Povinnosti související s provozem kamerových systémů
Provozovatelé kamerových systémů jsou zvyklí označovat monitorované prostory informační cedulí, která na pořizování záznamu upozorňuje. V článku rozebíráme best practice ve vztahu k vizuální i obsahové podobě informační cedule i piktogramu.
Obecným požadavkem při používání kamerových systémů je, aby si subjekty údajů, tj. fyzické osoby vstupující a nacházející se v monitorovaném prostoru, byly vědomy toho, že jsou monitorovány. Důraz je kladen na transparentnost, a proto by subjekt údajů by být vždy o pořizování záznamů informován v rozsahu dle obecného nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“).
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů („Sbor“) vydal již v roce 2020 pokyny, které se týkají zpracování osobních údajů prostřednictvím videotechniky. V těchto pokynech Sbor mimo jiné popisuje best practice v oblasti poskytování informací subjektům údajů formou vícevrstevného přístupu k informacím.
V rámci první vrstvy informační cedule by měl správce osobních údajů uvádět informace, které jsou z pohledu subjektu údajů nejdůležitější. Příkladem se bude jednat např. o podrobnosti o účelech zpracování, totožnosti správce a existenci práv subjektu údajů dle GDPR. Součástí první informační vrstvy mají být také informace o nejvýznamnějších dopadech zpracování, mezi takové informace může spadat například vymezení oprávněných zájmů, za jejichž účelem je zpracování prováděno. Má-li správce osobních údajů pověřence pro ochranu osobních údajů, pak by měly být v první vrstvě subjektu údajů také sděleny kontaktní údaje pověřence. Povinnou součástí informační cedule je potom odkaz na podrobnější druhou vrstvu informací.
Informační cedule první vrstvy by navíc měla obsahovat veškeré informace, které by mohly být pro subjekt údajů překvapující. Jako příklad překvapivých informací potom Sbor uvádí údaj o tom, že se záznamy přenášejí třetím stranám, a dále dobu uložení záznamů. Pokud tyto informace nejsou uvedeny, subjekt údajů by měl mít možnost spolehnout se, že existuje pouze živé monitorování (bez zaznamenávání údajů nebo přenosu údajů třetím stranám).
Nutno dodat, že je vhodné, aby informační cedule první vrstvy byla doplněna o piktogram kamery, ze kterého bude subjektu údajů jasné, že vstupuje do prostoru, který je monitorován. Piktogram společně s informační cedulí musí být umístěn na viditelném místě, ideálně v úrovni očí člověka. Subjektu údajů by také mělo být z informační cedule jasné, jaký prostor je monitorován, aby mohl případně přizpůsobit své chování. Doplníme, že informační cedule by měla být umístěna před vstupem do monitorovaného objektu a měla by umožňovat subjektů údajů seznámit se s informacemi ohledně zpracování před tím, než do monitorovaného prostoru vstoupí.
Druhou vrstvu informací by měl v rámci splnění informační povinnosti představovat podrobnější dokument, který bude obsahovat bližší informace o zpracování osobních údajů. Takový dokument může být umístěn například na vrátnici nebo recepci před vstupem do monitorovaného prostoru. Sbor doplňuje, že je žádoucí, aby byly informace druhé vrstvy dostupné subjektu údajů také online na webových stránkách, a to např. umístěním QR kódu na informační ceduli první vrstvy.
Z uvedených požadavků vyplývá, že se nároky na poskytování informací subjektům údajů zvyšují. Je tedy třeba dbát na to, že bude monitorovaný prostor vhodně označen a že před vstupem do prostoru bude mít subjekt údajů možnost seznámit se s informacemi o tom, jaké monitorování objektu probíhá.
Shrnutí Pokynů 3/2019 ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videozařízení Úřadu pro ochranu osobních údajů
Pokyny Evropského sboru pro ochranu osobních údajů 3/2019 ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videotechniky ze dne 29. 1. 2020
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.




