Nový zákon o prověřování zahraničních investic a jeho dopady na investice do nemovitostí
Podle návrhu zákona může stát prostřednictvím svých orgánů kontrolovat investice, které v ČR realizují osoby pocházejících ze států mimo Evropskou unii. Stát může ovlivnit podobu rizikových investic a v krajním případě investice zakázat nebo zpětně zrušit.
V návaznosti na nařízení EU, předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona o prověřování zahraničních investic. Ten upravuje povinnosti týkající se prověřování některých zahraničních investic, a to z důvodu ochrany bezpečnosti ČR a vnitřního či veřejného pořádku.
Předmětem prověřování budou investice prováděné tzv. zahraničními investory, tedy fyzickými osobami s občanstvím jiného než členského státu EU, právnickými osobami se sídlem mimo členské státy EU či osobami, které jsou výše uvedenými osobami ovládány. Tyto investice se dále musí týkat zákonem vymezených oblastí, konkrétně výroby, výzkumu nebo vývoje vojenského materiálu, provozování prvků kritické infrastruktury, správy informačních systémů kritické informační infrastruktury a vývoje či výroby tzv. zboží dvojího užití (tj. zboží, které lze použít jak pro civilní, tak i vojenské účely).
Z pohledu investic do nemovitostí je významná především kategorie tzv. prvků kritické infrastruktury. Ty jsou definovány zákonem č. 240/2000 Sb., krizový zákon, jako stavby, zařízení, prostředky nebo veřejné infrastruktury určené podle průřezových a odvětvových kriterií. Tato kritéria jsou specifikována nařízením vlády č. 432/2010 Sb. a řadí se sem prvky související s energetikou (elektřinou, zemním plynem, ropou a teplem), vodním hospodářstvím (nenahraditelné zdroje vody, úpravny vody, vodní díla), potravinářstvím a zemědělstvím, zdravotnictvím (nově se sem řadí i výroba léčiv), dopravou či například komunikačními systémy.
Dá se tedy shrnout, že zákon o prověřování zahraničních investic by měl investice do nemovitostí zasáhnout pouze okrajově, a to v případě investic do velmi specifických nemovitostí, jako jsou elektrárny, velká vodní díla, energetická infrastruktura, atp. V případě nejistoty, zda se jedná o investici podléhající prověřování, je možné obrátit se na Ministerstvo průmyslu a obchodu s návrhem na konzultaci. V rámci ní se pak příslušné státní orgány vyjádří, zda považují za důvodné řízení o prověření zahraniční investice zahájit.
zdroj: bnt journal
Zdroj:
Vládní návrh zákona o hromadném řízení
https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=775&CT1=0
Další články
Digitální zaměstnanec po odchodu člověka: Kde končí firemní paměť a začíná profesní identita?
Zaměstnanec může odejít z firmy během jediného dne, jeho pracovní způsob v ní však může zůstat na neurčito. Umělá inteligence dokáže převzít jeho slovník, rozhodovací postupy, hlas i způsob jednání s klienty. Z těchto prvků pak vznikne nástroj, který pracuje dál bez něj.
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence




