Soukromí pacientů v praxi: 6 situací z ordinace, kde hrozí problém
Respektovat soukromí pacientů neznamená jen mít zpracovaný GDPR dokument v šanonu. V běžném provozu ordinace nebo nemocničního oddělení vzniká řada situací, kdy může být soukromí pacientů snadno narušeno. V navazujícím díle naší série se podíváme na konkrétní příklady z praxe a tipy, jak dodržet zákon a zároveň si udržet důvěru pacientů.
Pokud poskytujete zdravotní služby – třeba v nemocnici nebo ambulanci – jednou z vašich povinností je respektovat soukromí pacientů. Co to znamená a jak je třeba s údaji zacházet v souladu s právními předpisy, jsme si shrnuli v 1. díle této série dostupném tady.
1. Volání pacientů do ordinace jménem (nebo titulem a jménem)
V ambulancích, kde lidé řeší opravdu citlivé zdravotní problémy, třeba dermatovenerologie, onkologie nebo infekční oddělení, může být už samotné oslovení pacienta jménem při pozvání do ordinace zásahem do jeho soukromí.
Představte si, jak nepříjemné to může být pro někoho, kdo nechce, aby o jeho diagnóze nebo návštěvě u konkrétního specialisty věděli i ostatní.
Tip: Zkuste pacientům přidělit čísla, kterými je diskrétně zavoláte do ordinace. Je to jednoduchý krok, který pomůže zvýšit důvěru pacientů a chránit jejich soukromí.
2. Sdělování zdravotních potíží v čekárně
Pacienti často velmi nepříjemně vnímají, když musí o svých zdravotních potížích mluvit nahlas před ostatními, třeba u otevřené recepce nebo se sestrou přímo u dveří ordinace.
Tip: Ideální je, aby pacient nemusel své zdravotní problémy sdílet na veřejnosti. Pokud u vás taková situace nastává, zvažte, jestli není čas na změnu. Můžete například zrušit otevřenou recepci nebo nabídnout pacientům možnost své potíže napsat.
3. Sdělování citlivé diagnózy pacientovi na nemocničním pokoji
Někteří pacienti zažili situaci, kdy museli jako „spolubydlící“ poslouchat sdělení velmi citlivé diagnózy někomu jinému na pokoji.
Tip: I když ne vždy jde situaci úplně změnit, stojí za to zvážit malé úpravy, které ochrání soukromí. Můžete třeba poprosit ostatní pacienty, aby se na chvíli šli projít, nebo mezi postele zavěsit plachtu či závěs a mluvit tiše, aby slyšeli co nejméně.
4. Hlasité rozhovory lékaře a zdravotní sestry o pacientech
Dveře do ordinace většinou nejsou úplně zvukotěsné. Proto může dojít k situaci, že se diagnóza nebo osobní informace o pacientovi „nechtěně“ dostanou až do čekárny.
Tip: Zkuste proto vést pracovní rozhovory i rozhovory s pacientem tišeji nebo zvážit utěsnění dveří. I malá změna, třeba rádio v čekárně, může významně zlepšit soukromí pacientů a předejít nepříjemným situacím.
5. Nedostatečné soukromí při vyšetření v intimních oblastech
Při vyšetření intimních partií se někteří pacienti cítí nepříjemně, pokud je v místnosti přítomno příliš mnoho lidí. Ať už nadbytečné množství zdravotních sester, studenti medicíny bez předchozího souhlasu pacienta nebo další pacienti na pokoji.
Tip: Pokud je to možné, zkuste taková vyšetření provádět diskrétněji. Například omezit počet přítomných osob, zajistit dostatečné plachty či závěsy, které oddělí pacienta od ostatních, a tím zvýšit jeho komfort a pocit bezpečí.
6. Příběhy o pacientech u kadeřníka – proč je důvěrnost tak důležitá
Dostal se k nám příběh kadeřníka z menšího města, který si musel vyslechnout příběhy zdravotních sester o pacientech. Na tom by nebylo nic moc špatného. Pokud by z těchto příběhů ale nešlo poznat, o koho šlo a s jakou diagnózou se pacient potýkal.
Zdravotní sestry tímto na první pohled „nevinným“ vyprávěním porušily svou povinnost mlčenlivosti stanovenou zákonem o zdravotních službách. Pokud by pacienti z příběhů následně utrpěli vážnou újmu, mohly zdravotní sestry dokonce spáchat trestný čin s možností až tří let vězení nebo zákazu činnosti. Pacienti by po zdravotních sestrách mohli vymáhat i náhradu způsobené újmy.
Tento příběh nám připomíná, jak moc záleží na tom, aby si zdravotníci uvědomovali důležitost jejich povinnosti mlčenlivosti, a to nejen pro dodržení zákona, ale hlavně pro uchování důvěry svých pacientů.
Ověřte si, zda soukromí pacientů dostatečné chráníte
Možná si říkáte, že postupy na ochranu soukromí pacientů jste nastavovali pár let zpátky, a tak není co řešit. Jste si ale jistí, že postupy stále fungují? Situace se může rychle měnit. Přicházejí noví zaměstnanci, mění se technologie, objevují se nové kybernetické hrozby i nové zákonné požadavky, například jako nyní v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Proto doporučujeme si pravidelně, ideálně alespoň jednou ročně, prověřit, zda jsou vaše postupy stále aktuální a dostatečné. To vám pomůže odhalit případné slabiny dřív, než se z nich stanou větší problémy.
Nebojte se proto čas od času udělat krok zpět a zkontrolovat, že je ochrana soukromí pacientů u vás stále na vysoké úrovni.
Kde hledat více informací
- zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
- zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
- zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
