DPH při dodání zboží do EU
Podle generálního advokáta Soudního dvora EU nesmí být platné DIČ odběratele zboží z jiného členského státu EU považováno za nutnou podmínku osvobození dodání zboží do jiného členského státu EU. Přestože stanovisko Generálního advokáta není pro Soudní dvůr EU závazné, je významným podkladem, který rozhodování soudu ovlivňuje. Nyní je tedy třeba vyčkat, zda uvedený výklad do své rozhodovací praxe převezme Soudní dvůr EU.
Podle Směrnice Rady 2006/112/ES je prodej zboží mezi obchodními společnostmi do jiného členského státu EU osvobozen od DPH. Všeobecně přijímanou podmínkou takového osvobození je, že kupující musí prodávajícímu poskytnout platné DIČ přidělené pro účely DPH, které si prodávající může ověřit v databázi VIES. Současně si musí prodávající zajistit důkaz prokazující, že zboží opustilo území členského státu v režimu odeslání a bylo dopraveno do jiného členského státu (přepravní/nákladní list).
Generální advokát zpochybnil požadavek na platné DIČ kupujícího v německém případě Josef Plöckl proti finančnímu soudu v Mnichově. V daném případě německý prodávající prodal automobil španělské společnosti a osvobození tohoto prodeje od německé DPH prokazoval důkazem o uskutečněné přepravě zboží do Španělska (nákladní list) a fakturou vystavenou na španělského zákazníka. Španělský kupující však neposkytl prodávajícímu platné DIČ přidělené pro účely DPH. Německý finanční úřad osvobození od DPH neuznal a prodávajícímu německou DPH na výstupu doměřil.
Generálnímu advokátovi byla k vyjasnění postoupena otázka, zda finanční úřad v daném případě mohl zpochybnit osvobození dodání zboží do jiného členského státu EU od DPH.
Generální advokát ve svém stanovisku ze dne 6. dubna 2016 uvedl, že právo na osvobození od DPH nemůže být prodávajícímu odepřeno pouze na základě skutečnosti, že kupující neposkytl platné DIČ, v situaci, kdy neexistuje žádný důkaz, který by nasvědčoval tomu, že se jedná o podvodné jednání, a zároveň byly splněny ostatní podmínky pro osvobození od DPH, tzn. že existují důkazy prokazující přepravení zboží do jiného členského státu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



