Dobrovolné uvádění „bez E“ či „bez přidaných E“ na potravinách
S účinností k 1. 7. 2022 bylo publikováno stanovisko, jež blíže specifikuje způsob dobrovolného označování potravin „bez E“ nebo „bez přidaných E“ a vyjádřeními s podobným významem.
Stanovisko
Předmětné stanovisko (dále jen „Stanovisko“) v sobě kloubí problematiku přítomnosti schválených potravinářských přídatných látek, včetně extraktů dle nařízení (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách (dále jen „Nařízení 1333/2008“) a pravidla označování dle nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „Nařízení 1169/2011“). Obě nařízení jsou přímo použitelnými předpisy práva Evropské unie.
Primárním cílem Stanoviska je zřetelně a jasně určit, jaké podmínky přidání nebo přirozeného výskytu potravinářských přídatných látek musí dané potraviny pro výše uvedená označení splňovat. Činí tak v souladu s Nařízením 1169/2011 a se zřetelem na to, aby označení nebyla považována za zavádějící a neuváděla průměrného konečného spotřebitele v omyl, pokud jde o charakteristiku potraviny, a zvláště o její povahu, složení, vlastnosti nebo způsob výroby. V této souvislosti je účelem Stanoviska zajistit, aby informace poskytnuté konečnému spotřebiteli byly srozumitelné tak, aby mohl na jejich základě učinit informovaný výběr.
Přídatné potravinářské látky
Nařízení 1333/2008 přídatnou potravinářskou látku definuje jako látku, která není obvykle určena ke spotřebě jakožto potravina a ani není obvykle používána jako charakteristická složka potraviny, ať má či nemá výživovou hodnotu.
Záměrné přidání přídatné látky do potraviny z technologického důvodu při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování má nebo pravděpodobně bude mít za následek, že se tato látka nebo její vedlejší produkty stanou přímo či nepřímo složkou této potraviny.
Potravinářské přídatné látky, včetně extraktů naplňujících definici potravinářské přídatné látky, lze používat v potravinách jen v případě, že jsou zahrnuty na seznamu schválených přídatných látek v Nařízení 1333/2008 a jsou splněny podmínky pro jejich použití stanovené tímto nařízením.
Podmínky označování
Obecné podmínky označování potravin stanovuje Nařízení 1169/2011, které rovněž zavádí základní právní úpravu pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v souvislosti s informacemi o potravinách a obecné zásady, požadavky a povinnosti v oblasti informací o potravinách, a zejména označování potravin.
Dle Stanoviska je kategoricky zakázáno označit potravinu slovy „bez E“ a vyjádřením s podobným významem nebo „bez přidaných E“ a vyjádřením s podobným významem v souladu s požadavky Nařízení 1333/2008 a Nařízení 1169/2011, pokud:
- je do výrobku přidána potravinářská přídatná látka; nebo
- se potravinářská přídatná látka do složené potraviny dostala principem přenosu ze složky potraviny bez ohledu na to, zda ve finálním výrobku plní či neplní technologickou funkci.
Další články
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.



