Odpovídá realitní kancelář za škodu způsobenou neplatností kupní smlouvy?
Realitní kanceláře v rámci svých služeb nabízejí klientům kromě zprostředkování koupě nebo prodeje nemovitostí i zajištění právního servisu, zejména přípravu kupní smlouvy. Tyto služby zajišťují realitní kanceláře zpravidla prostřednictvím advokáta, se kterým spolupracují. Kdo však nese odpovědnost za škodu způsobenou klientovi případnou neplatností kupní smlouvy?
Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 28. června 2018 sp. zn. 25 Cdo 5007/2016 dospěl k závěru, že odpovědnou osobou je realitní kancelář.
V posuzovaném případě se jednalo o koupi bytu, kdy katastrální úřad shledal, že vklad vlastnického práva kupujícího k převáděné jednotce nelze pro neurčitost kupní smlouvy povolit. Z tohoto důvodu advokát pověřený realitní kanceláří, který připravoval kupní smlouvu a zajišťoval vklad do katastru nemovitostí, vzal návrh na vklad zpět. K uzavření nové bezvadné kupní smlouvy následně již nemohlo dojít, protože na majetek prodávajícího byla nařízena exekuce.
Kupující se na realitní kanceláři domáhal náhrady škody, která mu byla způsobena tím, že z důvodu vad kupní smlouvy k převodu vlastnického práva k bytové jednotce na kupujícího nedošlo.
Nejvyšší soud ČR rozhodl, že pokud se realitní kancelář zavázala kupujícímu zajistit i právní servis spočívající zejména ve vypracování kupní smlouvy, odpovídá za škodu způsobenou mu neplatností kupní smlouvy, a to i v případě, že vypracováním kupní smlouvy pověřila advokáta. Nejvyšší soud k tomu dodal, že lze považovat za racionální a odůvodněné očekávání kupujícího, že se mu za sjednanou provizi dostane komplexních a bezvadných služeb souvisejících s koupí nemovitostí, ke kterým se realitní kancelář zavázala.
V daném případě byla odpovědnost realitní kanceláře posuzována ještě podle starého občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.). Toto rozhodnutí by však mohlo být podle našeho názoru aplikovatelné i podle občanského zákoníku nového. Nicméně, třeba se realitní trh dočká zákonné úpravy realitního zprostředkování, která by mohla upravit i odpovědnost realitních zprostředkovatelů.
Zdroj: BNT journal
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
