Odpovídá realitní kancelář za škodu způsobenou neplatností kupní smlouvy?
Realitní kanceláře v rámci svých služeb nabízejí klientům kromě zprostředkování koupě nebo prodeje nemovitostí i zajištění právního servisu, zejména přípravu kupní smlouvy. Tyto služby zajišťují realitní kanceláře zpravidla prostřednictvím advokáta, se kterým spolupracují. Kdo však nese odpovědnost za škodu způsobenou klientovi případnou neplatností kupní smlouvy?
Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 28. června 2018 sp. zn. 25 Cdo 5007/2016 dospěl k závěru, že odpovědnou osobou je realitní kancelář.
V posuzovaném případě se jednalo o koupi bytu, kdy katastrální úřad shledal, že vklad vlastnického práva kupujícího k převáděné jednotce nelze pro neurčitost kupní smlouvy povolit. Z tohoto důvodu advokát pověřený realitní kanceláří, který připravoval kupní smlouvu a zajišťoval vklad do katastru nemovitostí, vzal návrh na vklad zpět. K uzavření nové bezvadné kupní smlouvy následně již nemohlo dojít, protože na majetek prodávajícího byla nařízena exekuce.
Kupující se na realitní kanceláři domáhal náhrady škody, která mu byla způsobena tím, že z důvodu vad kupní smlouvy k převodu vlastnického práva k bytové jednotce na kupujícího nedošlo.
Nejvyšší soud ČR rozhodl, že pokud se realitní kancelář zavázala kupujícímu zajistit i právní servis spočívající zejména ve vypracování kupní smlouvy, odpovídá za škodu způsobenou mu neplatností kupní smlouvy, a to i v případě, že vypracováním kupní smlouvy pověřila advokáta. Nejvyšší soud k tomu dodal, že lze považovat za racionální a odůvodněné očekávání kupujícího, že se mu za sjednanou provizi dostane komplexních a bezvadných služeb souvisejících s koupí nemovitostí, ke kterým se realitní kancelář zavázala.
V daném případě byla odpovědnost realitní kanceláře posuzována ještě podle starého občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.). Toto rozhodnutí by však mohlo být podle našeho názoru aplikovatelné i podle občanského zákoníku nového. Nicméně, třeba se realitní trh dočká zákonné úpravy realitního zprostředkování, která by mohla upravit i odpovědnost realitních zprostředkovatelů.
Zdroj: BNT journal
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
