Blíží se právní regulace sociálních sítí
Neregulace sociálních sítí začíná být v posledních měsících horkým tématem. Přinese nová úprava Evropské unie konečně průlom?
Sociální sítě hrají v naší komunikaci velmi podstatnou úlohu. Probíhá zde sdílení osobních zážitků, politická propagace a mnoho dalšího. Zvláště u druhé kategorie se již dlouhou dobu projevuje jeden fenomén – moderace obsahu. Zjednodušeně řečeno cílené zasahování do viditelnosti příspěvků. Dlouhou dobu si provozovatelé užívají poměrně značné volnosti s tím, co na svých platformách povolí sdílet. Zvláště po smazání profilu Donalda Trumpa ale zesílila kritika této neregulovanosti z úst veřejných činitelů, kteří ji kritizují dlouhodobě. K tomu se přidala i spousta vlivných osobností z politiky, které prosazovaly spíše moderaci přísnější.
Na čem stojí volnost sociálních sítí
Jelikož mají sociální sítě (Facebook, Instagram, Twitter a další) svoje sídlo v USA, reguluje je prvně tamní právní úprava. Její základ tvoří takzvaná sekce 230. Stratton Oakmont (podle příběhu firmy byl natočen film Vlk z Wall Street) zažaloval web Prodigy Services za příspěvek přidaný jedním z uživatelů. Moderace příspěvků z ní v očích soudu udělala vydavatele zodpovědného za obsah. Tato úprava se ale značně nehodila pro rozvíjející se komunikaci na internetu, takže Kongres schválil sekci 230.
Sekce 230 má dva podstatné důsledky. Poskytovatelé internetových služeb nenesou zodpovědnost za materiály nahrané uživateli. Zadruhé mohou omezovat přístup k materiálům, které vyhodnotí jako ,,…obscénní, oplzlé, lascivní, nechutné, nadměrně násilné, obtěžující nebo jinak nežádoucí.“ (překlad autora). Získali tak rozdílná pravidla kupříkladu od novin, které si obsah určují a mají za něj zároveň zodpovědnost. V poslední době vyjadřuje spousta veřejných činitelů v USA vůli změnit sekci 230. Republikánům častěji vadí volnost sítí v mazání příspěvků, které se v jejich mínění disproporčně omezuje jejich příznivce kvůli osobním politickým sympatiím vedoucích platforem, zatímco v Demokratické straně kritizují spíše nezodpovědnost za přidávaný obsah, kdy podle nich sítě nedostatečně odstraňují nepravdivý až nebezpečný obsah.
EU mění pravidla
V zemích EU se dlouhou dobu přijímala teze o neomezování sociálních sítí, případně se uvažovalo spíše nad tím, jak komunikaci na sítích omezovat. Německo přijalo zákon o povinnosti platforem mazat určité typy příspěvků 24 hodin od nahlášení. Evropská komise přinášela návrhy s vytyčeným cílem zamezit hromadnému šíření dezinformací.
Nárůst viditelnosti do té doby upozaděného směru přišel poté, co řada platforem, jako Facebook či Twitter, odstranila ze svých sítí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Politici (kancléřka Merkelová, eurokomisařka Jourová, polská vláda) vyjadřovali obavy nad možnou svévolí firem a nepřiměřeným zásahům do svobody slova. Co se ze sítí odstraní by dle nich měly určovat státy, ne firmy.
EU představila na konci minulého roku legislativu s názvem Digital Services Act, která míří oběma zmíněnými směry. Snaží se o snadnější odstraňování ilegálního obsahu, stejně tak jako o ochranu práv spotřebitelů. Do cílů patří povinné informování o důvodu omezení uživatele (např. při smazání příspěvku), rozsáhlejší možnosti se proti takovým zásahům bránit, vytvoření seznamu rizik s jejich řešením pro oblasti jako svoboda slova a celkově vyšší transparentnost platforem ohledně způsobu moderování a algoritmů doporučujících obsah. Celý proces přijetí DSA ale ještě bude nějakou dobu trvat, zatímco se do procesu zapojí spousta aktérů, takže výsledná podoba se může lišit.
Antimonopolní žaloba
Platformám nepomůže ani antimonopolní snažení americké administrativy a Kongresu. Výbor Kongresu zpracoval zprávu, kde se problematice věnuje a závěry nedopadly pro zástupce technologických společností (Amazon, Apple, Facebook a Google) zdaleka nejlépe. Jako monopol označuje i Facebook (například strany 132-173). Na zprávu Kongresu navázala Federální obchodní komise (FTC), která v koordinaci se 46 státy USA podala antimonopolní žalobu na Facebook. Viní ho z monopolu na poli sociálních sítí a požaduje odprodej Instagramu a WhatsAppu. Očekává se dlouhé právní soupeření.
Provozovatelé sociálních sítí si po dlouhou dobu mohli užívat široké volnosti při rozhodování, jak nakládat s moderací svých platforem. K tlakům směřujících spíše k mazání příspěvků se přidává nový, který má naopak chránit uživatele před svévolným omezováním jejich svobody slova. V roce 2021 i příštích pravděpodobně dojde k významným změnám na poli sociálních sítí.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



