Aféra "Dieselgate" - Spolkový soudní dvůr nařídil automobilce Volkswagen náhradu škody
Poškození zákazníci mohou počítat s odškodněním od VW ve výši několika tisíc euro. Spolkový soudní dvůr ve svém zásadním rozsudku z 25. 5. 2020 konstatoval, že Volkswagen úmyslně a v rozporu s dobrými mravy klamal své zákazníky uvedením na trh nezákonného zařízení manipulujícího s emisemi výfukových plynů. Soudci nejvyšší instance v civilním řízení tak potvrdili rozsudek Vrchního zemského soudu v Koblenci, který jednomu ze zákazníků přiznal právo na náhradu škody.
Dle soudců vznikla žalobci škoda v důsledku chování automobilky VW v rozporu s dobrými mravy, tedy uvedením na trh vozidla s nezákonným zařízením, manipulujícím s emisemi výfukových plynů. Škoda spočívá v uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem bylo vadné vozidlo, kterou by však zákazník neuzavřel, pokud by věděl o nezákonném zařízení manipulujícím s emisemi výfukových plynů. Kupní smlouva byla pro kupujícího nevýhodná, neboť z jeho pohledu ex ante záviselo na náhodě, zda vada, která nebyla v době pořízení známa, bude odhalena a použitelnost vozidla bude, např. v důsledku nařízení jeho vyřazení z provozu, omezena. Dle názoru Spolkového soudního dvora nezáleží na tom, zda vozidlo bylo zakoupeno jako nové nebo jako ojeté.
Spolkový soudní dvůr se svým rozsudkem jednoznačně staví na stranu spotřebitele, zdůrazňuje však také, že v rámci kompenzace má být zohledněno i užívání vozidla zákazníkem.
Skandál kolem nezákonného zařízení manipulujícího s emisemi se rozhořel na podzim roku 2015. V té době vyšlo najevo, že emise oxidu dusíku u určitého typu motoru byly při běžném provozu vyšší než při měření emisí. Důvodem byl software, který pouze při měření emisí plně aktivoval čištění výfukových plynů. Automobilka použití tohoto softwaru přiznala.
Rozsudek již nemá žádný účinek na narovnání sjednané v rámci vzorové žaloby na určení. Po vynesení rozsudku Volkswagen oznámil, že zbývajícím žalobcům nabídne jednorázové platby.
Rozsudek Spolkového soudního dvora nemá bezprostřední právní účinky na soudní řízení, která probíhají mimo Německo. Nelze však vyloučit, že se např. i české soudy ve srovnatelných případech budou řídit rozsudkem Spolkového soudního dvora.
zdroj: bnt journal
Zdroj:
Rozsudek Spolkového soudního dvora z 25.05.2020, č.j. VI ZR 252/19
https://www.bundesgerichs-hof.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/2020063.html
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
