Odpovídá realitní kancelář za škodu způsobenou neplatností kupní smlouvy?
Realitní kanceláře v rámci svých služeb nabízejí klientům kromě zprostředkování koupě nebo prodeje nemovitostí i zajištění právního servisu, zejména přípravu kupní smlouvy. Tyto služby zajišťují realitní kanceláře zpravidla prostřednictvím advokáta, se kterým spolupracují. Kdo však nese odpovědnost za škodu způsobenou klientovi případnou neplatností kupní smlouvy?
Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 28. června 2018 sp. zn. 25 Cdo 5007/2016 dospěl k závěru, že odpovědnou osobou je realitní kancelář.
V posuzovaném případě se jednalo o koupi bytu, kdy katastrální úřad shledal, že vklad vlastnického práva kupujícího k převáděné jednotce nelze pro neurčitost kupní smlouvy povolit. Z tohoto důvodu advokát pověřený realitní kanceláří, který připravoval kupní smlouvu a zajišťoval vklad do katastru nemovitostí, vzal návrh na vklad zpět. K uzavření nové bezvadné kupní smlouvy následně již nemohlo dojít, protože na majetek prodávajícího byla nařízena exekuce.
Kupující se na realitní kanceláři domáhal náhrady škody, která mu byla způsobena tím, že z důvodu vad kupní smlouvy k převodu vlastnického práva k bytové jednotce na kupujícího nedošlo.
Nejvyšší soud ČR rozhodl, že pokud se realitní kancelář zavázala kupujícímu zajistit i právní servis spočívající zejména ve vypracování kupní smlouvy, odpovídá za škodu způsobenou mu neplatností kupní smlouvy, a to i v případě, že vypracováním kupní smlouvy pověřila advokáta. Nejvyšší soud k tomu dodal, že lze považovat za racionální a odůvodněné očekávání kupujícího, že se mu za sjednanou provizi dostane komplexních a bezvadných služeb souvisejících s koupí nemovitostí, ke kterým se realitní kancelář zavázala.
V daném případě byla odpovědnost realitní kanceláře posuzována ještě podle starého občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.). Toto rozhodnutí by však mohlo být podle našeho názoru aplikovatelné i podle občanského zákoníku nového. Nicméně, třeba se realitní trh dočká zákonné úpravy realitního zprostředkování, která by mohla upravit i odpovědnost realitních zprostředkovatelů.
Zdroj: BNT journal
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.
