Jednotný evropský patent – kvůli Německu se sen nesplní
Kvůli dvěma novým ústavním stížnostem u německého Spolkového Ústavního soudu byla odložena implementace jednotného evropského patentu. Sen vynálezců se nekoná.
Implementace jednotného evropského patentu, který by měl podle Evropské komise snížit náklady vynálezců při podání žádosti o patent až o 32 000 EUR, byla opět odložena kvůli dvěma novým ústavním stížnostem podaným u německého Spolkového Ústavního soudu. Soud následně požádal německého prezidenta, aby před podpisem zákona požadovaného k implementaci počkal, dokud nerozhodne.
Sen všech vynálezců se zatím neplní. Zavedení jednotného evropského patentu se opět odkládá poté, co německý prezident vyhověl žádosti německého Spolkového Ústavního soudu počkat s podpisem potřebného zákona pro implementaci jednotného patentu do té doby, než soud rozhodne o dvou ústavních stížnostech.
Jednotné patenty umožňují přihlašovatelům patentů získat celoevropskou patentovou ochranu (nebo přesně řečeno patentovou ochranu v těch členských státech, které ratifikovaly odpovídající úmluvu), a to podáním jediné přihlášky k Evropskému patentovému úřadu. Pro přihlašovatele patentů bude tedy proces přihlášky podstatně jednodušší a levnější. Podle Evropské komise mohou žadatelé o patent v rámci nového systému ušetřit až 32 000 EUR za jeden patent.
Jednotný patentový systém je však podmíněn zřízením tzv. Jednotného Patentového Soudu, který bude mít pravomoc nad jednotnými patenty i tradičními evropskými patenty.
Přestože nařízení EU pro vytvoření jednotného patentového systému vstoupila v platnost již v roce 2013, nebudou platit před tím, než vstoupí v platnost Úmluva o Jednotném Patentovém Soudu. Podmínkou pro to je však její ratifikace těmi třemi členskými státy, které v roce 2012 získaly nejvíce platných evropských patentů, což právě zahrnuje i Německo.
V roce 2017 byl příslušný zákon německým parlamentem jednomyslně přijat, ale ne s požadovanou dvoutřetinovou většinou. V důsledku toho byl zákon Spolkovým Ústavním soudem prohlášen za neplatný.
Na konci loňského roku přijal německý parlament zákon znovu se stejným zněním. Před podpisem zákona prezidentem však byly těsně před koncem roku podány k německému Spolkovému Ústavnímu soudu dvě nové ústavní stížnosti (sp. zn. 2 BvR 2216/20 a 2 BvR 2217/20), načež německý prezident na žádost Spolkového Ústavního soudu podpis zákona odložil. Kdy bude Spolkový Ústavní soud o ústavních stížnostech rozhodovat, zatím není jasné.
Podle Evropské komise bylo původně zamýšleno, aby byl nový patentový systém spuštěn od roku 2022. Toto datum je nyní sporné. Jednotný patentový soud (EPG) bude mít sídlo v Lucemburku.
Zdroj: bnt journal
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
