Také máte v obchodním rejstříku jako předmět podnikání uvedeno „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona"? Tak pozor!
Drtivá většina podnikatelů v České republice má jak ve stanovách či společenské smlouvě, tak v živnostenském a obchodním rejstříku, uveden předmět podnikání: „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jinými slovy tím říkáte, že Vaše společnost podniká v některých, případně ve všech oborech, které spadají pod volnou živnost.
V živnostenském rejstříku je toto vymezení v pořádku, ale podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 (dále jen „Rozsudek“), takto definovaný předmět podnikání již není možné uvádět v zakladatelském právním jednání ani v obchodním rejstříku.
Důvod je prozaický – podle Nejvyššího soudu je takto vymezený předmět podnikání příliš neurčitý, a proto se k němu nepřihlíží. V odůvodnění Rozsudku se dočteme, že „ani výkladem ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nelze zjistit, jaký je předmět podnikání společnosti (určit jeho konkrétní obsah).“ Problém s označením výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 zmíněného zákona spočívá v tom, že z něj vůbec není zřejmé, v čem konkrétně daná společnost podniká, neboť příloha č. 4 živnostenského zákona obsahuje přes 80 živností rozličného charakteru.
Podnikáte-li v rámci živnosti volné, je třeba v zakladatelském právním jednání přesně vymezit konkrétní oblast podnikání společnosti, tj. vybrat některou či některé z činností uvedených v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu, a takto specifikovaný předmět činnosti následně zapsat do obchodního rejstříku. Nestačí tedy jako předmět podnikání společnosti uvést označení živnosti dle živnostenského zákona.
Budete-li chtít nově zapsat „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ jako předmět podnikání do obchodního rejstříku, rejstříkový soud Váš návrh odmítne. Jestliže již máte předmět podnikání v obchodním rejstříku takto zapsaný, příslušný rejstříkový soud Vás může vyzvat k nápravě. Nevyhovíte-li výzvě ve stanovené lhůtě, vystavujete se nejenom hrozbě uložení pořádkové pokuty až do výše 100.000,- Kč, ale v krajním případě může soud rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací.
Byť předmětný Rozsudek hovoří primárně o obchodních korporacích, tj. o veřejných obchodních společnostech, komanditních společnostech, společnostech s ručením omezeným, akciových společnostech, evropských společnostech, evropských hospodářských zájmových sdružení a družstvech, zbystřit musí také spolky či nadace. Z pohledu práva je totiž Rozsudek relativně nový a jeho reálné dopady jsou otázkou budoucnosti. Ve světle předmětného Rozsudku tak notáři při zápisech do veřejných rejstříků preventivně požadují uvést konkrétní předmět činnosti vždy, a to bez ohledu na právní formu zapisovaného.
Závěrem nezbývá než doporučit, aby každý subjekt, ať už se jedná o společnost s ručením omezeným či spolek, který má předmět podnikání vymezen onou neurčitou formulkou, přistoupil k jeho změně. Změna předmětu podnikání vyžaduje změnu zakladatelského právního jednání – v případě obchodních korporací společenské smlouvy či stanov. Za tímto účelem nás můžete kontaktovat a my už pro Vás zařídíme vše potřebné.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



