Nákup zboží do 22 € ze třetích zemí se navýší o DPH a celní poplatky
Po 1. červenci 2021 bude platit povinnost uhradit DPH u každé zásilky se zbožím, které si fyzická osoba objedná ze 3. zemí, a podat celní prohlášení.
Od 1. 7. 2021 se mění některé předpisy směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH a prováděcí nařízení k této směrnici č. 282/2011. Jde o změny upravující uplatnění DPH na úrovni celé EU.
K jedné ze zásadních změn dochází v oblasti dovozu zboží ze 3. zemí. Jde o zrušení osvobození od DPH pro zboží s hodnotou do 22 € a zavedení povinnosti podat celní prohlášení.
V současné době jsou zásilky ze zemí mimo EU s hodnotou do 22€ osvobozené od odvodu DPH a procházejí jednoduchým celním řízením, které zajišťuje přepravce nebo pošta a příjemce nic nemusí řešit.
Po 1. červenci 2021 bude platit povinnost uhradit DPH u každé zásilky se zbožím, které si fyzická osoba objedná ze 3. země, a podat celní prohlášení. U zásilek do 150 € se celní prohlášení bude podávat elektronicky.
Celní řízení bude možné za poplatek vyřídit prostřednictvím dopravců (např. Česká pošta nebo specializovaných firem) nebo od července bude Celní správou umožněno vyřídit si celní řízení samostatně pomocí aplikace eCep.
DPH se bude počítat z hodnoty objednaného zboží, poštovného, případného poplatku za zastupování v celním řízení a platba proběhne při převzetí zásilky od dopravce.
Výjimkou z povinnosti platit DPH jsou dary mezi soukromými osobami do hodnoty 45€. U těchto zásilek bude ale také nutné podat celní prohlášení.
Zdroj: BNT journal
www.celnisprava.cz
www.celnicka.cz
www.behounek.eu daňový poradce
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
