Aktuálně k evidenci skutečných majitelů
Nedávná judikatura přinesla dočasné pozastavení sankcí za neprovedení zápisu v evidenci skutečných majitelů.
Zákon o evidenci skutečných majitelů (37/2021 Sb.) stanovuje pro právnické osoby řadu sankcí při nezapsání údajů o svých skutečných majitelích. Mezi ty patří zejména pokuta až do výše 500.000 Kč nebo zákaz výkonu hlasovacích práv skutečného majitele či zákaz výplaty zisku skutečnému majiteli (který není zapsán v evidenci skutečných majitelů). Uložení pokuty předchází tzv. řízení o nesrovnalosti, jakož i výzva evidující osobě k nápravě.
Zároveň platí, že údaje zapsané v evidenci skutečných majitelů jsou zčásti bez dalšího veřejně přístupné (především jméno a příjmení skutečného majitele, rok jeho narození, stát bydliště a státní příslušnost).
V roce 2022 rozhodl Soudní dvůr Evropské unie v jednom případu v tom smyslu, že zpřístupnění osobních údajů třetím osobám je zásahem do základních práv zakotvených v článcích 7 a 8 Listiny základních práv EU. Český zákonodárce na tyto závěry však nezareagoval.
Avšak Nejvyšší soud se ve svém Usnesení ze dne 25. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1368/2024, ztotožnil s výše uvedeným rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie a potvrdil, že příslušná ustanovení zákona o evidenci skutečných majitelů, dle kterých je umožněn přístup k zapsaným údajům široké veřejnosti, jsou v rozporu s unijním právem. V důsledku toho stát nemůže splnění povinnosti zapsat údaje o skutečných majitelích vynucovat ukládáním sankcí.
Dokud tedy zůstane evidence skutečných majitelů bez dalšího veřejně přístupná, nebude možné evidujícím osobám ukládat sankce za nezapsání údajů o svých skutečných majitelích. Stejně tak se neuplatní ani sankce vztahují se k samotné osobě nezapsaného skutečného majitele (mimo jiné zákaz výkonu hlasovacích práv), což Nejvyšší soud potvrdil hned ve svém dalším Usnesení ze dne 26. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1548/2024.
Je pouze otázkou, v jakém časovém horizontu budou přijaty příslušné změny za účelem znepřístupnění údajů v evidenci skutečných majitelů široké veřejnosti.
Absence zapsaných údajů může být i ve světle popsaných závěrů překážkou v rámci obchodního styku, typicky při jednání s bankami. Právnickým osobám lze proto doporučit, aby v případě zájmu namísto nezapsání údajů o svých skutečných majitelích raději požádali o znepřístupnění těchto zapsaných údajů.
Zdroje:
Zákon o evidenci skutečných majitelů (37/2021 Sb.)
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22.11.2022. WM a Sovim SA v. Luxembourg Business Registers.
Usnesení Nejvyšší soudu ze dne 25. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1368/2024
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1548/2024
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




