Vysílání zaměstnanců v rámci EU
Vysílání zaměstnanců je situace, kdy zaměstnanec jménem svého zaměstnavatele vykonává na území jiného členského státu (dále JČS) práci pro svého tuzemského zaměstnavatele pod jeho jménem. Vysílání zaměstnanců upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Základním pravidlem dle tohoto nařízení je, že si pojistné platí zaměstnanec v tom státě, na jehož území vykonává výdělečnou činnost. Zvláštní pravidlo pro vysílání zaměstnanců stanoví z tohoto základního pravidla výjimku, a to tak, že zaměstnanec zůstává příslušným systémům pojištění v tom státě, ze kterého je vysílán (čl. 12, odst. 1). Vyslání zaměstnance musí splnit následující podmínky:
- zaměstnanec zůstává nadále zaměstnancem dle pracovněprávního vztahu u českého zaměstnavatele,
- český zaměstnavatel přiděluje zaměstnanci práci a stejně tak ho odměnuje,
- doba vyslání zaměstnance nesmí být delší než 2 roky,
- zaměstnanec nesmí nahradit jiného zaměstnance.
V případě kontroly osob na pracovišti v JČS se vyslaný zaměstnanec prokáže originálem dokumentu označovaného jako potvrzení A1. O vystavení dokumentu požádájí v ČR Českou správu sociálního zabezpečení (dále ČSSZ) společně zaměstnanec i zaměstnavatel.
Z hlediska sociálního pojištění, zdravotního pojištění i zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele se pro českého zaměstnavatele nic nemění. Pojistné bude odvádět ve stanovených lhůtách. Stejně tak hrubou mzdu zaměstnance zahrne do základu pro výpočet zákonného pojištění.
Závěrem bychom chtěli upozornit, že čeští zaměstnavatelé by si při vysílání svých zaměstnanců do zahraničí měli zjistit, jaké podmínky platí pro vyslané zaměstannce v dané zemi, zejména pokud se jedná o:
- pravidla pro minimální mzdu v dané zemi,
- dodržování stanovené maximální délky pracovní doby a minimální doby odpočinku,
- pracovní dobu a nárok na minimální počet dnů placené dovolené.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Další články
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
Uznání postoupené pohledávky za pravou
Postoupenému dlužníku zůstávají v souladu s § 1884 odst. 1 o. z. zachovány námitky vůči pohledávce, které měl v době postoupení. Občanský zákoník však v § 1884 odst. 2 o. z. rovněž stanoví, že jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?




