E-shopy stále chybují při poskytování slev
Česká obchodní inspekce (ČOI) pokračuje v systematických kontrolách zaměřených na plnění povinností prodávajících při poskytování slev z ceny výrobků.
V rámci kontrol v období od 1. dubna do 30. června 2025 se ČOI zaměřila na celou tržní síť, včetně e-shopů. Jejím cílem bylo ověřit, zda jsou slevy poskytovány v souladu se zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a zda jsou spotřebitelé správně informováni o nejnižší ceně výrobku před slevou. Téměř u poloviny prodejců byly přitom zjištěny nedostatky.
Hlavní zjištění
- Celkem bylo provedeno 221 kontrol, přičemž porušení právních předpisů bylo zjištěno v 99 případech, tedy v 44,8 % všech kontrol.
- Častým prohřeškem bylo (v celkem 36 případech) porušení § 12a zákona o ochraně spotřebitele - nesprávný způsob výpočtu slevy z ceny výrobku, nebo neuvedení nejnižší ceny, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy.
- Nekalých obchodních praktik se prodávající dopustili v 63 případech. Z toho ve 29 případech šlo o praktiky, které mohly spotřebitele uvést v omyl ohledně ceny výrobků nebo výše slevy.
- Ve 14 případech bylo zjištěno porušení povinnosti prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a tyto ceny správně účtovat. Ve 13 případech pak bylo zjištěno porušení ustanovení § 12 zákona o ochraně spotřebitele, který se týká povinnosti prodávajícího informovat v souladu s cenovými předpisy o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb.
- Porušení dalších právních předpisů bylo prokázáno v 72 případech (např. porušení občanského zákoníku nebo zákona o cenách).
- Pravomocně bylo uloženo 112 pokut v celkové výši 5.674.000 Kč.
Na co by si měli dát e-shopaři pozor
Výsledky kontrol potvrzují, že prodávající nedodržují povinnost informovat o nejnižší ceně výrobku v posledních 30 dnech před slevou, případně zákazníkům poskytují nesprávné informace o slevách. Při zlevňování produktů by si e-shopy proto měly vždy zkontrolovat, že ceny a slevy uvádějí v souladu se zákonem.
Opakovaným jevem je také využívání barevně odlišných cenovek a různých srovnání cen, které mají za cíl přimět spotřebitele k rychlému rozhodnutí. Tyto marketingové nástroje ale mohou vyvolávat mylný dojem o skutečné výhodnosti nabídky, a může jít tedy o nekalou obchodní praktiku. Stejně tak, pokud jsou zákazníkovi předkládána nejasná nebo neurčitá cenová srovnání. I toto je tedy něco, čeho by se e-shopy měly vyvarovat.
Lze doporučit, aby se osoby zodpovědné za nastavování slev a případně marketing, seznámily s jejich základními pravidly. V případě pochybností může být vhodné konzultovat způsob komunikace slevy s právníky.
ČOI uvádí, že poskytování slev bude totiž věnovat intenzivní pozornost i v nadcházejícím období. Lze tak očekávat, že kontroly budou probíhat i nadále. A jak je vidět, sankce jsou za porušení zákona ukládány poměrně často. V prvním čtvrtletí letošního roku byly uloženy pokuty dokonce v mnohem větší výši - v desítkách miliónů korun, a některým obchodním řetězcům i opakovaně. V takovém případě se sankce zvyšují.
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.




