GDPR přehled jak na online kamerové systémy a dopad ochrany oznamovatelů na GDPR
Nově hodnotí Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) i online kamerové systémy, v tomto článku proto Frank Bold Advokáti shrnují, jaký postup zvolit, abyste při využívání kamer dodrželi zákon. Přibližují také zákon o ochraně oznamovatelů a jeho dopad na ochranu osobních údajů a podrobnosti rozhodnutí soudu ke zveřejňování majetkových oznámení zastupitelů obcí.
Online kamerové systémy
Dlouhou dobu zastával ÚOOÚ názor, že užívání kamerového systému podléhá pravidlům pro zpracování osobních údajů pouze v případě, kdy je pořizován z kamery záznam. Na základě výkladových vodítek Evropského sboru pro ochranu osobních údajů však ÚOOÚ svůj přístup změnil a v současnosti hodnotí plnění povinností z GDPR i u online kamerových systémů. Důraz přitom klade mimo jiné i na transparentnost, tedy plnění informační povinnosti vůči osobám, které jsou kamerou zachyceny.
Za nejlepší postup se přitom považuje informování formou vícevrstvého přístupu k informacím. V rámci první vrstvy informační cedule jsou uvedeny pouze nejdůležitější informace (typicky vymezení účelu a oprávněných zájmů ke zpracování, kontakt na správce, poučení o právech subjektů údajů aj.) a odkaz na druhou vrstvu, která obsahuje další podrobnosti. Shrnutí ÚOOÚ k pokynům Evropského sboru pro ochranu osobních údajů ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videozařízení je dostupné zde.
Zákon o ochraně oznamovatelů a jeho dopad na povinnosti k ochraně osobních údajů
Tento rok by měl vejít v účinnost nový zákon o ochraně oznamovatelů, který je v současnosti projednáván na půdě Poslanecké sněmovny. Zákon zavádí nové povinnosti pro obce i soukromé společnosti, které se promítnou i do oblasti ochrany osobních údajů. Dojde totiž k novému zpracování osobních údajů, které musí být evidováno v záznamech o činnostech zpracování a dále zmíněno i v zásadách ochrany osobních údajů uveřejněných na webu, prostřednictvím kterého správce plní svoji informační povinnost.
Ústavní soud k otázce zveřejňování majetkových oznámení zastupitelů obcí
Na podzim minulého roku Ústavní soud vyhověl stížnostem 43 zastupitelů, kteří žádali odškodnění a omluvu za neomezené zpřístupňování jejich majetkových oznámení za část roku 2020. Již v roce 2020 Ústavní soud rozhodl o tom, že postačí zpřístupňovat tyto údaje na základě žádosti a že volné nahlížení veřejnosti přes internet porušuje právo na soukromí zastupitelů. Ministerstvo spravedlnosti však praxi změnilo až koncem roku 2020 a tím pádem tedy ponechávalo majetková oznámení plošně zveřejněná déle, než mělo. Stanovisko pléna Ústavního soudu v této věci najdete zde.
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
