Jednotný evropský patent – kvůli Německu se sen nesplní
Kvůli dvěma novým ústavním stížnostem u německého Spolkového Ústavního soudu byla odložena implementace jednotného evropského patentu. Sen vynálezců se nekoná.
Implementace jednotného evropského patentu, který by měl podle Evropské komise snížit náklady vynálezců při podání žádosti o patent až o 32 000 EUR, byla opět odložena kvůli dvěma novým ústavním stížnostem podaným u německého Spolkového Ústavního soudu. Soud následně požádal německého prezidenta, aby před podpisem zákona požadovaného k implementaci počkal, dokud nerozhodne.
Sen všech vynálezců se zatím neplní. Zavedení jednotného evropského patentu se opět odkládá poté, co německý prezident vyhověl žádosti německého Spolkového Ústavního soudu počkat s podpisem potřebného zákona pro implementaci jednotného patentu do té doby, než soud rozhodne o dvou ústavních stížnostech.
Jednotné patenty umožňují přihlašovatelům patentů získat celoevropskou patentovou ochranu (nebo přesně řečeno patentovou ochranu v těch členských státech, které ratifikovaly odpovídající úmluvu), a to podáním jediné přihlášky k Evropskému patentovému úřadu. Pro přihlašovatele patentů bude tedy proces přihlášky podstatně jednodušší a levnější. Podle Evropské komise mohou žadatelé o patent v rámci nového systému ušetřit až 32 000 EUR za jeden patent.
Jednotný patentový systém je však podmíněn zřízením tzv. Jednotného Patentového Soudu, který bude mít pravomoc nad jednotnými patenty i tradičními evropskými patenty.
Přestože nařízení EU pro vytvoření jednotného patentového systému vstoupila v platnost již v roce 2013, nebudou platit před tím, než vstoupí v platnost Úmluva o Jednotném Patentovém Soudu. Podmínkou pro to je však její ratifikace těmi třemi členskými státy, které v roce 2012 získaly nejvíce platných evropských patentů, což právě zahrnuje i Německo.
V roce 2017 byl příslušný zákon německým parlamentem jednomyslně přijat, ale ne s požadovanou dvoutřetinovou většinou. V důsledku toho byl zákon Spolkovým Ústavním soudem prohlášen za neplatný.
Na konci loňského roku přijal německý parlament zákon znovu se stejným zněním. Před podpisem zákona prezidentem však byly těsně před koncem roku podány k německému Spolkovému Ústavnímu soudu dvě nové ústavní stížnosti (sp. zn. 2 BvR 2216/20 a 2 BvR 2217/20), načež německý prezident na žádost Spolkového Ústavního soudu podpis zákona odložil. Kdy bude Spolkový Ústavní soud o ústavních stížnostech rozhodovat, zatím není jasné.
Podle Evropské komise bylo původně zamýšleno, aby byl nový patentový systém spuštěn od roku 2022. Toto datum je nyní sporné. Jednotný patentový soud (EPG) bude mít sídlo v Lucemburku.
Zdroj: bnt journal
Další články
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
