Výběr nejbizarnějších soudních rozhodnutí z celého světa – epizoda IV.
Během naší několikadílné cesty nezvyklými případy ze soudních síní se podíváme napříč různými jurisdikcemi.
Projdeme si společně několik rozhodnutí, která mohou vést k úžasu, smíchu, či dokonce znechucení.
Příběhy, které Vám postupně představím, jsem sesbíral především pro účely své přednášky v rámci Noci fakulty 2022, která se konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Nepůjde ani tak o překvapivé zvraty či nečekané výklady zákona. Případy, o kterých si budete moci přečíst, jsou většinou podivné především svými skutkovými okolnostmi.
Předchozí díly toho seriálu si můžete přečíst na Právním prostoru a pokud byste raději poslouchali, než četli, existuje i nahrávka přednášky, kterou najdete např. na tomto odkazu.
Dnes se podíváme na legendární rozhodnutí, které by v dnešním světě už nejspíš neobstálo. Jde o rozhodnutí ze 60. let minulého století, na kterém si ukážeme mj. to, jak se naše společnost v posledních letech posunula.
Sex jako manželská povinnost?[1]
Je všeobecně známo, že manželství zakládá společenství dvou osob – v době sepsání tohoto článku se jednalo o muže a ženu, nicméně v době, kdy článek čtete Vy, už tomu tak být nemusí. Co přesně má být obsahem manželského společenství, si můžeme přečíst v rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora ze dne 2. 11. 1966, sp. zn. IV ZRE 239/65.
Nejprve si ve zkratce představíme, o co šlo.
Muž podal návrh na rozvod manželství. Tvrdil, že „rozvrat manželství nastal v důsledku postoje žalované [manželky] k manželskému styku. Manželka svému muži řekla, že:
- při pohlavním styku nic necítí a je schopna si při něm přečíst noviny; on se prý má uspokojit sám. […]
- raději mu dávala peníze na nevěstinec.
- Také nechtěla chodit s velkým břichem; nevěděla, co by si počala s dětmi.“[2]
Podle soudu tento manželčin postoj neodpovídal povaze manželského soužití. Manželé jsou prý právně zavázáni k tomu, aby spolu měli sex, a to podle § 1353 odst. 1 německého občanského zákoníku[3]. U nás bychom podobnou úpravu mohli spatřovat především v § 687 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož jsou manželé „povinni žít spolu, být si věrni, […] udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí.“
Soud tedy na základě zmíněného ustanovení dospěl k závěru o tom, že manželka neplnila své manželské povinnosti. V rozhodnutí zaznívá mj. tato úvaha: „Pokud je [manželce] z důvodu jejích dispozic nebo z jiných důvodů, mezi něž může patřit i vzájemná ignorance manželů, znemožněno nalézt uspokojení v manželském styku, manželský svazek jí přesto ukládá, aby uspokojení poskytovala […] a zakazuje projevovat lhostejnost nebo neochotu.
Zkušenost totiž ukazuje, že ten z manželů, který hledá své přirozené a legitimní uspokojení v manželském styku, se sotva kdy může dlouhodobě spokojit s pouhým ukojením pudů, aniž by byl jakkoli zasažen tím, co při tom cítí ten druhý.“[4]
Závěr
S velkou mírou nadsázky můžeme říci, že německé soudy v minulém století dovodily právní povinnost manželek předstírat orgasmus. Dnes by ovšem citace z představeného rozhodnutí patrně uspěla spíše jako žertovná součást svatebního oznámení, nežli jako jeden z argumentů v soudním rozhodnutí či podání některého z účastníků. A je tomu tak nejenom proto, že na vysokých soudech působí více žen, než tomu bylo v minulosti.
Příště přineseme další podobně absurdní příběh. Navštěvujte proto i nadále Právní prostor a sledujte jeho sociální sítě, aby Vám nic neuniklo.
_**
**_
[1] Tímto částečně navazuji na starší článek nazvaný: Milostné hry jako manželská povinnost? Odpověď možná již brzy poskytne ESLP, který je dostupný zde: https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/milostne-hry-jako-manzelska-povinnost-odpoved-mozna-jiz-brzy-poskytne-eslp
[2] Viz bod 6 rozhodnutí BGH.
[3] Srov. § 1353 odst. 1 věta druhá BGB v překladu autora: „Manželé se zavazují k manželskému soužití; nesou za sebe vzájemnou odpovědnost.“
[4] Viz bod 16 rozhodnutí BGH.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




