GDPR přehled jak na online kamerové systémy a dopad ochrany oznamovatelů na GDPR
Nově hodnotí Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) i online kamerové systémy, v tomto článku proto Frank Bold Advokáti shrnují, jaký postup zvolit, abyste při využívání kamer dodrželi zákon. Přibližují také zákon o ochraně oznamovatelů a jeho dopad na ochranu osobních údajů a podrobnosti rozhodnutí soudu ke zveřejňování majetkových oznámení zastupitelů obcí.
Online kamerové systémy
Dlouhou dobu zastával ÚOOÚ názor, že užívání kamerového systému podléhá pravidlům pro zpracování osobních údajů pouze v případě, kdy je pořizován z kamery záznam. Na základě výkladových vodítek Evropského sboru pro ochranu osobních údajů však ÚOOÚ svůj přístup změnil a v současnosti hodnotí plnění povinností z GDPR i u online kamerových systémů. Důraz přitom klade mimo jiné i na transparentnost, tedy plnění informační povinnosti vůči osobám, které jsou kamerou zachyceny.
Za nejlepší postup se přitom považuje informování formou vícevrstvého přístupu k informacím. V rámci první vrstvy informační cedule jsou uvedeny pouze nejdůležitější informace (typicky vymezení účelu a oprávněných zájmů ke zpracování, kontakt na správce, poučení o právech subjektů údajů aj.) a odkaz na druhou vrstvu, která obsahuje další podrobnosti. Shrnutí ÚOOÚ k pokynům Evropského sboru pro ochranu osobních údajů ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videozařízení je dostupné zde.
Zákon o ochraně oznamovatelů a jeho dopad na povinnosti k ochraně osobních údajů
Tento rok by měl vejít v účinnost nový zákon o ochraně oznamovatelů, který je v současnosti projednáván na půdě Poslanecké sněmovny. Zákon zavádí nové povinnosti pro obce i soukromé společnosti, které se promítnou i do oblasti ochrany osobních údajů. Dojde totiž k novému zpracování osobních údajů, které musí být evidováno v záznamech o činnostech zpracování a dále zmíněno i v zásadách ochrany osobních údajů uveřejněných na webu, prostřednictvím kterého správce plní svoji informační povinnost.
Ústavní soud k otázce zveřejňování majetkových oznámení zastupitelů obcí
Na podzim minulého roku Ústavní soud vyhověl stížnostem 43 zastupitelů, kteří žádali odškodnění a omluvu za neomezené zpřístupňování jejich majetkových oznámení za část roku 2020. Již v roce 2020 Ústavní soud rozhodl o tom, že postačí zpřístupňovat tyto údaje na základě žádosti a že volné nahlížení veřejnosti přes internet porušuje právo na soukromí zastupitelů. Ministerstvo spravedlnosti však praxi změnilo až koncem roku 2020 a tím pádem tedy ponechávalo majetková oznámení plošně zveřejněná déle, než mělo. Stanovisko pléna Ústavního soudu v této věci najdete zde.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
