Odškodnění po nehodě – o statisíce vás připraví banální chyby
Většina lidí netuší, jak postupovat po dopravní nehodě. Nemají v ruce potřebné informace, navíc jim chybí povědomí o vlastních právech.
Chyby je pak připraví o spravedlivou kompenzaci. Podle statistik společnosti Vindicia se přitom průměrné odškodnění za zranění po bouračce vyšplhalo na 927 tisíc korun. Co tedy neopomenout?
Dopravní nehoda je mimořádně stresující situace. Zúčastnění bývají leckdy v šoku, musí se postarat o zdravotní stav ostatních, popřípadě jsou sami zranění. „Češi většinou netuší, jak by měli po dopravní nehodě postupovat, aby získali maximální kompenzaci. Přitom každý rok dojde asi k 100 tisícům nehodám, které si vyžádají okolo 500 obětí a 23 tisíc zraněných. Vyplatí se proto znát základní pravidla, aby si je člověk vybavil v potřebné chvíli,“ myslí si Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Přináší souhrn rad, které šanci na spravedlivé odškodnění zvýší.
Zdokumentujte situaci i svá zranění
Pokud je to jen trošku možné, zdokumentujte celou situaci okamžitě po nehodě. Mějte zaznamenanou polohu aut a zkuste sehnat svědky, kteří potvrdí, jak k nehodě došlo. „Poproste je buď o video s výpovědí, nebo si na ně vezměte kontakt. Důležité jsou jejich poznatky o nedání přednosti či vyšší rychlosti viníka. Je to prevenci proti klasickému patu, kdy jde tvrzení proti tvrzení,“ uvádí Beck. Nezapomínejte ani na dokumentaci svých lehčích zranění. I modřiny a štrámy jsou pro výši odškodnění určující. Velkým pomocníkem je v těchto případech mobilní telefon.
Znejte své nároky
Obrovskou komplikací pro zisk adekvátního odškodnění je fakt, že podle Vindicia až dvě třetiny Čechů vůbec netuší, na co mají právo. K bolestnému, které slouží jako kompenzace bezprostředních následků úrazu, se ale přidávají i další položky: částky za ušlý plat, psychické potíže, cestovné, a především peníze za ztížení společenského uplatnění. Jejich výše se určuje rok od ukončení léčby a odráží to, jak moc následky zranění ovlivňují další život. Poškození se navíc domnívají, že v případném sporu s pojišťovnou nemají šanci uspět. Raději se tak spokojí s přibližně jen třetinou potenciálního odškodnění. „Podle našich zkušeností přitom lidé se svými nároky uspějí ve více než 90 % případů, za pomoci expertů ani nemusí dojít k soudu,“ říká Beck.
Uchovávejte základní dokumenty
Důležité jsou všechny lékařské zprávy, ponechejte si ale třeba i jízdenky či doklady o nákladech na cesty rodiny na návštěvu do nemocnice. I cestovné totiž patří mezi položky odškodnění. Během lékařské prohlídky a ošetření trvejte na tom, aby lékař všechny potíže opravdu popsal jako související s nehodou. „Pokud se některé problémy objeví později, určitě doktory upozorněte na nedávnou bouračku. Jestliže najdou souvislost, měli by své poznatky zaznamenat do zprávy. Typicky se jedná o bolesti krku, hlavy, páteře či psychická traumata, vše se může projevit i týdny po nehodě,“ upozorňuje Vindicia.
Alkohol znamená problém. Někdy i pro spolujezdce
Velkou komplikací pro odškodnění je vždy opilost řidiče. V Česku platí nulová tolerance, takže i jediné pivo může zhatit či výrazně snížit šanci na odškodnění, a to i když nehodu zavinil někdo jiný. Základní pohled totiž je, že kdyby byl šofér střízlivý, mohl včas zareagovat a nehodě zabránit. „Druhý extrém je naopak mýtus, že pokud dobrovolně sednete do auta k opilému řidiči, automaticky ztrácíte nárok na kompenzaci. Tak přísná pravidla nejsou, byť se může prověřovat, do jaké míry jste o situaci šoféra věděli. Odškodnění vám pak může být kráceno, ovšem o celou částku vás pravděpodobně nepřipraví,“ shrnuje Beck.
Dokazuje to i příběh dvou přátel, kteří si společně užívali na párty a následně pod vlivem alkoholu sedli do auta a bourali. Ačkoliv nehodu přímo nezapříčinili, promile v krvi udělalo z řidiče viníka a cesta k odškodnění byla uzavřena. Kamarád na sedadle spolujezdce nárok na odškodnění měl a situace se pro něj vyvíjela dobře – dokud pojišťovna nezjistila, že na párty byli společně, takže spolujezdec před usednutím do auta viděl šoféra pít. Tím se vše zkomplikovalo a boj o odškodnění se protáhl. „Nakonec jsme pro klienta kompenzaci získali, byť byla o pár desítek procent snížena,“ říká Beck.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.



