Evropská komise připravuje akční plán, který povede ke změnám DPH
Evropská komise připravuje novelizaci stávající směrnice k DPH, která si klade za cíl především bojovat proti daňovým únikům na DPH a dále snížit administrativní náročnost pro malé a střední podniky při vstupu na přeshraniční trh.
Členské státy Evropské unie čeká v blízké budoucnosti rozsáhlá novelizace směrnice k DPH. Evropská komise představila v Praze na konferenci VAT fórum v lednu 2018 plán jednotné strategie na shodnou DPH, tzv. definitivní režim DPH v rámci akčního plánu. Důvodem tohoto kroku je především boj proti únikům na DPH, ale také snížení administrativní zátěže pro malé a střední podniky.
EU vypočítala, že administartivní zátěž v rámci přeshraničního obchodu je pro podniky o 11 % vyšší než v případě tuzemského obchodování. Definitivní režim DPH spočívá v tom, že DPH za dodané zboží odvede dodavatel v sazbě daně podle státu ukončení přepravy zboží, a to prostřednictvím tzv. One Stop Shopu v zemi svého usazení. V praxi by si český dodavatel dodávající zboží do Francie musel zjistit příslušnou francouzskou sazbu daně, tu sdělit a odvést českému finančnímu úřadu a český FÚ by francouzskou daň převedl na účet francouszkému FÚ.
V případě pochybení hrozí dodavateli velké množství rizik, např.: uplatnění chybné sazby platné v členském státě nebo vykázání uskutečněného plnění jinému členskému státu. Evropská komise v nové směrnici počítá se zjednodušením pro dodavatele. Bude zaveden nový institut certifikované osoby. Touto certifikovanou osobou se může stát osoba splňující podmínky spolehlivosti (čistý trestní rejstřík, rozsáhlejší účetní systém). Z českého pohledu můžeme říci, že by se jednalo o protiklad k institutu nespolehlivého plátce.
Certifikované zdaňované osoby by byly prověřeny ze strany EU. Po přidělení institutu cerfitikované osoby by prakticky nezaznamenali žádnou změnu v odvodu DPH a mohli by používat systém jako dosud. Rozsáhlejší detaily návrhu definitivního režimu budou známy během roku 2018. Členské státy nejsou ze změn v oblasti DPH nadšeny, ale Evropská komise dala jasně najevo, že ona navrhuje a Rada EU rozhoduje. Vejde-li novela směrnice v platnost, zkomplikuje fungování finančních úřadů. Zvažuje se totiž zrušení souhrnného hlášení a v takovém případě by daňová správa prakticky ztratila přehled o jednotlivých dodávkách.
Zdroj: Konference VAT fórum 2018, Praha
Další články
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.




