovatel, který je schopen požadované zdravotní služby poskytnout. Pacient si může vybrat vzdálenějšího poskytovatele. Má stále právo na výběr poskytovatele zdravotních služeb.[1] Jen výše cestovného bude odpovídat vzdálenosti k tomu nebližšímu.
Zajímavostí může být, že zdravotní pojišťovna předem neposuzuje naplnění podmínek na cestovné. Není tedy ve výčtu nároků pojištěnce, jejichž naplnění podmínek zdravotní pojišťovna posuzuje před poskytnutím zdravotních služeb jako hrazených. Zpětná úhrada cestovného tedy pro pojištěnce nemusí být vždy jistá.
Pokud zdravotní pojišťovna žádost zamítá, měla by to řádně odůvodnit.[2] Měla by vysvětlit a řádně odůvodnit, proč nemůže žádosti zcela vyhovět, jak případný podklad hodnotí a proč není dostatečný. Postupuje tak, aby podala přesvědčivé vysvětlení.[3]
Co dělat, když byla komunikace dlouhou dobu uzavřena?
Ombudsman se setkal i s případem, že zdravotní pojišťovna nezohlednila skutečný počet ujetých kilometrů z důvodu uzavření silnice. Nakonec však uznala, že pojištěnci vznikl vyšší nárok na cestovné, než mu původně uhradila, a tento rozdíl doplatila.[4]
Postup zdravotní pojišťovny před vyplacením cestovného
Zdravotní stav pacienta nemusí umožňovat, že se může přepravovat na vyšetření sám. Jeho ošetřující lékař může schválit použití soukromého vozidla.
Zdravotní pojišťovna správně zkoumá zdravotní stav pacienta - zda vyžaduje použití zdravotnické dopravní služby. Soukromé vozidlo však musí řídit jiná osoba a výše cestovného bude odpovídat pouze nejbližšímu poskytovateli zdravotních služeb.
[1] Ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb, o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
[2] Zpráva veřejného ochránce práv ze dne 21. února 2022, sp. zn. 5859/2021/VOP.
[3] Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv ze dne 26. září 2023, sp. zn. 863/2023/VOP.
[4] Zpráva zástupkyně veřejného ochránce práv ze dne 12. března 2020, sp. zn. 7055/2019/VOP.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




