Problematika transparentnosti recenzí
V dnešní digitální době hrají spotřebitelské recenze zásadní roli při rozhodování zákazníků. Tyto recenze nejen informují ostatní spotřebitele o kvalitě produktů a služeb, ale také zásadně ovlivňují dobré jméno a prodej jednotlivých společností.
Právní úprava v České republice, zejména zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „ZOS“), se snaží zabezpečit transparentnost a důvěryhodnost těchto recenzí. Tento článek se zabývá nejen obecnou právní úpravou recenzí, ale také ověřováním spotřebitelských recenzí, problematiku sponzorovaných recenzí a získáváním kladných recenzí za odměnu.
Ověřování spotřebitelských recenzí
Podle § 5a odst. 5 ZOS je prodávající povinen uvést, zda a jakým způsobem ověřuje spotřebitelské recenze. Zákon sice výslovně neukládá povinnost ověřovat recenze, avšak prodávající nese odpovědnost za pravdivost zveřejněných informací. Pokud prodávající recenze neověřuje, je důležité, aby tuto skutečnost výslovně uvedl. Zákon totiž umožňuje, aby prodávající zveřejňovali jak ověřené, tak neověřené recenze. Je však nezbytné, aby bylo zřejmé, které recenze byly ověřeny a jakým způsobem. Tímto způsobem se zajišťuje transparentnost a ochrana spotřebitelů před dezinformacemi. Značení ověřených a neověřených recenzí by mělo být jasně viditelné na stránkách, kde jsou tyto recenze zveřejňovány, popř. je možné použít hypertextový odkaz, ze kterého musí být zřejmé, že odkazuje na tuto informaci.[1]
Klamavé obchodní praktiky v oblasti spotřebitelských recenzí mohou mít dalekosáhlé důsledky pro prodávající. Jedním z příkladů je případ z roku 2022, kdy společnost LUNZO s.r.o. uvedla nepravdivé informace o spokojenosti uživatelů s její nákupní galerií. Z tohoto důvodu byla uložena společnosti Českou obchodní inspekcí nejvyšší možná pokuta, která činila částku ve výši 750.000 Kč.
Sponzorované recenze
S rozvojem digitálních technologií a prudkým nárůstem vlivu sociálních sítí se problematika sponzorovaných recenzí stává stále aktuálnější a zásadnější. V situacích, kdy prodávající nabízí spotřebiteli výrobek zdarma za účelem jeho testování a následného hodnocení, je klíčové, aby takto získaná recenze byla jednoznačně označena jako sponzorovaná. Tímto způsobem se zajišťuje nezbytná transparentnost a informovanost spotřebitelů, kteří mají právo vědět, zda je hodnocení ovlivněno komerčními zájmy. Influenceři, kteří se těší širokému dosahu na sociálních platformách, hrají významnou roli v utváření názorů a rozhodnutí svých sledujících. Když obdrží ovšem produkty zdarma k testování, ztrácejí svou nezaujatost a objektivitu. Jejich doporučení či hodnocení mohou být ovlivněna nejen samotným produktem, ale i tlakem ze strany společnosti, která jim produkt poskytla.
Získání kladných recenzí za odměnu
Získávání pozitivních recenzí výměnou za odměnu, ať už ve formě slev, voucherů, dárků, nebo akcí typu 1+1 zdarma, představuje protiprávní jednání, které narušuje objektivitu hodnocení. Zákazníci obvykle dostávají tyto nabídky prostřednictvím e-mailů po uskutečnění nákupu na e-shopech nebo po založení účtu v kamenných prodejnách. Takové praktiky, kdy společnosti motivují zákazníky k psaní recenzí prostřednictvím finančních nebo materiálních nabídek, zpochybňují důvěryhodnost poskytnutých hodnocení a svobodu zákazníků při vyjadřování jejich názorů.
Recenze, které vznikají pod vlivem těchto nabídek, jsou považovány za placená doporučení. Jakýkoli nákup pozitivních hodnocení klame veřejnost a podkopává důvěru v recenze jako takové. Spotřebitelé totiž očekávají, že recenze od ostatních zákazníků jsou autentické a nezávislé. I když společnosti mohou tvrdit, že nabízené slevy nebo dárky jsou zanedbatelné, je důležité si uvědomit, že tyto nabídky mohou mít významný dopad na konečné hodnocení produktů a mohou narušit celkovou soutěžní prostředí na trhu.
Závěr
Zákon o ochraně spotřebitele představuje komplexní rámec pro regulaci spotřebitelských recenzí. Ověřování recenzí, transparentnost v označování sponzorovaných příspěvků a dodržování pravidel v oblasti recenzí jsou klíčové aspekty, které nejen chrání spotřebitele, ale také udržují spravedlivou soutěž na trhu. Důsledné dodržování těchto zásad pomáhá předcházet klamavým obchodním praktikám a zvyšuje důvěru spotřebitelů v tržní prostředí.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



