Právní aspekty růstu cen stavebních materiálů
Asi nejdiskutovanějším tématem ve stavebnictví je nynější dramatický růst cen stavebních materiálů a prací potřebných pro provádění staveb.
To obvykle působí problém hlavně zhotovitelům stavby, kteří se ještě před tímto vzestupem cen zavázali k provedení stavby za určitou cenu a zároveň neprosadili do smlouvy ustanovení, které by jim umožnilo zvýšit cenu díla v důsledku zvýšení cen materiálů (nejčastější variantou takového ustanovení je tzv. inflační doložka). V následujícím textu se chci zabývat právě tím, zda by se zhotovitel mohl domáhat zvýšení ceny díla v důsledku neočekávaného růstu cen materiálů a dalších vstupů i v situaci, kdy mu smlouva o dílo takové právo nepřiznává.
Obecný princip – riziko zvýšení nákladů na dílo nese zhotovitel
Především je třeba říci, že z ustanovení nyní účinného občanského zákoníku (dále jen „OZ“) vyplývá obecný princip, že zhotovitel je povinen provést dílo za cenu, která byla dohodnuta ve smlouvě. Tento princip je zakotven zejména v následujících ustanoveních OZ:
§ 2620 OZ, odst. 1 OZ: „Je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.
§ 2621 OZ: „Bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu.“
Pokud tedy smlouva o dílo nestanoví něco jiného, je zhotovitel povinen provést dílo za cenu, která je stanovena ve smlouvě, a to bez ohledu na nynější růst cen vstupů.
Z výše uvedeného principu však existují určité výjimky ve prospěch zhotovitele. Nevýhodou těchto výjimek však je, že se vztahují jen na málo frekventované situace, nebo že by si prosazení vyšší ceny díla vyžádalo předchozí soudní řízení, jehož výsledek je nejistý.
Možnost zhotovitele domáhat se žalobou zvýšení ceny díla podle § 2620, odst. 2 OZ
První z těchto výjimek je obsažena v ustanovení § 2620, odst. 2 OZ, které zní takto: „Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. To neplatí, převzala-li některá ze stran nebezpečí změny okolností, nebo jedná-li se o okolnost, o níž některá ze stran předem prohlásila, že nenastane.“
Aby zhotovitel podle tohoto ustanovení prosadil zvýšení ceny díla, musel by objednatele zažalovat a následně v řízení před soudem zejména prokázat, že nastala okolnost, která je:
a) zcela mimořádná,
b) nepředvídatelná,
c) podstatně ztěžuje dokončení díla.
Všechny tyto tři podmínky musí být splněny zároveň. Pro tyto mimořádné okolnosti se v angličtině používá výraz hardship (těžkosti).
Existují různé názory na to, zda by se za takovou okolnost, která umožní zhotoviteli prosadit v řízení před soudem zvýšení ceny díla, mohl považovat i současný neočekávaný a extrémní růst cen materiálů. Domnívám se, že s ohledem na dosavadní vývoj cen je jejich nynější růst okolností zcela mimořádnou.
O nepředvídatelnou okolnost se bude jednat také, ale jen pokud byla smlouva o dílo uzavřena ještě v době, kdy tento růst cen ještě nenastal a zhotovitel ho tedy nemohl předvídat. Podle mého názoru fakt, že v době uzavření smlouvy již nastala pandemie Covid 19 sám o osobě ještě neznamená, že zhotovitel měl předvídat, že v budoucnu dojde k dramatickému nárůstu cen materiálů. Ekonomické dopady pandemie byly v době jejích počátků ještě nejasné a některé prognózy byly vysloveně mylné[1].
Poslední otázkou je, zda zvýšení ceny materiálů podstatně ztěžuje dokončení díla. Pokud bychom toto podstatné ztížení chápali jen ve stavebně technickém smyslu (jako třeba v případě, kdy se v podloží stavby neočekávaně vyskytne skála), pak by k žádnému ztížení dokončení díla nedošlo. Jestliže však pod pojem podstatné ztížení dokončení díla zahrneme i razantní vzrůst cen materiálů, bude splněna i tato podmínka. Myslím, že úspěch zhotovitele v žalobě podané podle § 2620 OZ, odst. 2 OZ bude záviset do značné míry na tom, jak široce budou soudy vykládat obsah poslední ze tří nezbytných podmínek, tj. podstatné ztížení dokončení díla. Předchozí dvě podmínky podle mého názoru obvykle naplněny budou[2].
Obecné ustanovení o podstatné změně okolností (§ 1764–1766 OZ)
Další zásadní otázkou je, zda by mohl zhotovitel ke zvýšení ceny díla využít také ustanovení o podstatné změně okolností obsažená v § 1764–1766 OZ. Smysl těchto ustanovení by se dal – s jistým zjednodušením – shrnout takto:
- Pokud se po uzavření smlouvy změní okolnosti tak, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh (viz § 1764 OZ).
- Jestliže však tato změna okolností byla tak podstatná, že kvůli ní došlo ke zvlášť hrubému nepoměru spočívajícím ve zvýhodnění jedné ze stran (buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění), může se dotčená strana domáhat obnovení jednání o smlouvě. Musí se přitom jednat zároveň o změnu nepředvídatelnou a neovlivnitelnou (viz § 1765 OZ).
- Pokud se strany v situaci popsané pod písm. b) nedohodnou, může soud na návrh dotčené strany jejich závazkový vztah změnit nebo zrušit. Jedním z předpokladů úspěšnosti žaloby je, že žalobce uplatnil právo na obnovení jednání o smlouvě do dvou měsíců poté, co změnu okolností musel zjistit (viz § 1766 OZ).
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



