Poskytování digitálního obsahu ve světle novely občanského zákoníku
Rozsáhlá novela občanského zákoníku přináší novou, ucelenou úpravu poskytování digitálního obsahu. Zavádí nový smluvní typ, zvláštní práva z vadného plnění a další.
Dne 6. 1. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 374/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Tento předpis komplexně novelizuje práva spotřebitelů a do českého právního řádu transponuje obsah několika evropských směrnic, mezi nimi i směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb. V občanském zákoníku byla problematika zařazena jako samostatný oddíl (§ 2389a – § 2389u) v rámci přenechání věci k užití jinému.
Přestože následující změny přinesla tzv. spotřebitelská novela, je zapotřebí zdůraznit, že nová práva a povinnosti se uplatní nejen ve vztazích se spotřebiteli, ale z většina i ve vztazích B2B. Čeho se novela naopak netýká, jsou věci s digitálními vlastnostmi. V případě např. elektroniky se zabudovaným softwarem se tedy nadále uplatní dosavadní právní úprava.
Smlouva o poskytování digitálního obsahu
Novela zavádí zvláštní smluvní typ – smlouvu o poskytování digitálního obsahu. Touto se poskytovatel zavazuje zpřístupnit věc v digitální podobě (např. i aplikace, e-kniha, streamovací služby apod.) nebo poskytnout službu digitálního obsahu (např. sociální sítě, cloudová úložiště apod.), a to bez zbytečného odkladu, v nejnovější dostupné verzi v době uzavření smlouvy. Tomu odpovídá povinnost uživatele zaplatit poskytovateli odměnu. Tato právní úprava se však vztahuje i na dnes již běžné obchodní modely, kdy poskytovateli není placena odměna, nýbrž jsou mu poskytovány osobní údaje (typicky v případě sociálních sítí). Výše uvedená směrnice EU takový model uznává, nicméně zdůrazňuje, že osobní údaje není v žádném případě možné považovat za komoditu.
Aktualizace a změny digitálního obsahu
Zákon dále zavádí nové povinnosti v souvislosti s poskytováním aktualizací digitálního obsahu. Poskytovatel musí zajistit, že budou uživateli poskytovány (i) smluvně ujednané aktualizace a (ii) aktualizace nezbytné pro bezvadné fungování digitálního obsahu. Nezbytné aktualizace je pak uživatel povinen provést, jinak mu nenáleží práva z vady vzniklé v důsledku jejího neprovedení.
Od aktualizací je však nutné odlišit situaci, kdy se poskytovatel rozhodne digitální obsah změnit. Konkrétní změnu a její odůvodnění (např. potřebné technické změny, zlepšování funkcí, změny algoritmů apod.) je předně třeba upravit v obchodních podmínkách a včas ji jasně a srozumitelně oznámit uživatelům. Kvůli provedení změn však nesmí uživatelům vzniknout žádné dodatečné náklady.
Práva z vadného plnění
Zákon rozlišuje poskytování digitálního obsahu na soustavné a jednorázové. V případě soustavného plnění může uživatel vytknout vadu, která se projeví po dobu trvání závazku. Pokud se však jedná o plnění jednorázové, odpovídá poskytovatel pouze za vady, které existovaly již při zpřístupnění digitálního obsahu. Tyto je pak možné vytknout do dvou let od zpřístupnění. Vzhledem k tomu, že uživatel zpravidla nebude schopen správně zjišťovat a určovat vady digitálního obsahu, bude na poskytovateli, aby prokázal, že plnění bylo bezvadné. V obou situacích má pak poskytovatel povinnost vadu odstranit. V případě, že (i) poskytovatel vadu neodstranil, (ii) vada se projeví i po odstranění, nebo (iii) je vada podstatným porušením smlouvy, může uživatel požadovat přiměřenou slevu nebo od smlouvy odstoupit.
Často se však v praxi setkáme s případy, kdy digitální obsah nemohl řádně fungovat kvůli nevhodným technickým podmínkám na straně uživatele. Pokud byl na toto uživatel řádně upozorněn před uzavřením smlouvy, poskytovatel neexistenci vad prokazovat nemusí. Poskytovatel však uživateli odpovídá za vadu způsobenou nesprávným propojením digitálního obsahu s digitálním prostředím uživatele, pokud bylo provedeno poskytovatelem nebo i samotným uživatelem, vznikla-li vada v důsledku nedostatku návodu.
Další články
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
Od nejnižší ceny k nejlepší hodnotě aneb inovativní zadávání IT veřejných zakázek
Zatímco výběr IT systémů podle nejnižší ceny často vede k technologickému dluhu a závislosti na jediném dodavateli, hodnocení založené na kvalitě umožňuje veřejné správě získat funkční řešení na míru. Praktický návod a poznatky z rozhodovací praxe ÚOHS ukazují, jak správně nastavit kvalitativní kritéria i proces hodnocení tak, aby zakázka byla právně neprůstřelná a přinesla nejlepší poměr ceny a výkonu.
Domácí násilí a jeho trestání: zažila jsem situaci, kdy pachatel musel podle rozsudku oběti posílat každý den růži
Čekatelka na Okresním státním zastupitelství v Chebu, Karolína Sochová, obhájila rigorózní práci na téma týkající se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, známém pod laickým názvem jako „domácí násilí“. Co všechno ve své praxi zažila? A jaká jsou úskalí prokazování násilí za zavřenými dveřmi?




