Nový zákon o prověřování zahraničních investic a jeho dopady na investice do nemovitostí
Podle návrhu zákona může stát prostřednictvím svých orgánů kontrolovat investice, které v ČR realizují osoby pocházejících ze států mimo Evropskou unii. Stát může ovlivnit podobu rizikových investic a v krajním případě investice zakázat nebo zpětně zrušit.
V návaznosti na nařízení EU, předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona o prověřování zahraničních investic. Ten upravuje povinnosti týkající se prověřování některých zahraničních investic, a to z důvodu ochrany bezpečnosti ČR a vnitřního či veřejného pořádku.
Předmětem prověřování budou investice prováděné tzv. zahraničními investory, tedy fyzickými osobami s občanstvím jiného než členského státu EU, právnickými osobami se sídlem mimo členské státy EU či osobami, které jsou výše uvedenými osobami ovládány. Tyto investice se dále musí týkat zákonem vymezených oblastí, konkrétně výroby, výzkumu nebo vývoje vojenského materiálu, provozování prvků kritické infrastruktury, správy informačních systémů kritické informační infrastruktury a vývoje či výroby tzv. zboží dvojího užití (tj. zboží, které lze použít jak pro civilní, tak i vojenské účely).
Z pohledu investic do nemovitostí je významná především kategorie tzv. prvků kritické infrastruktury. Ty jsou definovány zákonem č. 240/2000 Sb., krizový zákon, jako stavby, zařízení, prostředky nebo veřejné infrastruktury určené podle průřezových a odvětvových kriterií. Tato kritéria jsou specifikována nařízením vlády č. 432/2010 Sb. a řadí se sem prvky související s energetikou (elektřinou, zemním plynem, ropou a teplem), vodním hospodářstvím (nenahraditelné zdroje vody, úpravny vody, vodní díla), potravinářstvím a zemědělstvím, zdravotnictvím (nově se sem řadí i výroba léčiv), dopravou či například komunikačními systémy.
Dá se tedy shrnout, že zákon o prověřování zahraničních investic by měl investice do nemovitostí zasáhnout pouze okrajově, a to v případě investic do velmi specifických nemovitostí, jako jsou elektrárny, velká vodní díla, energetická infrastruktura, atp. V případě nejistoty, zda se jedná o investici podléhající prověřování, je možné obrátit se na Ministerstvo průmyslu a obchodu s návrhem na konzultaci. V rámci ní se pak příslušné státní orgány vyjádří, zda považují za důvodné řízení o prověření zahraniční investice zahájit.
zdroj: bnt journal
Zdroj:
Vládní návrh zákona o hromadném řízení
https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=775&CT1=0
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
