5 kroků, které nevynechat po nehodě. Vedou k vyššímu odškodnění
Průměrné odškodnění za dopravní nehodu se vyšplhalo na 1 milion korun. Na plnou částku dosáhnou lidé, kteří po bouračce neudělají zásadní chybu a vědí, na co vše mají nárok. Řidiči by měli zpozornět právě na podzim. K běžným rizikům se totiž přidávají i mlhy, listí na vozovce a sváteční šoféři, kteří se do provozu zapojují během Dušiček.
Dopravní nehoda je velmi stresující událost. V prvé řadě je nutné myslet na zdraví a bezpečnost všech účastníků. Pokud to ale situace dovolí, už v úvodních minutách po bouračce můžeme podniknout kroky, které povedou k získání spravedlivého odškodnění. Průměrná částka přitom podle statistik Vindicia dosahuje 1 milionu korun. Co tedy nezanedbat?
Krok 1: zdokumentujme místo nehody
Jestliže to není rizikové, je vhodné bezodkladně zdokumentovat místo nehody. „Není výjimkou, že se velmi rychle objeví tvrzení protistrany, která popírá, jak k bouračce skutečně došlo. Pomocníkem je mobilní telefon, kterým si můžeme vše nafotit a natočit. Rázem tak budeme mít podklad pro vyšetřování, protože bude jasně poznat, které auto je rozbité z jaké strany a z polohy vozidel půjde vyčíst, jak k nehodě došlo,“ uvádí Tomáš Beck, expert na odškodnění z Vindicia.
Krok 2: zaznamenejme svědectví a nechme si vše potvrdit policií
I s dalším krokem pomůže mobilní telefon. Vhodné je oslovit svědky události a nahrát si jejich výpověď – kdy a kde se nehoda stala, zda druhý řidič nejel na červenou či výrazně nepřekročil rychlost. Záznam by mělo doplnit jméno svědka a jeho kontaktní údaje, aby si ho mohla případně vyslechnout policie. Ta by měla také oficiálně potvrdit, kdo všechno byl účastníkem nehody. Podobný záznam se nehodí jen řidiči, ale všem zraněným z auta, kteří chtějí o odškodnění usilovat.
Krok 3: kontaktujme naši pojišťovnu
Když se stane dopravní nehoda, odškodnění vyplácí pojišťovna, a to z povinného ručení viníka. Zpozornět by ale měli lidé, kteří mají své soukromé úrazové a životní pojistky. Pojišťovny mají v podmínkách vlastní pravidla pro plnění, která ukládají zraněným některé povinnosti. Například musí událost nahlásit do určitého časového limitu, popřípadě mít vše potvrzeno od zasahujících záchranných složek.
Krok 4: ponechejme si všechny lékařské zprávy
Lidé často podceňují, že se některé zdravotní problémy mohou objevit až s výrazným odstupem po nehodě. „Typicky se jedná o bolesti krku a zad, popřípadě hlavy. Běžně se poprvé ozvou i týdny po bouračce, takže lidem nemusí dojít souvislost. Stejně tak se mohou projevit psychické potíže, třeba opakující se noční můry či problémy s cestováním v autě. To vše by měli poškození s lékaři řešit a explicitně se tázat, zda existuje souvislost s nehodou. Pokud to lékař vyhodnotí pozitivně, měl by zjištění zapsat do zprávy. Podobné obtíže se totiž velmi výrazně projeví na výši odškodnění,“ radí Beck. Poškození by měli od začátku schovávat všechny lékařské zprávy, které se k případu vztahují a trvat na tom, aby zahrnovala i drobnější následky, například šrámy či modřiny.
Krok 5: zapomeňme na všechny mýty
Češi se preventivně příliš nezajímají o to, co se děje v okamžiku, kdy se při nehodě oni či jejich blízcí zraní. Neznají svá práva a netuší, za jaké situace mají nárok na kompenzaci. Jakmile pak k bouračce dojde, reagují ve stresu a dělají chyby, které je mohou připravit o plnou výši odškodnění. „Často se setkáváme s tím, že lidé věří nesmyslům. Myslí si, že i přes vážné zranění nemohou usilovat o odškodnění, protože řídil jejich blízký člověk, který by pak zbankrotoval. Kompenzaci přitom hradí pojišťovna,“ říká Beck.
Vindicia řešila případ nehody mladých lidí, která si vyžádala i jednu oběť na životě. Když firma úspěšně získala kompenzaci pro jedno ze zraněných, muž se mezi řečí zmínil, jak moc je mu líto pozůstalých po zesnulé ženě. Vindicia se s rodinou spojila a zjistila, že ani měsíce po nehodě nezískala žádné odškodnění – všichni si mysleli, že když žena cestovala v autě, které řídil viník nehody, na nic nemají nárok. „Tento mýtus jsme vyvrátili, kompenzaci nárokovali a rodina si mezi sebe rozdělila více než 3 miliony korun,“ shrnuje Beck.
Podzim má na silnicích svá specifika
Poslední čtvrtletí roku přináší řidičům různé komplikace. K dešťům se přidávají mlhy, spadané listí je kluzké a objevit se mohou první námrazy. „Zpozornět by lidé měli hlavně v období kolem Dušiček. Na silnice se totiž podobně jako během velikonočních svátků vydávají i méně zkušení řidiči, kteří se obvykle pohybují na menší vzdálenosti a typicky i v řidším provozu. Na začátku listopadu jezdí zavzpomínat na své blízké a míří tak i do velkých měst,“ připomíná Beck. Vhodné je proto zařadit k povinné výbavě i vyšší dávku tolerance a předvídavosti.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
