Aktuálně k evidenci skutečných majitelů
Nedávná judikatura přinesla dočasné pozastavení sankcí za neprovedení zápisu v evidenci skutečných majitelů.
Zákon o evidenci skutečných majitelů (37/2021 Sb.) stanovuje pro právnické osoby řadu sankcí při nezapsání údajů o svých skutečných majitelích. Mezi ty patří zejména pokuta až do výše 500.000 Kč nebo zákaz výkonu hlasovacích práv skutečného majitele či zákaz výplaty zisku skutečnému majiteli (který není zapsán v evidenci skutečných majitelů). Uložení pokuty předchází tzv. řízení o nesrovnalosti, jakož i výzva evidující osobě k nápravě.
Zároveň platí, že údaje zapsané v evidenci skutečných majitelů jsou zčásti bez dalšího veřejně přístupné (především jméno a příjmení skutečného majitele, rok jeho narození, stát bydliště a státní příslušnost).
V roce 2022 rozhodl Soudní dvůr Evropské unie v jednom případu v tom smyslu, že zpřístupnění osobních údajů třetím osobám je zásahem do základních práv zakotvených v článcích 7 a 8 Listiny základních práv EU. Český zákonodárce na tyto závěry však nezareagoval.
Avšak Nejvyšší soud se ve svém Usnesení ze dne 25. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1368/2024, ztotožnil s výše uvedeným rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie a potvrdil, že příslušná ustanovení zákona o evidenci skutečných majitelů, dle kterých je umožněn přístup k zapsaným údajům široké veřejnosti, jsou v rozporu s unijním právem. V důsledku toho stát nemůže splnění povinnosti zapsat údaje o skutečných majitelích vynucovat ukládáním sankcí.
Dokud tedy zůstane evidence skutečných majitelů bez dalšího veřejně přístupná, nebude možné evidujícím osobám ukládat sankce za nezapsání údajů o svých skutečných majitelích. Stejně tak se neuplatní ani sankce vztahují se k samotné osobě nezapsaného skutečného majitele (mimo jiné zákaz výkonu hlasovacích práv), což Nejvyšší soud potvrdil hned ve svém dalším Usnesení ze dne 26. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1548/2024.
Je pouze otázkou, v jakém časovém horizontu budou přijaty příslušné změny za účelem znepřístupnění údajů v evidenci skutečných majitelů široké veřejnosti.
Absence zapsaných údajů může být i ve světle popsaných závěrů překážkou v rámci obchodního styku, typicky při jednání s bankami. Právnickým osobám lze proto doporučit, aby v případě zájmu namísto nezapsání údajů o svých skutečných majitelích raději požádali o znepřístupnění těchto zapsaných údajů.
Zdroje:
Zákon o evidenci skutečných majitelů (37/2021 Sb.)
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22.11.2022. WM a Sovim SA v. Luxembourg Business Registers.
Usnesení Nejvyšší soudu ze dne 25. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1368/2024
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1548/2024
Další články
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
