GDPR přehled jak na online kamerové systémy a dopad ochrany oznamovatelů na GDPR
Nově hodnotí Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) i online kamerové systémy, v tomto článku proto Frank Bold Advokáti shrnují, jaký postup zvolit, abyste při využívání kamer dodrželi zákon. Přibližují také zákon o ochraně oznamovatelů a jeho dopad na ochranu osobních údajů a podrobnosti rozhodnutí soudu ke zveřejňování majetkových oznámení zastupitelů obcí.
Online kamerové systémy
Dlouhou dobu zastával ÚOOÚ názor, že užívání kamerového systému podléhá pravidlům pro zpracování osobních údajů pouze v případě, kdy je pořizován z kamery záznam. Na základě výkladových vodítek Evropského sboru pro ochranu osobních údajů však ÚOOÚ svůj přístup změnil a v současnosti hodnotí plnění povinností z GDPR i u online kamerových systémů. Důraz přitom klade mimo jiné i na transparentnost, tedy plnění informační povinnosti vůči osobám, které jsou kamerou zachyceny.
Za nejlepší postup se přitom považuje informování formou vícevrstvého přístupu k informacím. V rámci první vrstvy informační cedule jsou uvedeny pouze nejdůležitější informace (typicky vymezení účelu a oprávněných zájmů ke zpracování, kontakt na správce, poučení o právech subjektů údajů aj.) a odkaz na druhou vrstvu, která obsahuje další podrobnosti. Shrnutí ÚOOÚ k pokynům Evropského sboru pro ochranu osobních údajů ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videozařízení je dostupné zde.
Zákon o ochraně oznamovatelů a jeho dopad na povinnosti k ochraně osobních údajů
Tento rok by měl vejít v účinnost nový zákon o ochraně oznamovatelů, který je v současnosti projednáván na půdě Poslanecké sněmovny. Zákon zavádí nové povinnosti pro obce i soukromé společnosti, které se promítnou i do oblasti ochrany osobních údajů. Dojde totiž k novému zpracování osobních údajů, které musí být evidováno v záznamech o činnostech zpracování a dále zmíněno i v zásadách ochrany osobních údajů uveřejněných na webu, prostřednictvím kterého správce plní svoji informační povinnost.
Ústavní soud k otázce zveřejňování majetkových oznámení zastupitelů obcí
Na podzim minulého roku Ústavní soud vyhověl stížnostem 43 zastupitelů, kteří žádali odškodnění a omluvu za neomezené zpřístupňování jejich majetkových oznámení za část roku 2020. Již v roce 2020 Ústavní soud rozhodl o tom, že postačí zpřístupňovat tyto údaje na základě žádosti a že volné nahlížení veřejnosti přes internet porušuje právo na soukromí zastupitelů. Ministerstvo spravedlnosti však praxi změnilo až koncem roku 2020 a tím pádem tedy ponechávalo majetková oznámení plošně zveřejněná déle, než mělo. Stanovisko pléna Ústavního soudu v této věci najdete zde.
Další články
Notářský zápis: jak urychlit vyklizení nemovitosti
Jak dosáhnout rychlého vyklizení nemovitosti bez soudního sporu? Řešením může být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který umožňuje nařídit exekuci.
Švarcsystém znovu na rozcestí: přísná judikatura, zesílení kontrol a chystaná změna zákona
Spolupráce s kontraktory patří již řadu let k citlivým tématům pracovního práva.
Nadační fond: nástroj ochrany a správy rodinného majetku, o kterém se stále častěji mluví
Nadační fond je velmi zajímavý nástroj správy a ochrany soukromého a rodinného majetku. Má vlastní právní osobnost, pružnější správu oproti některým jiným nástrojům, možnost zachovat diskrétnost a zároveň si udržet plnou kontrolu nad fungováním fondu prostřednictvím správní rady.
Kdo odpovídá za škodu, když vozidlo řídí algoritmus?
Automatizovaná vozidla nejsou pouze technologickou inovací automobilového průmyslu. Představují současně test schopnosti práva rozdělit odpovědnost ve světě, kde rozhodování vzniká v souhře člověka, softwaru, dat, výrobců, provozovatelů a infrastruktury. Tradiční otázka „Kdo řídil?“ se tak postupně mění na otázku „Kdo odpovídá za systém, který řídil?“.
Existuje povinnost čerpat mateřskou dovolenou?
Mateřská dovolená bývá tradičně chápána jako nástroj ochrany zaměstnankyně a dítěte, otázkou však zůstává, zda její čerpání představuje pouze právo, nebo i povinnost. Pozornost je věnována zejména minimální délce mateřské dovolené, možnostem výkonu práce v tomto období a výkladu české právní úpravy ve světle evropského práva a judikatury. Reflektovány jsou také praktické dopady pro zaměstnavatele i zaměstnankyně a úvahy nad tím, zda současné nastavení mateřské dovolené skutečně odpovídá účelu právní ochrany.
