Pět otázek pro Jiřího Kokeše
JUDr. Jiří Kokeš, Ph.D. je vedoucím advokátem v Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o. a odborníkem na finanční právo, právo kapitálových trhů a investičních fondů. Kromě toho se specializuje na právní poradenství zejména v oblasti smluvního a korporátního práva, na právo nemovitostí a duševního vlastnictví. S námi se podělil nejen o nejzajímavější dění na finančním trhu, ale třeba také o to, co postrádá v činnosti ČNB.
Co je aktuálně nejzajímavějším tématem v oblasti finančních trhů?
V globálním měřítku to je jistě současná nejistota ohledně finančního zdraví bank, která se dále propisuje do celého finančního trhu. Je v této souvislosti otázkou, nakolik jsou případy Silicon Valley Bank v USA či Credit Suisse ve Švýcarsku ojedinělým selháním či předzvěstí hlubší krize, která se díky dominovému efektu může dotknout, minimálně nepřímo, nás všech.
Vzhledem k tomu, jak minimálně v Evropě je regulace bank robustní včetně např. přísných kapitálových požadavků, bych situaci ale tak černě neviděl. Pokud regulátoři zareagují na případné výkyvy včas a smysluplně, není důvod k obavám.
Co česká legislativa, jaké změny se aktuálně připravují, co se chystá?
Osobně považuji za velký posun připravovanou změnu vymezení investičního nástroje v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, který bude rozšířen i o kryptoaktiva, resp. přesněji řečeno, o nástroje vydané pomocí technologie distribuovaného registru.
Dopadem této změny mimo jiné bude, že investiční služby poskytované ohledně kryptoaktiv budou na rozdíl od současného stavu podléhat těžkotonážní finanční regulaci se všemi důsledky s tím souvisejícími. Je možné v této souvislosti očekávat určité pročištění krypto trhu na straně jedné, na straně druhé přesun některých subjektů do šedé a černé zóny.
A co v rámci evropské legislativy, můžeme i v tomto směru očekávat nějaké změny?
Co se týče EU regulace, tak velké změny lze očekávat v souvislosti s nařízeními MiCA, DORA a nařízením o poskytovatelích služeb skupinového financování (crowdfundingu).
Z uvedeného je zřejmé, že kdokoli, kdo se se pohybuje v oblasti finanční regulace, se opravdu nenudí.
Nějakou dobu jsi působil v ČNB a můžeš tak srovnávat pohled regulátora s pohledem účastníka trhu, resp. jeho advokáta. Je něco, co v činnosti ČNB postrádáš?
Považuji za nešťastné, že ČNB není více otevřená ve vztahu k účastníkům trhu. Přitom je plná skutečných odborníků, kteří své práci rozumí, v rámci svých specializací jsou špičkami v ČR a rozhodně mají co říct. Myslím, že by si ČNB ušetřila spoustu práce, pokud by se na trh dostávalo více Q/A, stanovisek či vyjádření k aktuálním regulatorním otázkám.
Otevřenosti dle mého názoru nepomohla ani nová politika ČNB ohledně tzv. kvalifikovaných dotazů. Současná pravidla účastníky trhu od podání dotazu spíše odrazují, což je škoda pro obě strany. Účastník trhu si není jistý, jak postupovat, byť by rád postupoval řádně a v souladu se zákonem a ČNB se ochuzuje o praktické vhledy do reality finančního trhu.
Vím, že vedle výkonu advokacie též učíš na ČVUT. Jak vnímáš tuto zkušenost?
Ano, v rámci Masarykova ústavu ČVUT mám na starosti výuku základů práva a finančního práva. Svoji dosavadní zkušenost vnímám velmi pozitivně – je osvěžující dostat se mimo právnickou bublinu, alespoň na dvě hodiny týdně… Větší část studentů už pracuje, má své firmy či obchoduje na investičních platformách, takže mají praktický vhled, který, obávám se, na právnických fakultách chybí. Nutnou teorii tak můžeme rovnou propojit s praxí, což je skvělé.
Další články
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
Kvalifikované zaměstnanecké opce jako nástroj zaměstnanecké participace
Od 01. ledna 2026 došlo k legislativnímu zakotvení tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Základ jejich právní úpravy je obsažen v ust. § 6a zákona o daních z příjmů.



