Neplnění smluv a dluhy ze smluv – poučili jsme se?
Jak předcházet riziku a jak efektivně postupovat při neplnění povinností smluvním partnerem? Málokdo si prvních šest měsíců letošního roku užil bez obav a stresu a všichni bychom rádi, aby se situace co nejdříve „normalizovala“. Evropská komise bohužel předpovídá pro letošek propad české ekonomiky o více jak 7 %, po delší době aktuálně dochází k nárůstu míry nezaměstnanosti a epidemiologové zdá se počítají na podzim s dalšími karanténními opatřeními.
Všichni doufáme, že dopady epidemie a karanténních opatření budou co možná mírné. I tak je vhodné se připravit na rizika, která se zhoršením ekonomické situace souvisí. Jedním z nich je riziko častějšího neplnění povinností smluvními partnery a nutnost jejich vymáhání. Podnikatelé a členové orgánů obchodních korporací by k této situaci měli přistoupit aktivně a prozkoumat, jak je možné se připravit a co zlepšit. Tedy, jak upravit smlouvy, jaké nové postupy a pravidla zavést, co prověřovat.
Prevence - kontrola smluvního dodavatele
V řadě velkých společností už dnes běžně fungují standardizovaná pravidla výběru a prověřování smluvních dodavatelů. Součástí výběru dodavatele by mělo být i ověření spolehlivosti partnera z veřejně dostupných (oficiálních) zdrojů. Rozsah kontroly smluvního partnera bude záležet na konkrétním typu a rozsahu spolupráce.
- Zahájení insolvenčního řízení proti smluvnímu partnerovi zjistíme z Insolvenčního rejstříku vedeného Ministerstvem spravedlnosti ČR (konkursy nebo vyrovnání zahájené podle dřívější legislativy před 1. 1. 2008 jsou pak vedeny v Evidenci úpadců).
- Pokud smluvní partner porušuje povinnosti týkající se placení DPH, bude v Registru plátců DPH veden jako nespolehlivý plátce/osoba.
- Exekuce prováděné soudními exekutory podle exekučního řádu jsou evidovány v centrální evidenci exekucí. Ta bohužel neobsahuje údaje o všech exekucích (výkonech rozhodnutí). Nejsou v ní vedeny údaje o exekucích vedených soudy, orgány státní správy a samosprávy, finančními orgány či zdravotními pojišťovnami. Prověrku tak může být vhodné doplnit potvrzením o bezdlužnosti od finančních úřadů, správy sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovny.
- Pro informace o zatížení majetku smluvního partnera je možné nahlédnout zejména do obchodního rejstříku, katastru nemovitostí nebo rejstříku zástav.
- Informace z účetní závěrky a výroční zprávy můžeme zjistit ze Sbírky listin obchodního rejstříku (pokud je společnosti do sbírky ukládá).
Až na Centrální evidenci exekucí jde o neplacené, veřejně dostupné informace. Všechny uvedené evidence a seznamy jsou také vedeny příslušným orgánem státu nebo jiným subjektem na základě zákona. Vedle toho existují různé soukromé placené služby a rejstříky.
U déle trvajících smluv nebo smluv v oblastech a vztazích aktuálně nejvíce dotčených karanténními opatřeními je vhodné zavést pravidla pro opakování takové kontroly na pravidelné bázi.
Prevence - smluvní ujednání
Do smluv je možné začlenit řadu nástrojů, které posilní pozici smluvní strany pro případ neplnění nebo insolvence smluvního partnera. Patří mezi ně sankce typu úroků z prodlení, smluvních pokut, ztráta práva plnit ve splátkách nebo právo ukončit smlouvy v případě opakovaného nebo déletrvajícího neplnění nebo rizika vzniku úpadku smluvní strany.
Namísto ukončení smlouvy může být vhodné specificky upravit právo pozastavit plnění smlouvy v případě neplnění druhé strany. Smluvní vztah se neukončuje, po vyřešení problému je možné v plnění dále pokračovat, není nutné uzavírat novou smlouvu.
Tato ujednání jsou ve smlouvách často mechanická, je dobré zvážit všechny možnosti a vybrat takovou kombinaci sankcí, která vyhovuje konkrétnímu smluvnímu vztahu a průběhu jeho plnění. Běžně smlouvy například obsahují klauzuli o tom, že mimo smluvní pokutu vždy náleží (nebo naopak nikdy nenáleží) náhrada škody. Přitom může být vhodné sankci odstupňovat. Při prvním nebo kratším porušení dlužník platí pouze smluvní pokutu, pokud porušení vzniká opakovaně náleží i náhrada škody.
Součástí prevence rizik souvisejících s neplněním smluvních vztahů mohou být i klauzule o právu započtení nesplatných pohledávek, zákazu postoupení pohledávek nebo zákazu plnění třetí osobou za dlužníka nebo klauzule určující místní příslušnost jednoho konkrétního soudu (například výběr soudu ve větším městě jako garance vyšší odbornosti pro konkrétní typ sporu, eliminace cestovních nákladů při vymáhání mimo sídlo věřitele nebo koncentrace více sporů u jednoho soudu).
zdroj: bnt journal
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




