Cestovné pro pacienty od zdravotní pojišťovny
V běžném životě se nám může stát, že náš příbuzný potřebuje opakovaně vozit k lékaři na vyšetření. Ze zdravotních důvodů se nemůže přepravovat sám a my jsme ochotni ho k lékaři vozit. Zdravotní pojišťovna by mohla tyto cesty zpětně proplatit.
Ošetřující lékař vyplňuje tiskopis na cesty v budoucnu. Teprve poté, co ošetřující lékař takovou dopravu schválí, může pojištěnec použít soukromé vozidlo. U poskytovatele zdravotních služeb, ke kterému se přepravoval, si nechá tiskopis potvrdit a má nárok na náhradu cestovních nákladů (cestovné) u své zdravotní pojišťovny.
Autorka představí otázky, které se nejčastěji vážou s vyplacením cestovného pacientům při použití soukromého vozidla. Vychází přitom z praxe ombudsmana, který může prošetřit postup zdravotní pojišťovny.
Pojištěnce často zajímá, zda mohou řídit auto sami nebo proč zdravotní pojišťovna argumentuje dopravou sanitkou. Mnohdy se také jedná o spory o počet kilometrů nebo existenci bližšího poskytovatele zdravotních služeb.
Tyto otázky se k přepravě soukromým vozidlem nejčastěji vážou:
Jedná se o zdravotní stav, který vyžaduje přepravu zdravotnickou dopravní službou?
Základním předpokladem je, že zdravotní stav pacienta vyžaduje použití zdravotnické dopravní služby. Namísto přepravy sanitkou pacient použije soukromé vozidlo. Lze podotknout, že bez splnění tohoto předpokladu by ošetřující lékař neměl tiskopis vyplnit.
Musí auto řídit jiná osoba než pacient?
Řídit vozidlo musí opravdu jiná osoba. Jen taková přeprava má být schválena ošetřujícím lékařem.
Jedná se o nejbližšího smluvního poskytovatele?
Vzdálenost určuje nejbližší smluvní poskytovatel, který je schopen požadované zdravotní služby poskytnout. Pacient si může vybrat vzdálenějšího poskytovatele. Má stále právo na výběr poskytovatele zdravotních služeb.[1] Jen výše cestovného bude odpovídat vzdálenosti k tomu nebližšímu.
Zajímavostí může být, že zdravotní pojišťovna předem neposuzuje naplnění podmínek na cestovné. Není tedy ve výčtu nároků pojištěnce, jejichž naplnění podmínek zdravotní pojišťovna posuzuje před poskytnutím zdravotních služeb jako hrazených. Zpětná úhrada cestovného tedy pro pojištěnce nemusí být vždy jistá.
Pokud zdravotní pojišťovna žádost zamítá, měla by to řádně odůvodnit.[2] Měla by vysvětlit a řádně odůvodnit, proč nemůže žádosti zcela vyhovět, jak případný podklad hodnotí a proč není dostatečný. Postupuje tak, aby podala přesvědčivé vysvětlení.[3]
Co dělat, když byla komunikace dlouhou dobu uzavřena?
Ombudsman se setkal i s případem, že zdravotní pojišťovna nezohlednila skutečný počet ujetých kilometrů z důvodu uzavření silnice. Nakonec však uznala, že pojištěnci vznikl vyšší nárok na cestovné, než mu původně uhradila, a tento rozdíl doplatila.[4]
Postup zdravotní pojišťovny před vyplacením cestovného
Zdravotní stav pacienta nemusí umožňovat, že se může přepravovat na vyšetření sám. Jeho ošetřující lékař může schválit použití soukromého vozidla.
Zdravotní pojišťovna správně zkoumá zdravotní stav pacienta - zda vyžaduje použití zdravotnické dopravní služby. Soukromé vozidlo však musí řídit jiná osoba a výše cestovného bude odpovídat pouze nejbližšímu poskytovateli zdravotních služeb.
[1] Ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb, o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
[2] Zpráva veřejného ochránce práv ze dne 21. února 2022, sp. zn. 5859/2021/VOP.
[3] Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv ze dne 26. září 2023, sp. zn. 863/2023/VOP.
[4] Zpráva zástupkyně veřejného ochránce práv ze dne 12. března 2020, sp. zn. 7055/2019/VOP.
Další články
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.




