Jednotný evropský patent – kvůli Německu se sen nesplní
Kvůli dvěma novým ústavním stížnostem u německého Spolkového Ústavního soudu byla odložena implementace jednotného evropského patentu. Sen vynálezců se nekoná.
Implementace jednotného evropského patentu, který by měl podle Evropské komise snížit náklady vynálezců při podání žádosti o patent až o 32 000 EUR, byla opět odložena kvůli dvěma novým ústavním stížnostem podaným u německého Spolkového Ústavního soudu. Soud následně požádal německého prezidenta, aby před podpisem zákona požadovaného k implementaci počkal, dokud nerozhodne.
Sen všech vynálezců se zatím neplní. Zavedení jednotného evropského patentu se opět odkládá poté, co německý prezident vyhověl žádosti německého Spolkového Ústavního soudu počkat s podpisem potřebného zákona pro implementaci jednotného patentu do té doby, než soud rozhodne o dvou ústavních stížnostech.
Jednotné patenty umožňují přihlašovatelům patentů získat celoevropskou patentovou ochranu (nebo přesně řečeno patentovou ochranu v těch členských státech, které ratifikovaly odpovídající úmluvu), a to podáním jediné přihlášky k Evropskému patentovému úřadu. Pro přihlašovatele patentů bude tedy proces přihlášky podstatně jednodušší a levnější. Podle Evropské komise mohou žadatelé o patent v rámci nového systému ušetřit až 32 000 EUR za jeden patent.
Jednotný patentový systém je však podmíněn zřízením tzv. Jednotného Patentového Soudu, který bude mít pravomoc nad jednotnými patenty i tradičními evropskými patenty.
Přestože nařízení EU pro vytvoření jednotného patentového systému vstoupila v platnost již v roce 2013, nebudou platit před tím, než vstoupí v platnost Úmluva o Jednotném Patentovém Soudu. Podmínkou pro to je však její ratifikace těmi třemi členskými státy, které v roce 2012 získaly nejvíce platných evropských patentů, což právě zahrnuje i Německo.
V roce 2017 byl příslušný zákon německým parlamentem jednomyslně přijat, ale ne s požadovanou dvoutřetinovou většinou. V důsledku toho byl zákon Spolkovým Ústavním soudem prohlášen za neplatný.
Na konci loňského roku přijal německý parlament zákon znovu se stejným zněním. Před podpisem zákona prezidentem však byly těsně před koncem roku podány k německému Spolkovému Ústavnímu soudu dvě nové ústavní stížnosti (sp. zn. 2 BvR 2216/20 a 2 BvR 2217/20), načež německý prezident na žádost Spolkového Ústavního soudu podpis zákona odložil. Kdy bude Spolkový Ústavní soud o ústavních stížnostech rozhodovat, zatím není jasné.
Podle Evropské komise bylo původně zamýšleno, aby byl nový patentový systém spuštěn od roku 2022. Toto datum je nyní sporné. Jednotný patentový soud (EPG) bude mít sídlo v Lucemburku.
Zdroj: bnt journal
Další články
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.




