Jistota (kauce) při nájmu bytu
Jistota (dle terminologie starého občanského zákoníku kauce) je nejvýznamnějším instrumentem zajišťujícím práva pronajímatele bytu vůči nájemci. Nový občanský zákoník ohledně tohoto institutu přinesl s účinností od 1. ledna 2014 několik změn.
Předně se mění maximální výše jistoty. Dle starého občanského zákoníku byl pronajímatel oprávněn požadovat kauci v maximální výši trojnásobku měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu. Nový občanský zákoník oproti tomu připouští, aby si pronajímatel a nájemce sjednali jistotu až do výše šestinásobku měsíčního nájemného.
Dále se rozšiřuje okruh dluhů nájemce, které jsou jistotou zajištěny. Starý občanský zákoník stanovil, že kauci může pronajímatel použít výhradně na úhradu pohledávek na nájemném a na úhradu plnění poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu nebo na úhradu jiných dluhů nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo nájemcem písemně uznaných. Nový občanský zákoník již neobsahuje omezení, co se týče pohledávek, na jejichž úhradu může být jistota použita a jistota tak může zajišťovat splnění jakýchkoliv závazků nájemce plynoucích z nájmu bytu.
Důležitou novinkou, kterou nový občanský zákoník přináší, je právo nájemce aby mu pronajímatel jistotu (po započtení toho, co mu nájemce dluží) vrátil spolu úrokem z jistoty ode dne jejího poskytnutí, a to ve výši alespoň zákonné sazby. Zákonnou sazbou úroku je v tomto případě obvyklá výše úroku požadovaná za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník vylučuje smluvní ujednání mezí nájemcem a pronajímatelem, které by zkracovaly práva nájemce, bylo by ujednání, které nájemcovo právo na úroky vylučuje, nebo které stanoví nižší než zákonný úrok, neplatné.
Zdroj: Květnový BNT journal
Kontakt na autora: krystof.kobeda@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
