Jaké existují druhy statutárního orgánu právnických osob a v čem se liší?

Možná jste i Vy členem statutárního orgánu a nejste si jisti, zda ve své funkci postupujete zcela správně. Nebo naopak hodláte založit vlastní společnost a uvažujete, jaký model statutárního orgánu by pro Vás byl ten nejlepší. Protože je tento orgán v mnoha ohledech klíčový, naleznete v tomto příspěvku popis druhů statutárního orgánů, které přicházejí podle současné právní úpravy v úvahu.

Obecně k oprávnění statutárního orgánu

Statutární orgán právnické osoby (tedy například s.r.o., a.s., ale i nadace, družstva či společenství vlastníků jednotek) je oprávněn a povinen zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Toto zástupčí oprávnění nemůže být zúženo, je nicméně možné – v případě vícečlenných statutárních orgánů – rozhodnout o tom, že bude zapotřebí, aby právnickou osobu zastupovalo vícero členů orgánu (pro bližší informace vizte pasáž tohoto příspěvku, kterou jsme nazvali “Způsob zastupování právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem”).

Dále má statutární orgán v souladu s občanským zákoníkem tzv. zbytkové rozhodovací oprávnění, což znamená, že může rozhodnout o všem, co není na základě zákona či zakladatelského právního jednání (zvaného stanovy, společenská smlouva atd.) svěřeno do působnosti jiného orgánu. Pokud tedy zákon či zakladatelské právní jednání o určitém rozhodnutí mlčí, pak je k němu povolán právě statutární orgán.

Prameny práva, které upravují statutární orgány

Obecná úprava statutárního orgánu je obsažena v občanském zákoníku. Vedle toho existují ještě ustanovení zvláštních zákonů, která také upravují statutární orgán. Takovým zvláštním zákonem je kupříkladu zákon o obchodních korporacích, který upravuje mj. statutární orgány obchodních společností a družstev, či zákon o bankách, který řeší totéž u bank. Protože je těchto zvláštních zákonů celá řada, zaměříme se pouze na úpravu v občanském zákoníku. Úprava v občanském zákoníku se použije i na poměry statutárních orgánů v těch právnických osobách, které jsou primárně upraveny ve zvláštních zákonech, a to v tom rozsahu, v jakém to zvláštní zákony nevylučují.

Možné varianty statutárního orgánu

Občanský zákoník nabízí dva druhy statutárního orgánu, a to:

1. jednočlenný (individuální) orgán;
2. vícečlenný (kolektivní) orgán.