Výběr nejbizarnějších soudních rozhodnutí z celého světa – epizoda IV.
Během naší několikadílné cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.
Projdeme si společně několik rozhodnutí, která mohou vést k úžasu, smíchu, či dokonce znechucení.
Příběhy, které Vám postupně představím, jsem sesbíral především pro účely své přednášky v rámci Noci fakulty 2022, která se konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Nepůjde ani tak o překvapivé zvraty či nečekané výklady zákona. Případy, o kterých si budete moci přečíst, jsou většinou podivné především svými skutkovými okolnostmi.
Předchozí díly toho seriálu si můžete přečíst na Právním prostoru a pokud byste raději poslouchali, než četli, existuje i nahrávka přednášky, kterou najdete např. na tomto odkazu.
Dnes se podíváme na legendární rozhodnutí, které by v dnešním světě už nejspíš neobstálo. Jde o rozhodnutí ze 60. let minulého století, na kterém si ukážeme mj. to, jak se naše společnost v posledních letech posunula.
Sex jako manželská povinnost?[1]
Je všeobecně známo, že manželství zakládá společenství dvou osob – v době sepsání tohoto článku se jednalo o muže a ženu, nicméně v době, kdy článek čtete Vy, už tomu tak být nemusí. Co přesně má být obsahem manželského společenství, si můžeme přečíst v rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora ze dne 2. 11. 1966, sp. zn. IV ZRE 239/65.
Nejprve si ve zkratce představíme, o co šlo.
Muž podal návrh na rozvod manželství. Tvrdil, že „rozvrat manželství nastal v důsledku postoje žalované [manželky] k manželskému styku. Manželka svému muži řekla, že:
- při pohlavním styku nic necítí a je schopna si při něm přečíst noviny; on se prý má uspokojit sám. […]
- raději mu dávala peníze na nevěstinec.
- Také nechtěla chodit s velkým břichem; nevěděla, co by si počala s dětmi.“[2]
Podle soudu tento manželčin postoj neodpovídal povaze manželského soužití. Manželé jsou prý právně zavázáni k tomu, aby spolu měli sex, a to podle § 1353 odst. 1 německého občanského zákoníku[3]. U nás bychom podobnou úpravu mohli spatřovat především v § 687 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož jsou manželé „povinni žít spolu, být si věrni, […] udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí.“
Soud tedy na základě zmíněného ustanovení dospěl k závěru o tom, že manželka neplnila své manželské povinnosti. V rozhodnutí zaznívá mj. tato úvaha: „Pokud je [manželce] z důvodu jejích dispozic nebo z jiných důvodů, mezi něž může patřit i vzájemná ignorance manželů, znemožněno nalézt uspokojení v manželském styku, manželský svazek jí přesto ukládá, aby uspokojení poskytovala […] a zakazuje projevovat lhostejnost nebo neochotu.
Zkušenost totiž ukazuje, že ten z manželů, který hledá své přirozené a legitimní uspokojení v manželském styku, se sotva kdy může dlouhodobě spokojit s pouhým ukojením pudů, aniž by byl jakkoli zasažen tím, co při tom cítí ten druhý.“[4]
Závěr
S velkou mírou nadsázky můžeme říci, že německé soudy v minulém století dovodily právní povinnost manželek předstírat orgasmus. Dnes by ovšem citace z představeného rozhodnutí patrně uspěla spíše jako žertovná součást svatebního oznámení, nežli jako jeden z argumentů v soudním rozhodnutí či podání některého z účastníků. A je tomu tak nejenom proto, že na vysokých soudech působí více žen, než tomu bylo v minulosti.
Příště přineseme další podobně absurdní příběh. Navštěvujte proto i nadále Právní prostor a sledujte jeho sociální sítě, aby Vám nic neuniklo.
_**
**_
[1] Tímto částečně navazuji na starší článek nazvaný: Milostné hry jako manželská povinnost? Odpověď možná již brzy poskytne ESLP, který je dostupný zde: https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/milostne-hry-jako-manzelska-povinnost-odpoved-mozna-jiz-brzy-poskytne-eslp
[2] Viz bod 6 rozhodnutí BGH.
[3] Srov. § 1353 odst. 1 věta druhá BGB v překladu autora: „Manželé se zavazují k manželskému soužití; nesou za sebe vzájemnou odpovědnost.“
[4] Viz bod 16 rozhodnutí BGH.
Další články
Notářský zápis: jak urychlit vyklizení nemovitosti
Jak dosáhnout rychlého vyklizení nemovitosti bez soudního sporu? Řešením může být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, který umožňuje nařídit exekuci.
Švarcsystém znovu na rozcestí: přísná judikatura, zesílení kontrol a chystaná změna zákona
Spolupráce s kontraktory patří již řadu let k citlivým tématům pracovního práva.
Nadační fond: nástroj ochrany a správy rodinného majetku, o kterém se stále častěji mluví
Nadační fond je velmi zajímavý nástroj správy a ochrany soukromého a rodinného majetku. Má vlastní právní osobnost, pružnější správu oproti některým jiným nástrojům, možnost zachovat diskrétnost a zároveň si udržet plnou kontrolu nad fungováním fondu prostřednictvím správní rady.
Kdo odpovídá za škodu, když vozidlo řídí algoritmus?
Automatizovaná vozidla nejsou pouze technologickou inovací automobilového průmyslu. Představují současně test schopnosti práva rozdělit odpovědnost ve světě, kde rozhodování vzniká v souhře člověka, softwaru, dat, výrobců, provozovatelů a infrastruktury. Tradiční otázka „Kdo řídil?“ se tak postupně mění na otázku „Kdo odpovídá za systém, který řídil?“.
Existuje povinnost čerpat mateřskou dovolenou?
Mateřská dovolená bývá tradičně chápána jako nástroj ochrany zaměstnankyně a dítěte, otázkou však zůstává, zda její čerpání představuje pouze právo, nebo i povinnost. Pozornost je věnována zejména minimální délce mateřské dovolené, možnostem výkonu práce v tomto období a výkladu české právní úpravy ve světle evropského práva a judikatury. Reflektovány jsou také praktické dopady pro zaměstnavatele i zaměstnankyně a úvahy nad tím, zda současné nastavení mateřské dovolené skutečně odpovídá účelu právní ochrany.




