Blíží se právní regulace sociálních sítí
Neregulace sociálních sítí začíná být v posledních měsících horkým tématem. Přinese nová úprava Evropské unie konečně průlom?
Sociální sítě hrají v naší komunikaci velmi podstatnou úlohu. Probíhá zde sdílení osobních zážitků, politická propagace a mnoho dalšího. Zvláště u druhé kategorie se již dlouhou dobu projevuje jeden fenomén – moderace obsahu. Zjednodušeně řečeno cílené zasahování do viditelnosti příspěvků. Dlouhou dobu si provozovatelé užívají poměrně značné volnosti s tím, co na svých platformách povolí sdílet. Zvláště po smazání profilu Donalda Trumpa ale zesílila kritika této neregulovanosti z úst veřejných činitelů, kteří ji kritizují dlouhodobě. K tomu se přidala i spousta vlivných osobností z politiky, které prosazovaly spíše moderaci přísnější.
Na čem stojí volnost sociálních sítí
Jelikož mají sociální sítě (Facebook, Instagram, Twitter a další) svoje sídlo v USA, reguluje je prvně tamní právní úprava. Její základ tvoří takzvaná sekce 230. Stratton Oakmont (podle příběhu firmy byl natočen film Vlk z Wall Street) zažaloval web Prodigy Services za příspěvek přidaný jedním z uživatelů. Moderace příspěvků z ní v očích soudu udělala vydavatele zodpovědného za obsah. Tato úprava se ale značně nehodila pro rozvíjející se komunikaci na internetu, takže Kongres schválil sekci 230.
Sekce 230 má dva podstatné důsledky. Poskytovatelé internetových služeb nenesou zodpovědnost za materiály nahrané uživateli. Zadruhé mohou omezovat přístup k materiálům, které vyhodnotí jako ,,…obscénní, oplzlé, lascivní, nechutné, nadměrně násilné, obtěžující nebo jinak nežádoucí.“ (překlad autora). Získali tak rozdílná pravidla kupříkladu od novin, které si obsah určují a mají za něj zároveň zodpovědnost. V poslední době vyjadřuje spousta veřejných činitelů v USA vůli změnit sekci 230. Republikánům častěji vadí volnost sítí v mazání příspěvků, které se v jejich mínění disproporčně omezuje jejich příznivce kvůli osobním politickým sympatiím vedoucích platforem, zatímco v Demokratické straně kritizují spíše nezodpovědnost za přidávaný obsah, kdy podle nich sítě nedostatečně odstraňují nepravdivý až nebezpečný obsah.
EU mění pravidla
V zemích EU se dlouhou dobu přijímala teze o neomezování sociálních sítí, případně se uvažovalo spíše nad tím, jak komunikaci na sítích omezovat. Německo přijalo zákon o povinnosti platforem mazat určité typy příspěvků 24 hodin od nahlášení. Evropská komise přinášela návrhy s vytyčeným cílem zamezit hromadnému šíření dezinformací.
Nárůst viditelnosti do té doby upozaděného směru přišel poté, co řada platforem, jako Facebook či Twitter, odstranila ze svých sítí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Politici (kancléřka Merkelová, eurokomisařka Jourová, polská vláda) vyjadřovali obavy nad možnou svévolí firem a nepřiměřeným zásahům do svobody slova. Co se ze sítí odstraní by dle nich měly určovat státy, ne firmy.
EU představila na konci minulého roku legislativu s názvem Digital Services Act, která míří oběma zmíněnými směry. Snaží se o snadnější odstraňování ilegálního obsahu, stejně tak jako o ochranu práv spotřebitelů. Do cílů patří povinné informování o důvodu omezení uživatele (např. při smazání příspěvku), rozsáhlejší možnosti se proti takovým zásahům bránit, vytvoření seznamu rizik s jejich řešením pro oblasti jako svoboda slova a celkově vyšší transparentnost platforem ohledně způsobu moderování a algoritmů doporučujících obsah. Celý proces přijetí DSA ale ještě bude nějakou dobu trvat, zatímco se do procesu zapojí spousta aktérů, takže výsledná podoba se může lišit.
Antimonopolní žaloba
Platformám nepomůže ani antimonopolní snažení americké administrativy a Kongresu. Výbor Kongresu zpracoval zprávu, kde se problematice věnuje a závěry nedopadly pro zástupce technologických společností (Amazon, Apple, Facebook a Google) zdaleka nejlépe. Jako monopol označuje i Facebook (například strany 132-173). Na zprávu Kongresu navázala Federální obchodní komise (FTC), která v koordinaci se 46 státy USA podala antimonopolní žalobu na Facebook. Viní ho z monopolu na poli sociálních sítí a požaduje odprodej Instagramu a WhatsAppu. Očekává se dlouhé právní soupeření.
Provozovatelé sociálních sítí si po dlouhou dobu mohli užívat široké volnosti při rozhodování, jak nakládat s moderací svých platforem. K tlakům směřujících spíše k mazání příspěvků se přidává nový, který má naopak chránit uživatele před svévolným omezováním jejich svobody slova. V roce 2021 i příštích pravděpodobně dojde k významným změnám na poli sociálních sítí.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




