Je zahraniční právnická osoba se sídlem v EU povinna pro účely ohlášení živnosti založit v ČR odštěpný závod?
Nejvyšší správní soud postavil najisto, že zahraniční právnická osoba se sídlem v EU není pro účely ohlášení živnosti povinna založit v ČR odštěpný závod.
Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku z 15. června 2023 posuzoval otázku oprávněnosti živnostenského úřadu požadovat po zahraniční právnické osobě se sídlem v EU pro účely ohlášení volné živnosti předložení dokladu o založení odštěpného závodu v ČR a dokladu prokazujícího právní důvod užívání prostor, v nichž je odštěpný závod umístěn.
Obecně platí, že zahraniční právnická osoba může v ČR podnikat například prostřednictvím pobočky, odštěpného závodu či dceřiné společnosti. Dle § 5 odst. 2 živnostenského zákona mimo jiné také platí, že každá zahraniční právnická osoba může na území ČR provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba. Zahraniční právnická osoba musí samozřejmě splnit zákonné podmínky provozování živnosti.
Předmětem posuzované věci Nejvyšším správním soudem byla situace, kdy živnostenský úřad pro účely ohlášení volné živnosti požadoval po právnické osobě se sídlem v EU (konkrétně v Nizozemském království) doložení dokladu o založení odštěpného závodu zahraniční osoby a dokladu prokazujícího právní důvod užívání prostor.
Z živnostenského zákona ani jiného právního předpisu však takováto povinnost neplyne. Jak uvedl Nejvyšší správní soud, živnostenské úřady chybně dovozovaly z ustanovení § 46 odst. 2 živnostenského zákona povinnost zahraničních osob založit odštěpný závod pro účely ohlášení živnosti. Nejvyšší soud označil takovýto požadavek živnostenských úřadů za nepřípustně rozšiřující a zároveň konstatoval, že po právnické osobě nelze požadovat, aby výlučně za účelem ohlášení živnosti zakládala odštěpný závod. Právnické osoby se sídlem v EU tak mohou v ČR ohlásit živnost, aniž by měly povinnost být zapsány v českém obchodním rejstříku či musely v ČR založit pobočku nebo odštěpný závod.
Je však důležité upozornit, že výše uvedené se uplatní pouze pro zahraniční právnické osoby, která mají sídlo v jiném členském státě EU. Naopak v případě zahraničních právnických osob se sídlem mimo EU zákon o veřejných rejstřících ve svém § 44 podmiňuje podnikání na území ČR zápisem dané osoby nebo jejího odštěpného závodu do obchodního rejstříku.
Výše popsaná praxe živnostenského úřadu odpovídá i našim zkušenostem, kdy živnostenské úřady v konkrétních případech založení odštěpného závodu po zahraničních právnických osobách z EU opakovaně požadovaly. Výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu však došlo k vyjasnění této otázky a lze tedy očekávat, že živnostenské úřady již nebudou založení odštěpného závodu pro účely ohlášení živnosti po právnických osobách, které mají své sídlo v jiném členském státě EU, již nadále požadovat.
Zdroj:
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
Usnesení Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 15. 6. 2023, sp. zn. 2 As 193/2022
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
