Ustavující zasedání Pracovní skupiny ICC ČR pro Mediaci
Na půdě českého Národního výboru Mezinárodní obchodní komory došlo k ustanovení Pracovní skupiny, která má za cíl podporu užívání mediace a dalších mimosoudních způsobů řešení sporů v prostředí domácího i mezinárodního obchodu. Podaří se i její činností ušetřit skoro miliardu korun, tak jako podobným iniciativám ve Velké Británii či USA?
Ve středu 10. června 2015 se v pražském sídle Národního výboru ICC ČR (Mezinárodní obchodní komora) konalo ustavující zasedání Pracovní skupiny ICC ČR pro Mediaci. Členy pracovní skupiny se stali nejenom renomovaní advokáti z předních českých advokátních kanceláří, ale také zástupci Právnické fakulty Univerzity Karlovy či společností ČEZ a Česká spořitelna.
Co mediace je a jak funguje, vysvětluje tajemník Pracovní skupiny, JUDr. Martin Svatoš, Ph.D.: „Jedná se o rychlé, efektivní, úsporné a především trvalé mimosoudní řešení sporu, které v ČR od roku 2012 upravuje zvláštní zákon. Pomoci mediátora strany o sporné otázce vyjednávají, aniž je nutné podávat žalobu k soudu. Dohody je pak dosaženo vždy jen se souhlasem obou stran… a to ve více než v 80% případů.“
Cílem Pracovní skupiny ICC ČR pro Mediaci je zejména podpora využívání Mediace při řešení obchodních sporů. Jak prozradil výkonný ředitel ICC ČR, Mgr. Karel Machotka, „souzní principy mediace, tedy její dobrovolnost a neformálnost, s činností Mezinárodní obchodní komory. Současně při jejím užívání dochází k úspoře nemalých prostředků českých podnikatelů, čímž jsou naplňovány cíle ICC.“
Nově zvolený předseda Pracovní skupiny, JUDr. Ing. Miloš Olík, LL.M. vysvětlil priority Pracovní skupiny pro nadcházející rok: „Půjde nám zejména o rozšíření povědomí o mediaci mezi českými podnikateli. Za tímto účelem bychom chtěli jednak zveřejnit překlad mediačních pravidel ICC do češtiny, jednak iniciovat vznik tzv. Mediation Pledge, tedy jakéhosi závazku lídrů českého businessu zavazující k zvážení řešení všech sporů nejprve prostřednictvím mediace před podáním žaloby k soudu.“
Tajemník Pracovní skupiny, JUDr. Martin Svatoš, Ph.D. k tomu dodává: „Takovéto výzvy jsou běžné v USA, Velké Británii, Francii, ale také v sousedním Polsku. Mezi nejznámější a nejúspěšnější projekty v tomto směru patřila kupříkladu UK Government Pledge 2001, jehož přímým výsledkem bylo navýšení počtu užívání mimosoudního způsobu řešení sporů o 20%. Podle předpokladů vlády Velké Británie se díky tomu podařilo ušetřit cca 26,3 milionů liber. Příkladem jiného úspěchu je tzv. Corporate Pledge iniciovaná CPR Institutem v USA, pod kterou se podepsalo více než 4000 subjektů včetně takových hráčů, jakými jsou Microsoft Corporation, Texaco Inc., McDonald’s USA LLC či General Motors Company.“
O Mezinárodní obchodní komoře a jejím poslání
Mezinárodní obchodní komora (International Chamber of Commerce - ICC) je světová obchodní organizace založena v roce 1919 v Paříži, jejímž posláním je podporovat otevřený obchod a investice a pomoci podnikatelům naplňovat výzvy a příležitosti stále integrovanější světové ekonomiky. ICC tlumočí postoje a priority podnikatelů na mezinárodní úrovni prostřednictvím aktivního zapojení v rámci Organizace spojených národů, Světové obchodní organizace, G20 a v dalších mezivládních fórech.
V současné době, se zaměřením na každý sektor soukromého podnikání, zahrnuje globální síť ICC více než 6 milionů firem, obchodních komor a podnikatelských sdružení ve více než 130 zemích světa. Téměř 3000 expertů z členských společností ICC uplatňují své znalosti a zkušenosti při formulaci postojů ICC ke konkrétním obchodním otázkám.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



