Je zahraniční právnická osoba se sídlem v EU povinna pro účely ohlášení živnosti založit v ČR odštěpný závod?
Nejvyšší správní soud postavil najisto, že zahraniční právnická osoba se sídlem v EU není pro účely ohlášení živnosti povinna založit v ČR odštěpný závod.
Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku z 15. června 2023 posuzoval otázku oprávněnosti živnostenského úřadu požadovat po zahraniční právnické osobě se sídlem v EU pro účely ohlášení volné živnosti předložení dokladu o založení odštěpného závodu v ČR a dokladu prokazujícího právní důvod užívání prostor, v nichž je odštěpný závod umístěn.
Obecně platí, že zahraniční právnická osoba může v ČR podnikat například prostřednictvím pobočky, odštěpného závodu či dceřiné společnosti. Dle § 5 odst. 2 živnostenského zákona mimo jiné také platí, že každá zahraniční právnická osoba může na území ČR provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba. Zahraniční právnická osoba musí samozřejmě splnit zákonné podmínky provozování živnosti.
Předmětem posuzované věci Nejvyšším správním soudem byla situace, kdy živnostenský úřad pro účely ohlášení volné živnosti požadoval po právnické osobě se sídlem v EU (konkrétně v Nizozemském království) doložení dokladu o založení odštěpného závodu zahraniční osoby a dokladu prokazujícího právní důvod užívání prostor.
Z živnostenského zákona ani jiného právního předpisu však takováto povinnost neplyne. Jak uvedl Nejvyšší správní soud, živnostenské úřady chybně dovozovaly z ustanovení § 46 odst. 2 živnostenského zákona povinnost zahraničních osob založit odštěpný závod pro účely ohlášení živnosti. Nejvyšší soud označil takovýto požadavek živnostenských úřadů za nepřípustně rozšiřující a zároveň konstatoval, že po právnické osobě nelze požadovat, aby výlučně za účelem ohlášení živnosti zakládala odštěpný závod. Právnické osoby se sídlem v EU tak mohou v ČR ohlásit živnost, aniž by měly povinnost být zapsány v českém obchodním rejstříku či musely v ČR založit pobočku nebo odštěpný závod.
Je však důležité upozornit, že výše uvedené se uplatní pouze pro zahraniční právnické osoby, která mají sídlo v jiném členském státě EU. Naopak v případě zahraničních právnických osob se sídlem mimo EU zákon o veřejných rejstřících ve svém § 44 podmiňuje podnikání na území ČR zápisem dané osoby nebo jejího odštěpného závodu do obchodního rejstříku.
Výše popsaná praxe živnostenského úřadu odpovídá i našim zkušenostem, kdy živnostenské úřady v konkrétních případech založení odštěpného závodu po zahraničních právnických osobách z EU opakovaně požadovaly. Výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu však došlo k vyjasnění této otázky a lze tedy očekávat, že živnostenské úřady již nebudou založení odštěpného závodu pro účely ohlášení živnosti po právnických osobách, které mají své sídlo v jiném členském státě EU, již nadále požadovat.
Zdroj:
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
Usnesení Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 15. 6. 2023, sp. zn. 2 As 193/2022
Další články
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.




