Aktuálně k evidenci skutečných majitelů
Nedávná judikatura přinesla dočasné pozastavení sankcí za neprovedení zápisu v evidenci skutečných majitelů.
Zákon o evidenci skutečných majitelů (37/2021 Sb.) stanovuje pro právnické osoby řadu sankcí při nezapsání údajů o svých skutečných majitelích. Mezi ty patří zejména pokuta až do výše 500.000 Kč nebo zákaz výkonu hlasovacích práv skutečného majitele či zákaz výplaty zisku skutečnému majiteli (který není zapsán v evidenci skutečných majitelů). Uložení pokuty předchází tzv. řízení o nesrovnalosti, jakož i výzva evidující osobě k nápravě.
Zároveň platí, že údaje zapsané v evidenci skutečných majitelů jsou zčásti bez dalšího veřejně přístupné (především jméno a příjmení skutečného majitele, rok jeho narození, stát bydliště a státní příslušnost).
V roce 2022 rozhodl Soudní dvůr Evropské unie v jednom případu v tom smyslu, že zpřístupnění osobních údajů třetím osobám je zásahem do základních práv zakotvených v článcích 7 a 8 Listiny základních práv EU. Český zákonodárce na tyto závěry však nezareagoval.
Avšak Nejvyšší soud se ve svém Usnesení ze dne 25. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1368/2024, ztotožnil s výše uvedeným rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie a potvrdil, že příslušná ustanovení zákona o evidenci skutečných majitelů, dle kterých je umožněn přístup k zapsaným údajům široké veřejnosti, jsou v rozporu s unijním právem. V důsledku toho stát nemůže splnění povinnosti zapsat údaje o skutečných majitelích vynucovat ukládáním sankcí.
Dokud tedy zůstane evidence skutečných majitelů bez dalšího veřejně přístupná, nebude možné evidujícím osobám ukládat sankce za nezapsání údajů o svých skutečných majitelích. Stejně tak se neuplatní ani sankce vztahují se k samotné osobě nezapsaného skutečného majitele (mimo jiné zákaz výkonu hlasovacích práv), což Nejvyšší soud potvrdil hned ve svém dalším Usnesení ze dne 26. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1548/2024.
Je pouze otázkou, v jakém časovém horizontu budou přijaty příslušné změny za účelem znepřístupnění údajů v evidenci skutečných majitelů široké veřejnosti.
Absence zapsaných údajů může být i ve světle popsaných závěrů překážkou v rámci obchodního styku, typicky při jednání s bankami. Právnickým osobám lze proto doporučit, aby v případě zájmu namísto nezapsání údajů o svých skutečných majitelích raději požádali o znepřístupnění těchto zapsaných údajů.
Zdroje:
Zákon o evidenci skutečných majitelů (37/2021 Sb.)
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22.11.2022. WM a Sovim SA v. Luxembourg Business Registers.
Usnesení Nejvyšší soudu ze dne 25. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1368/2024
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2025, sp. zn. 27 Cdo 1548/2024
Další články
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
Kvalifikované zaměstnanecké opce jako nástroj zaměstnanecké participace
Od 01. ledna 2026 došlo k legislativnímu zakotvení tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Základ jejich právní úpravy je obsažen v ust. § 6a zákona o daních z příjmů.




