Jak na likvidace společnosti s ručením omezeným Zdroj: Fotolia

Jak na likvidace společnosti s ručením omezeným

Likvidace představuje stále oblíbenější způsob, jak se zbavit společnosti, o kterou už její majitel/společník nemá zájem. Zatímco v minulosti bylo poměrně běžné nechat prázdné nepotřebné společnosti, jejichž činnost byla ukončena, ležet ladem, stále více podnikatelů preferuje nepotřebnou společnost dobrovolně zlikvidovat a vymazat z obchodního rejstříku. Likvidaci nejoblíbenější české obchodní společnosti – s.r.o. – se věnuje náš následující příspěvek.

Eva Dvořáková

Eva Dvořáková

advokátka, bnt attorneys-at-law s.r.o.

Eva Dvořáková

advokátka, bnt attorneys-at-law s.r.o.

Zatímco u většiny procesů v korporátním právu si společníci vystačí se zákonem o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.), při likvidaci je nutno se obrátit na občanský zákoník (tzv. nový občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb.). Proces likvidace právnické osoby je upraven v občanském zákoníku v §§ 187209 a plně se uplatní i pro obchodní korporace. Ve vztahu k likvidačnímu zůstatku a ručení bývalých společníků likvidované společnosti nelze opominout ani §§ 37 a násl. zákona o obchodních korporacích, mezi další relevantní předpisy patří daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) a zákon o archivnictví a spisové službě (zákon č. 499/2004 Sb.).

Cílem likvidace je vypořádat veškeré dluhy a pohledávky společnosti a společnost vymazat z obchodního rejstříku. To zpravidla obnáší propuštění všech zaměstnanců, prodej majetku a vypořádání všech závazků. Vymazání „prázdné“ společnosti z obchodního rejstříku představuje již jen závěrečnou formalitu.

Před samotným zrušením společnosti a zahájením likvidace je třeba zvážit, zda nebude likvidace představovat porušení některých aktivních závazků společnosti. Zejména byla-li společnost příjemcem dotace, doporučujeme zkontrolovat podmínky jejího poskytnutí. Likvidace společnosti v tzv. době udržitelnosti bude v drtivé většině případů představovat porušení rozpočtové kázně, které zakládá povinnost vrátit celou načerpanou pobídku.

V praxi společnosti často vstupují do likvidace již bez zaměstnanců a s ukončenou činností a likvidace v jejich případě představuje ryze formální společensko-právní a účetní proces.

Likvidace – jak na to?

Likvidace začíná zrušením společnosti. Zrušit společnost mohou buď její společníci dohodou, nebo, určí-li tak společenská smlouva, o něm rozhoduje valná hromada, případně u jednočlenné společnosti jediný společník. Ke zrušení společnosti je vždy vyžadován notářský zápis. Rozhoduje-li o zrušení valná hromada, je k přijetí takového rozhodnutí zákonem vyžadována tzv. kvalifikovaná většina 2/3 hlasů na valné hromadě. Společenská smlouva nicméně může požadovat i vyšší počet hlasů.

Spolu se zrušením společnosti a vstupem do likvidace je jmenován likvidátor. Stanoví-li tak společenská smlouva (což bude jistě většina případů), volí likvidátora valná hromada. V opačném případě by likvidátora volili jednatelé společnosti.

Právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž byl povolán likvidátor, jmenuje likvidátora soud. Ten tak učiní z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu. Do doby jmenování likvidátora soudem vykonávají v tomto případě jeho působnost všichni členové statutárního orgánu, tedy všichni jednatelé. Soud při volbě likvidátora dbá návrhů společnosti, pokud však žádné návrhy nejsou nebo jim nelze vyhovět, může soud jmenovat likvidátorem jednatele, a to i bez jeho souhlasu a bez možnosti z funkce likvidátora odstoupit. V případě, že by ani jednoho člena statutárního orgánu nebylo možné jmenovat, vybere soud likvidátora z osob zapsaných v seznamu insolvenčních správců.

Dnem zrušení společnost vstupuje do likvidace. Jako den zrušení společnosti a vstupu do likvidace se volí zpravidla z účetních důvodů první den v měsíci. Likvidátor je totiž ze zákona povinen vyhotovit k prvnímu dni likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění společnosti. Ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace se pak vyhotovuje účetní závěrka. Do 30 dnů od vstupu společnosti likvidace je také třeba podat finančnímu úřadu řádné daňové tvrzení.

