Je zahraniční právnická osoba se sídlem v EU povinna pro účely ohlášení živnosti založit v ČR odštěpný závod?
Nejvyšší správní soud postavil najisto, že zahraniční právnická osoba se sídlem v EU není pro účely ohlášení živnosti povinna založit v ČR odštěpný závod.
Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku z 15. června 2023 posuzoval otázku oprávněnosti živnostenského úřadu požadovat po zahraniční právnické osobě se sídlem v EU pro účely ohlášení volné živnosti předložení dokladu o založení odštěpného závodu v ČR a dokladu prokazujícího právní důvod užívání prostor, v nichž je odštěpný závod umístěn.
Obecně platí, že zahraniční právnická osoba může v ČR podnikat například prostřednictvím pobočky, odštěpného závodu či dceřiné společnosti. Dle § 5 odst. 2 živnostenského zákona mimo jiné také platí, že každá zahraniční právnická osoba může na území ČR provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba. Zahraniční právnická osoba musí samozřejmě splnit zákonné podmínky provozování živnosti.
Předmětem posuzované věci Nejvyšším správním soudem byla situace, kdy živnostenský úřad pro účely ohlášení volné živnosti požadoval po právnické osobě se sídlem v EU (konkrétně v Nizozemském království) doložení dokladu o založení odštěpného závodu zahraniční osoby a dokladu prokazujícího právní důvod užívání prostor.
Z živnostenského zákona ani jiného právního předpisu však takováto povinnost neplyne. Jak uvedl Nejvyšší správní soud, živnostenské úřady chybně dovozovaly z ustanovení § 46 odst. 2 živnostenského zákona povinnost zahraničních osob založit odštěpný závod pro účely ohlášení živnosti. Nejvyšší soud označil takovýto požadavek živnostenských úřadů za nepřípustně rozšiřující a zároveň konstatoval, že po právnické osobě nelze požadovat, aby výlučně za účelem ohlášení živnosti zakládala odštěpný závod. Právnické osoby se sídlem v EU tak mohou v ČR ohlásit živnost, aniž by měly povinnost být zapsány v českém obchodním rejstříku či musely v ČR založit pobočku nebo odštěpný závod.
Je však důležité upozornit, že výše uvedené se uplatní pouze pro zahraniční právnické osoby, která mají sídlo v jiném členském státě EU. Naopak v případě zahraničních právnických osob se sídlem mimo EU zákon o veřejných rejstřících ve svém § 44 podmiňuje podnikání na území ČR zápisem dané osoby nebo jejího odštěpného závodu do obchodního rejstříku.
Výše popsaná praxe živnostenského úřadu odpovídá i našim zkušenostem, kdy živnostenské úřady v konkrétních případech založení odštěpného závodu po zahraničních právnických osobách z EU opakovaně požadovaly. Výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu však došlo k vyjasnění této otázky a lze tedy očekávat, že živnostenské úřady již nebudou založení odštěpného závodu pro účely ohlášení živnosti po právnických osobách, které mají své sídlo v jiném členském státě EU, již nadále požadovat.
Zdroj:
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
Usnesení Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 15. 6. 2023, sp. zn. 2 As 193/2022
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.




