Také máte v obchodním rejstříku jako předmět podnikání uvedeno „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona"? Tak pozor!
Drtivá většina podnikatelů v České republice má jak ve stanovách či společenské smlouvě, tak v živnostenském a obchodním rejstříku, uveden předmět podnikání: „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jinými slovy tím říkáte, že Vaše společnost podniká v některých, případně ve všech oborech, které spadají pod volnou živnost.
V živnostenském rejstříku je toto vymezení v pořádku, ale podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3549/2020 (dále jen „Rozsudek“), takto definovaný předmět podnikání již není možné uvádět v zakladatelském právním jednání ani v obchodním rejstříku.
Důvod je prozaický – podle Nejvyššího soudu je takto vymezený předmět podnikání příliš neurčitý, a proto se k němu nepřihlíží. V odůvodnění Rozsudku se dočteme, že „ani výkladem ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, nelze zjistit, jaký je předmět podnikání společnosti (určit jeho konkrétní obsah).“ Problém s označením výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 zmíněného zákona spočívá v tom, že z něj vůbec není zřejmé, v čem konkrétně daná společnost podniká, neboť příloha č. 4 živnostenského zákona obsahuje přes 80 živností rozličného charakteru.
Podnikáte-li v rámci živnosti volné, je třeba v zakladatelském právním jednání přesně vymezit konkrétní oblast podnikání společnosti, tj. vybrat některou či některé z činností uvedených v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu, a takto specifikovaný předmět činnosti následně zapsat do obchodního rejstříku. Nestačí tedy jako předmět podnikání společnosti uvést označení živnosti dle živnostenského zákona.
Budete-li chtít nově zapsat „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ jako předmět podnikání do obchodního rejstříku, rejstříkový soud Váš návrh odmítne. Jestliže již máte předmět podnikání v obchodním rejstříku takto zapsaný, příslušný rejstříkový soud Vás může vyzvat k nápravě. Nevyhovíte-li výzvě ve stanovené lhůtě, vystavujete se nejenom hrozbě uložení pořádkové pokuty až do výše 100.000,- Kč, ale v krajním případě může soud rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací.
Byť předmětný Rozsudek hovoří primárně o obchodních korporacích, tj. o veřejných obchodních společnostech, komanditních společnostech, společnostech s ručením omezeným, akciových společnostech, evropských společnostech, evropských hospodářských zájmových sdružení a družstvech, zbystřit musí také spolky či nadace. Z pohledu práva je totiž Rozsudek relativně nový a jeho reálné dopady jsou otázkou budoucnosti. Ve světle předmětného Rozsudku tak notáři při zápisech do veřejných rejstříků preventivně požadují uvést konkrétní předmět činnosti vždy, a to bez ohledu na právní formu zapisovaného.
Závěrem nezbývá než doporučit, aby každý subjekt, ať už se jedná o společnost s ručením omezeným či spolek, který má předmět podnikání vymezen onou neurčitou formulkou, přistoupil k jeho změně. Změna předmětu podnikání vyžaduje změnu zakladatelského právního jednání – v případě obchodních korporací společenské smlouvy či stanov. Za tímto účelem nás můžete kontaktovat a my už pro Vás zařídíme vše potřebné.
Další články
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.