Likvidátor je dále povinen likvidaci bezodkladně zapsat do obchodního rejstříku, to v dnešní době provádí často přímo notář, který sepisoval rozhodnutí o zrušení společnosti. Společnost je nadále povinna používat dodatek „v likvidaci“.

Mezi další povinnosti likvidátora patří informovat o likvidaci všechny známé věřitele a neznámé věřitele vyzvat oznámením v obchodním věstníku k přihlášení svých pohledávek do likvidace. Oznámení v obchodním věstníku musí vyjít opakovaně, a to alespoň dvakrát, s dvoutýdenním odstupem jednotlivých oznámení. V oznámení určí likvidátor věřitelům společnosti lhůtu k tomu, aby přihlásili své pohledávky, přičemž tato lhůta nesmí být kratší než tři měsíce po zveřejnění druhého oznámení.

Zvláštní kapitolu tvoří oblast zaměstnanosti. Zákonodárce likvidátorovi situaci ulehčil, neboť zrušení zaměstnavatele představuje jeden z výpovědních důvodů daných zákoníkem práce (výpovědní důvod podle § 52 odst. 1 písm. a) zákoníku práce). Zaměstnancům přitom samozřejmě vzniká právo na odstupné. Výpověď pro rušení zaměstnavatele nadto není limitována žádnou ochrannou dobou a zaměstnavatel může propustit všechny zaměstnance bez ohledu na to, že jsou například dočasně práce neschopní nebo na rodičovské dovolené. Je třeba mít na paměti, že skončení všech pracovních poměrů může představovat tzv. hromadné propouštění podle § 62 zákoníku práce. V takovém případě ukládá zákon zaměstnavateli další povinnosti, jako například širokou informační povinnost vůči odborům a úřadu práce. Zvláštní omezení hromadného propouštění pak může stanovit i kolektivní smlouva.

Dalším aspektem likvidace je archivace dokumentů. Likvidovaná společnost má povinnost projednat zabezpečení dokumentů likvidované společnosti s příslušným archivem a žádat příslušný archiv o výběr archiválií mimo skartační řízení. Od 1. ledna 2014 sice nemusí být potvrzení archivu ohledně projednání zabezpečení archivu a dokumentů přikládáno k návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku, nicméně ostatní povinnosti související s uchováváním a archivací dokumentů trvají pro společnosti i nadále.

Ukončení likvidace a zánik společnosti

Po vypořádání všech právních a finančních vztahů společnosti může být likvidace ukončena. O průběhu likvidace vyhotoví likvidátor konečnou zprávu likvidátora a skončila-li likvidace v černých číslech, vyhotoví také návrh na použití likvidačního zůstatku. K témuž dni se také vyhotovuje účetní závěrka. Do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku je likvidovaná společnost také povinna podat řádné daňové tvrzení.

Účetní závěrka, konečná zpráva likvidátora a návrh na použití likvidačního zůstatku se předkládají orgánu, který likvidátora zvolil, ke schválení. Zpravidla jím bude valná hromada, mohou to být ale také jednatelé likvidované společnosti nebo dokonce soud. Použitím likvidačního zůstatku likvidace končí. Ve vyplacení likvidačního zůstatku je však likvidátor omezen. Likvidační zůstatek ani záloha na něj nesmí být vyplaceny, dokud nebudou uspokojeny pohledávky všech přihlášených věřitelů.

Do třiceti dnů od skončení likvidace je likvidátor povinen podat návrh na výmaz. K návrhu na výmaz se kromě výše uvedených dokumentů přikládají také účetní podklady, které má společnost povinnost zveřejnit ve sbírce listin, dále pak souhlas finančního úřadu s výmazem a dokumenty osvědčující zveřejnění oznámení o likvidaci v obchodním věstníku. Výmazem společnosti z obchodního rejstříku společnost zaniká.

Celý proces likvidace společnosti od rozhodnutí o likvidaci do výmazu společnosti z obchodního rejstříku nelze zpravidla ukončit dříve než za čtyři měsíce, při likvidaci velkých aktivních společností však může trvat i několik let.


Zdroj: BNT journal

Kontakt na autora: eva.dvorakova@bnt.eu

společnost s ručením omezeným likvidace

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze