Jednotný evropský patent – kvůli Německu se sen nesplní
Kvůli dvěma novým ústavním stížnostem u německého Spolkového Ústavního soudu byla odložena implementace jednotného evropského patentu. Sen vynálezců se nekoná.
Implementace jednotného evropského patentu, který by měl podle Evropské komise snížit náklady vynálezců při podání žádosti o patent až o 32 000 EUR, byla opět odložena kvůli dvěma novým ústavním stížnostem podaným u německého Spolkového Ústavního soudu. Soud následně požádal německého prezidenta, aby před podpisem zákona požadovaného k implementaci počkal, dokud nerozhodne.
Sen všech vynálezců se zatím neplní. Zavedení jednotného evropského patentu se opět odkládá poté, co německý prezident vyhověl žádosti německého Spolkového Ústavního soudu počkat s podpisem potřebného zákona pro implementaci jednotného patentu do té doby, než soud rozhodne o dvou ústavních stížnostech.
Jednotné patenty umožňují přihlašovatelům patentů získat celoevropskou patentovou ochranu (nebo přesně řečeno patentovou ochranu v těch členských státech, které ratifikovaly odpovídající úmluvu), a to podáním jediné přihlášky k Evropskému patentovému úřadu. Pro přihlašovatele patentů bude tedy proces přihlášky podstatně jednodušší a levnější. Podle Evropské komise mohou žadatelé o patent v rámci nového systému ušetřit až 32 000 EUR za jeden patent.
Jednotný patentový systém je však podmíněn zřízením tzv. Jednotného Patentového Soudu, který bude mít pravomoc nad jednotnými patenty i tradičními evropskými patenty.
Přestože nařízení EU pro vytvoření jednotného patentového systému vstoupila v platnost již v roce 2013, nebudou platit před tím, než vstoupí v platnost Úmluva o Jednotném Patentovém Soudu. Podmínkou pro to je však její ratifikace těmi třemi členskými státy, které v roce 2012 získaly nejvíce platných evropských patentů, což právě zahrnuje i Německo.
V roce 2017 byl příslušný zákon německým parlamentem jednomyslně přijat, ale ne s požadovanou dvoutřetinovou většinou. V důsledku toho byl zákon Spolkovým Ústavním soudem prohlášen za neplatný.
Na konci loňského roku přijal německý parlament zákon znovu se stejným zněním. Před podpisem zákona prezidentem však byly těsně před koncem roku podány k německému Spolkovému Ústavnímu soudu dvě nové ústavní stížnosti (sp. zn. 2 BvR 2216/20 a 2 BvR 2217/20), načež německý prezident na žádost Spolkového Ústavního soudu podpis zákona odložil. Kdy bude Spolkový Ústavní soud o ústavních stížnostech rozhodovat, zatím není jasné.
Podle Evropské komise bylo původně zamýšleno, aby byl nový patentový systém spuštěn od roku 2022. Toto datum je nyní sporné. Jednotný patentový soud (EPG) bude mít sídlo v Lucemburku.
Zdroj: bnt journal
Další články
Francouzský úřad CNIL udělil společnosti Extia pokutu 300 000 eur za ignorování žádostí o výmaz údajů
Ochrana osobních údajů není jen teoretickou záležitostí na papíře, což na vlastní kůži pocítila francouzská poradenská a technologická společnost Extia. Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů jí udělil pokutu ve výši 300 000 eur (přibližně 7,5 milionu Kč).
Když státem přiznaný nárok ztrácí svůj účinek
Co může znamenat rozsudek NSS o hornickém důchodu pro výchovné absorbované do minimálního důchodu?
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
