Odpovídá realitní kancelář za škodu způsobenou neplatností kupní smlouvy?
Realitní kanceláře v rámci svých služeb nabízejí klientům kromě zprostředkování koupě nebo prodeje nemovitostí i zajištění právního servisu, zejména přípravu kupní smlouvy. Tyto služby zajišťují realitní kanceláře zpravidla prostřednictvím advokáta, se kterým spolupracují. Kdo však nese odpovědnost za škodu způsobenou klientovi případnou neplatností kupní smlouvy?
Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 28. června 2018 sp. zn. 25 Cdo 5007/2016 dospěl k závěru, že odpovědnou osobou je realitní kancelář.
V posuzovaném případě se jednalo o koupi bytu, kdy katastrální úřad shledal, že vklad vlastnického práva kupujícího k převáděné jednotce nelze pro neurčitost kupní smlouvy povolit. Z tohoto důvodu advokát pověřený realitní kanceláří, který připravoval kupní smlouvu a zajišťoval vklad do katastru nemovitostí, vzal návrh na vklad zpět. K uzavření nové bezvadné kupní smlouvy následně již nemohlo dojít, protože na majetek prodávajícího byla nařízena exekuce.
Kupující se na realitní kanceláři domáhal náhrady škody, která mu byla způsobena tím, že z důvodu vad kupní smlouvy k převodu vlastnického práva k bytové jednotce na kupujícího nedošlo.
Nejvyšší soud ČR rozhodl, že pokud se realitní kancelář zavázala kupujícímu zajistit i právní servis spočívající zejména ve vypracování kupní smlouvy, odpovídá za škodu způsobenou mu neplatností kupní smlouvy, a to i v případě, že vypracováním kupní smlouvy pověřila advokáta. Nejvyšší soud k tomu dodal, že lze považovat za racionální a odůvodněné očekávání kupujícího, že se mu za sjednanou provizi dostane komplexních a bezvadných služeb souvisejících s koupí nemovitostí, ke kterým se realitní kancelář zavázala.
V daném případě byla odpovědnost realitní kanceláře posuzována ještě podle starého občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.). Toto rozhodnutí by však mohlo být podle našeho názoru aplikovatelné i podle občanského zákoníku nového. Nicméně, třeba se realitní trh dočká zákonné úpravy realitního zprostředkování, která by mohla upravit i odpovědnost realitních zprostředkovatelů.
Zdroj: BNT journal
Další články
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
