Svěřenské fondy – právní úprava a jejich využití
Svěřenský fond je zvláštním druhem správy cizího majetku a jako nový institut jej do českého právního řádu zavedl nový občanský zákoník s účinností od 1. 1. 2014. S ohledem na spíše strohou právní úpravu a dosud chybějící judikaturu však vznikají nejasnosti při výkladu některých zákonných ustanovení.
Svěřenský fond funguje na principu vyčlenění majetku zakladatele za jeho života či pro případ jeho smrti, jehož vlastnictví se zakladatel vzdal, aby se o něj staral svěřenský správce, a to pro konkrétní účel nebo ve prospěch subjektu či subjektů (obmyšlených). Jedná se tedy o správu souboru aktiv, který nedisponuje právní osobností, tedy schopností mít práva a povinnosti, a na jehož účet jedná svěřenský správce. Nejvíce se svěřenský fond podobá nadaci, ačkoli nadace má právní osobnost.
Značný význam pro fungování svěřenského fondu má výběr svěřenského správce či svěřenských správců, kteří mají usilovat o rozmnožování vyčleněného majetku a jeho uplatnění ve prospěch obmyšlených či jiného účelu svěřenského fondu s péčí řádného hospodáře, určení podmínek pro plnění ze svěřenského fondu a případné mantinely správy vyčleněného majetku, přičemž vše je v rukou zakladatele. Zakladatel (vedle obmyšleného, popř. jiné určené osoby) navíc vykonává nad svěřenským správcem dohled.
Rozlišuje se svěřenský fond zřízený pro soukromé účely a veřejně prospěšný svěřenský fond. Veřejně prospěšný svěřenský fond je založen za účelem dosahování obecného blaha spočívajícího např. v naplňování vědeckých nebo kulturních potřeb, přičemž primárním účelem nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu. Ostatní svěřenské fondy jsou označovány jako soukromé. Praktické dopady tohoto dělení svěřenských fondů se odráží především v různě tíživých registračních povinnostech (viz níže).
Svěřenský správce má právo na odměnu za správu vyčleněného majetku, přičemž v případě, že není sjednána, uplatní se zákonná domněnka, že svěřenský správce má právo na obvyklou odměnu podle povahy jeho služeb. Zároveň je třeba myslet na to, že správa majetku je spojena s určitými náklady, které je třeba svěřenskému správci nahradit např. z výnosů vyčleněného majetku.
Pro svou flexibilitu se svěřenský fond využívá nejen v oblasti obchodních vztahů, ale i v případě rodinného majetku.
Účelem svěřenského fondu tak může být zachování určitého majetku pro budoucí generaci, aniž by na správu majetku měla tato generace jakýkoliv vliv.
Motivem pro založení svěřenského fondu může být i snaha znemožnit věřitelům zúčastněných osob domoci se svých nároků z vyčleněného majetku, když vyčleněný majetek nemá majitele. Konkrétní plnění plynoucí z vyčleněného majetku ve prospěch obmyšlených však může sloužit uspokojení věřitelů obmyšlených. Zároveň je třeba mít na paměti, že založení svěřenského fondu může být stiženo relativní neúčinností dle občanského zákoníku či dle insolvenčního zákona v rámci insolvenčního řízení v případě, že toto právní jednání zkrátilo práva věřitelů.
Aktuálně musí svěřenské fondy splnit pouze daňovou registrační povinnost. Novela občanského zákoníku a s tím související novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob účinná od 1. 1. 2018 však pro účely zvýšení transparentnosti svěřenských fondů zavedla především povinnou registraci svěřenských fondů; zapsán musí být zakladatel i svěřenský správce. V případě svěřenských fondů založených pro soukromé účely je navíc třeba registrovat obmyšlené. Ačkoli se údaje o obmyšleném zakladateli a jiných zúčastněných osobách nebudou zveřejňovat, když s tím nebudou souhlasit, tyto údaje mohou být zpřístupněny tomu, kdo na tom prokáže právní zájem (tedy typicky věřitelé).
Tato novela tedy snižuje atraktivitu svěřenských fondů, která mj. spočívala v anonymitě zúčastněných osob.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
