Krátkodobý pronájem přes platformy typu Airbnb je klasifikován jako podnikání
Městský soud v Praze vydal zajímavý rozsudek, čj. 6 Af 20/2020, kterým určil, že v případě krátkodobých pronájmů nemovitostí přes platformy typu Airbnb se nejedná o pronájem nemovité věci, ale poskytování ubytovacích služeb.
Uvedeným rozsudkem č. j. 6 Af 20/2020 ze dne 19. 8. 2021 Městský soud v Praze rozhodl, že v případě krátkodobého pronájmu realizovaného prostřednictvím různých platforem typu Airbnb či Booking se nejedná o vztah mezi poskytovatelem ubytování a zájemcem, jehož účelem je zajištění bytových potřeb „v celém komplexu zajišťování potřeb člověka v jeho materiální i duševní rovině“, ale pouze o uspokojení krátkodobé potřeby na ubytování. Proto tento vztah neodpovídá nájmu, ale svojí povahou je blíže poskytování ubytovacích služeb.
Oporu pro tento závěr našel uvedený soud zejména v tom, že se jedná o soustavnou činnost provozovanou za účelem zisku, mající krátkodobý charakter trvající zpravidla pouze několik dní, základní požadavky platforem na poskytovatele ubytování, pokud jde o poskytnutí „služeb“, které jsou hosty očekávány (např. toaletní papír, mýdlo či povlečení pro každou postel atd.), a pravidelný úklid zajišťovaný poskytovatelem ubytování. Případná absence těchto doplňkových služeb však přitom sama o sobě nemusí být rozhodujícím faktorem, i tzv. „holý pronájem“ může být poskytováním ubytovacích služeb.
Uvedené soudní rozhodnutí je potom kompatibilní s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie (i) ze dne 12. 2. 1998, ve věci C-346/95, Elisabeth Blasi proti Finanzamt München I., z něhož vyplývá, že krátkodobost je obvyklým znakem „podnikatelských pronájmů, avšak je třeba hodnotit i další okolnosti“, a (ii) ze dne 4. 10. 2001, ve věci C-326/99, Stichting „Goed Wonen“ proti Staatssecretaris van Financiën, dle něhož ubytování zprostředkované prostřednictvím internetové platformy lze považovat za ubytovací služby, nikoli nájem.
Lze předpokládat, že uvedené rozhodnutí může mít dopad nejenom v daňové oblasti, zejména pokud jde o DPH a zpětně i o solidární daň, ale zejména v oblasti sociálního a zdravotního pojištění, neboť zatímco příjmy z pronájmu nejsou předmětem pojistného, příjmy z poskytování ubytovacích služeb (podnikání) pojistnému podléhají, a proto existuje riziko jejich zpětného doměření včetně uložení sankcí.
Ačkoliv uvedené rozhodnutí Městského soudu v Praze není k dnešnímu dni konečné, když proti němu byla ve stanovené lhůtě podána kasační stížnost, o níž se u Nejvyššího správního soudu vede řízení pod sp. zn. 5 Afs 273/2021, jedná se o další vlaštovku, která by spolu s nástroji SVJ mohla napomoci k vylepšení stávající neutěšené situace na realitním trhu.
Zdroj: bnt journal
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
