Připravovaná směrnice o spotřebitelském úvěru přinese řadu velkých změn - část I.
Loni v červnu vydala Rada Evropské unie obecný přístup k návrhu nové směrnice o spotřebitelských úvěrech, která má nahradit stávající směrnici o spotřebitelském úvěru z roku 2008.
Návrh nyní čeká na oficiální postoj Evropského parlamentu. Zda Evropský parlament ve svém postoji obecný přístup Rady zohlední, nebo nikoli, teprve uvidíme, na finální podobu směrnice si nicméně budeme muset ještě počkat. Z postoje vyjádřeného Radou však lze již nyní očekávat, kterým směrem se budou další debaty ohledně regulace spotřebitelských úvěrů ubírat.
Vzhledem k postupnému přesunu aktivit spotřebitelů do online prostředí a vzniku nových produktů nabízených často přeshraničně se Evropská komise rozhodla nahradit stávající směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS („původní směrnice“) novou směrnicí, aktuálně projednávanou jako směrnice Evropského parlamentu a Rady o spotřebitelských úvěrech ze dne 30. června 2021 („nová směrnice“).
Drobné úvěry, leasing a kontokorent
Zatímco původní směrnice ze své působnosti vylučovala úvěry nižší než 200 eur nebo vyšší než 75 000 eur, nová směrnice by měla zahrnovat i drobné půjčky v hodnotě do 200 eur. Horní hranice úvěrů neregulovaných novou směrnicí se přitom s ohledem na růst inflace od roku 2008 let zvyšuje na 100 000 eur. V České republice jsou nicméně drobné úvěry do 200 eur regulovány již v současné době, a to zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („ZSÚ“), který původní směrnici implementoval.
Další novinkou je zrušení výjimky z působnosti pro smlouvy o pronájmu nebo leasingové smlouvy, u kterých není stanovena povinnost odkupu předmětu. Pokud tedy v této oblasti nebude nová směrnice dále upravena, dotkne se její úprava i operativního leasingu, který stojí v současné době mimo její působnost.
Nová směrnice také rozlišuje možnosti kontokorentu, tedy přečerpání prostředků na běžném účtu, včetně dříve vyloučených přečerpání splatných do jednoho měsíce. Nově bude přečerpání rozlišeno jako možnost přečerpání (přečerpání na základě smlouvy) a překročení(mlčky uznané přečerpání, kdy věřitel zpřístupňuje spotřebiteli finanční prostředky přesahující aktuální zůstatek na jeho běžném účtu, nebo smluvené přečerpání).
Odložená platba (Buy Now Pay Later – BNPL)
Dalšími úvěry spadajícími do působnosti nové směrnice by měly být úvěry poskytnuté bez úroků nebo poplatků a úvěrové smlouvy se splatností do tří měsíců. Regulace se tak nově dotkne také odložených plateb (BNPL úvěrů), které jsou spotřebitelům nabízeny věřitelem skrze dodavatele zboží nebo služeb a umožňují jim nakoupit produkt a zaplatit za něj později, obvykle v několika málo splátkách. Na poskytovatele těchto odložených plateb budou dle nové směrnice kladeny podobné povinnosti jako na poskytovatele jiných spotřebitelských úvěrů, a to včetně povinnosti posuzovat úvěruschopnost spotřebitele.
Službami BNPL se mimo jiné zabývala také nedávná závěrečná zpráva Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), podle které je tento způsob financování rizikový, jelikož může vést spotřebitele k nadměrnému utrácení a vzniku finančních závazků, jež nebude schopen plnit. Především při větším množství půjček s různou splatností totiž může spotřebitel snadno ztratit přehled a nepřiměřeně se zadlužit. Určitou míru regulace v oblasti služeb BNPL tak bylo zřejmě logické očekávat, poskytovatele těchto plateb však může ještě překvapit výsledný rozsah uložených povinností.
Platformy přímého úvěrování (tzv. P2P platformy)
Nová směrnice také doplňuje nařízení o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky, které v současné době ze své působnosti vylučuje služby skupinového financování pro spotřebitele, a nově se regulace dotkne poskytovatelů služeb skupinového financování, tedy provozovatelů platforem P2P úvěrování.
Poskytovatelé služeb P2P, kteří přímo poskytují úvěry spotřebitelům (tedy za účelem úvěrování shromažďují prostředky prostřednictvím platformy, ale sami pak vůči úvěrovaným vystupují jako věřitelé), budou mít podle nové směrnice povinnosti v obdobném rozsahu jako ostatní věřitelé.
Pokud však poskytovatel P2P služeb úvěr sám neposkytuje, ale umožňuje prostřednictvím platformy poskytování úvěrů jednotlivým věřitelům, bude se rozsah povinností poskytovatele odvíjet od toho, zda budou věřiteli z úvěrů osoby poskytující podnikatelé (např. osoby vykonávající tuto činnost na základě živnostenského oprávnění), nebo nepodnikatelé (spotřebitelé). V případě, že bude poskytovatelem úvěru podnikající osoba, budou se podle nové směrnice povinnosti věřitelů vztahovat přímo na daného věřitele. Pokud však bude prostřednictvím platformy poskytovat úvěr spotřebitel jinému spotřebiteli, bude podle nové směrnice poskytovatel P2P služeb plnit povinnosti spojené například s posouzením úvěruschopnosti a poskytováním předsmluvních informací.
Předsmluvní informace
V oblasti informační povinnosti nová směrnice podrobněji upravuje, jak a kdy mají být spotřebitelům poskytovány předsmluvní informace, a zavádí nový formulář Standardní evropský přehled o spotřebitelském úvěru, který má být jednostránkovým dokumentem shrnujícím klíčové prvky konkrétního spotřebitelského úvěru. Cílem je zejména umožnit spotřebitelům porovnat a také lépe pochopit nabídky úvěrů. Obdobný standardizovaný dokument je již v současné době povinně poskytován při nabízení neživotního pojištění.
_
_
Článek byl publikován v Advokátním deníku.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




