Dobrovolné uvádění „bez E“ či „bez přidaných E“ na potravinách
S účinností k 1. 7. 2022 bylo publikováno stanovisko, jež blíže specifikuje způsob dobrovolného označování potravin „bez E“ nebo „bez přidaných E“ a vyjádřeními s podobným významem.
Stanovisko
Předmětné stanovisko (dále jen „Stanovisko“) v sobě kloubí problematiku přítomnosti schválených potravinářských přídatných látek, včetně extraktů dle nařízení (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách (dále jen „Nařízení 1333/2008“) a pravidla označování dle nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „Nařízení 1169/2011“). Obě nařízení jsou přímo použitelnými předpisy práva Evropské unie.
Primárním cílem Stanoviska je zřetelně a jasně určit, jaké podmínky přidání nebo přirozeného výskytu potravinářských přídatných látek musí dané potraviny pro výše uvedená označení splňovat. Činí tak v souladu s Nařízením 1169/2011 a se zřetelem na to, aby označení nebyla považována za zavádějící a neuváděla průměrného konečného spotřebitele v omyl, pokud jde o charakteristiku potraviny, a zvláště o její povahu, složení, vlastnosti nebo způsob výroby. V této souvislosti je účelem Stanoviska zajistit, aby informace poskytnuté konečnému spotřebiteli byly srozumitelné tak, aby mohl na jejich základě učinit informovaný výběr.
Přídatné potravinářské látky
Nařízení 1333/2008 přídatnou potravinářskou látku definuje jako látku, která není obvykle určena ke spotřebě jakožto potravina a ani není obvykle používána jako charakteristická složka potraviny, ať má či nemá výživovou hodnotu.
Záměrné přidání přídatné látky do potraviny z technologického důvodu při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování má nebo pravděpodobně bude mít za následek, že se tato látka nebo její vedlejší produkty stanou přímo či nepřímo složkou této potraviny.
Potravinářské přídatné látky, včetně extraktů naplňujících definici potravinářské přídatné látky, lze používat v potravinách jen v případě, že jsou zahrnuty na seznamu schválených přídatných látek v Nařízení 1333/2008 a jsou splněny podmínky pro jejich použití stanovené tímto nařízením.
Podmínky označování
Obecné podmínky označování potravin stanovuje Nařízení 1169/2011, které rovněž zavádí základní právní úpravu pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v souvislosti s informacemi o potravinách a obecné zásady, požadavky a povinnosti v oblasti informací o potravinách, a zejména označování potravin.
Dle Stanoviska je kategoricky zakázáno označit potravinu slovy „bez E“ a vyjádřením s podobným významem nebo „bez přidaných E“ a vyjádřením s podobným významem v souladu s požadavky Nařízení 1333/2008 a Nařízení 1169/2011, pokud:
- je do výrobku přidána potravinářská přídatná látka; nebo
- se potravinářská přídatná látka do složené potraviny dostala principem přenosu ze složky potraviny bez ohledu na to, zda ve finálním výrobku plní či neplní technologickou funkci.
V této souvislosti je třeba uvést, že informace např. „bez konzervantů“ a podobné výrazy nelze uvést ani v případě, že daná potravinářská přídatná látka je v potravině použita pro jinou hlavní technologickou funkci, avšak má v potravině též (vedlejší) funkci, v tomto případě konzervační (např. do výrobku je použita přídatná látka jako regulátor kyselosti, která má však současně také konzervační účinky).
Dále dle Stanoviska není možné potravinu označit slovy „bez E“ nebo vyjádřením s podobným významem, pokud je technologický proces výroby potravin nastaven takovým způsobem, aby v jeho průběhu záměrně vznikaly látky, které plní stejný technologický účinek jako přídatné látky s cílem nahradit potravinářské přídatné látky se stejným technologickým účinkem, nebo byla-li při výrobě použita takováto potravina (např. během fermentace nebo když v chlebovém kvasu vzniká volná kyselina glutamová, příp. kyselina mléčná nebo octová, která plní v potravině stejnou technologickou funkci jako glutamát).
Naopak je dle Stanoviska přípustné potravinu označit slovy „bez E“ a vyjádřením s podobným významem nebo „bez přidaných E“ a vyjádřením s podobným významem ve dvou případech, a to jestliže:
- se v potravině přirozeně vyskytují látky, které jsou svým chemickým složením podobné přídatným látkám, avšak záměrně neplní technologickou funkci - tyto látky mohou také vzniknout během technologického procesu, např. zrání apod., aniž by byly záměrnou náhradou za potravinářskou přídatnou látku se stejným technologickým účinkem, nebo
- do potravin nebyly přidány přídatné látky, ale byla přidána pouze surovina ve formě složky potraviny, to znamená surovina čerstvá, mražená, sušená, bez dalších chemických zásahů, která přirozeně obsahuje látky shodné se schválenými přídatnými látkami_(např.: do výrobku je použito ovoce/zelenina, přirozeně bohaté na kyselinu benzoovou, citronovou a další látky)._
Aplikace Stanoviska
Stanovisko bude počínaje červencem tohoto roku aplikováno příslušnými dozorovými orgány vůči všem výrobkům uváděných na trh v České republice, přičemž nelze předjímat přístup dozorových orgánů v jiných členských státech EU.
Pro úplnost je nutné upozornit, že výše popsané podmínky dle Stanoviska se nevztahují na potraviny s barvícími účinky, kdy se při používání těchto látek a s tím souvisejícím označováním potravin postupuje dle Metodického dokumentu Evropské komise „Guidance notes on the classification of food extracts with colouring properties“.
Závěr
Ačkoli se ve výše referovaném případě jedná pouze o stanovisko informativní povahy, tento dokument zcela jistě představuje doposud absentující přehledné a jasné vysvětlení a popis upřesňující problematiku označování potravin ve světle ochrany spotřebitele dle výše uvedených nařízeních EU.
Současně lze v této souvislosti očekávat dopady Stanoviska na dosavadní českou právní úpravu, které pro Vás budeme dále sledovat a aktualizovaně Vás o nich informovat.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.




