Vyjednávání o konečné podobě převratné směrnice o autorském právu
Po zářijovém hlasování evropského parlamentu o návrhu směrnice o autorském právu začíná vyjednávání o kompromisním znění jejích nejkontroverznějších ustanovení.
Návrh nové směrnice o autorském právu je reakcí na vývoj digitálního sdílení autorskoprávně chráněného obsahu. Po zářiovém hlasování evropského parlamentu je zjevné, že na potřebnosti této směrnice panuje v EU shoda a nyní probíhají jednání o výsledném znění.
Návrh směrnice vzbudil pozornost zejména ustanoveními čl. 11 a 13. Článek 11 bývá nepřesně označován také jako „daň z odkazů“. Podstatou je udělení některých práv autorů také vydavatelům tiskových publikací, kteří budou oprávnění povolit nebo zakázat rozmnožování v publikaci vydaného díla a jeho sdělování veřejnosti prostřednictvím komunikačních technologií. Díky tomu mají být vydavatelé bez dalšího oprávněni jednat s poskytovateli služeb informační společnosti (např. google, seznam, facebook) a zejména poskytovateli agregátních zpravodajských služeb o odměně za sdělování publikovaných děl veřejnosti na internetu. To doposud mohou pouze po smluvním převodu těchto práv, která náleží autorům.
Článek 11 je kritizován, protože uvedená práva mají ve výsledku mít jak autoři děl, tak vydavatelé, přičemž není jasné, jakými pravidly se bude řídit vztah těchto dvou subjektů. Pozměněné znění návrhu přijaté Evropským parlamentem v prvním čtení dává stejné oprávnění také organizátorům sportovních událostí.
Článek 13 zakládá povinnost poskytovatelů služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství autorských děl nahrávaných jejich uživateli (typicky youtube, vimeo, stream, uloz.to) monitorovat uživateli nahrávaný obsah a bránit porušování autorských práv. Poskytovatelé relevantních online služeb mají podle návrhu užívat software, který rozpoznává autorská díla nahraná uživateli a umožňuje na jejich nahrání reagovat. Podobný systém již dnes funguje například v rámci služby youtube pod názvem Content ID. Úpravy navrhované evropským parlamentem do čl. 13 přidávají ustanovení o tom, že takové nahrání díla uživatelem je sdělováním autorského díla veřejnosti.
Kritika tohoto ustanovení upozorňuje na to, že podobné systémy rozpoznávání autorských děl nebudou schopny mezi filtrovanými autorskými díly rozpoznat užití díla na základě zákonné licence. V praxi tak může dojít k zamezování zveřejňování užití díla po právu např. formou karikatury, parodie nebo v rámci zpravodajství.
Podobný systém kontroly uživateli nahrávaného obsahu bude zároveň znamenat významné náklady, které ztíží vstup na trh poskytování služeb informační společnosti. Přitom jde o pole již dnes z velké části ovládané několika silnými hráči.
Článek 13 znamená částečné prolomení doposud uplatňované doktríny tzv. „bezpečného přístavu“ vycházející z čl. 14 směrnice o elektronickém obchodu. Podle tohoto ustanovení poskytovatelé služeb informační společnosti při splnění podmínek neodpovídají za informace ukládané jejich uživateli. Přijetí směrnice proto bude více či méně zásadním krokem ve vývoji regulace digitálního prostoru, podle konkrétního přijatého znění.
Zdroj: BNT journal
Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?




