Je zahraniční právnická osoba se sídlem v EU povinna pro účely ohlášení živnosti založit v ČR odštěpný závod?
Nejvyšší správní soud postavil najisto, že zahraniční právnická osoba se sídlem v EU není pro účely ohlášení živnosti povinna založit v ČR odštěpný závod.
Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku z 15. června 2023 posuzoval otázku oprávněnosti živnostenského úřadu požadovat po zahraniční právnické osobě se sídlem v EU pro účely ohlášení volné živnosti předložení dokladu o založení odštěpného závodu v ČR a dokladu prokazujícího právní důvod užívání prostor, v nichž je odštěpný závod umístěn.
Obecně platí, že zahraniční právnická osoba může v ČR podnikat například prostřednictvím pobočky, odštěpného závodu či dceřiné společnosti. Dle § 5 odst. 2 živnostenského zákona mimo jiné také platí, že každá zahraniční právnická osoba může na území ČR provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba. Zahraniční právnická osoba musí samozřejmě splnit zákonné podmínky provozování živnosti.
Předmětem posuzované věci Nejvyšším správním soudem byla situace, kdy živnostenský úřad pro účely ohlášení volné živnosti požadoval po právnické osobě se sídlem v EU (konkrétně v Nizozemském království) doložení dokladu o založení odštěpného závodu zahraniční osoby a dokladu prokazujícího právní důvod užívání prostor.
Z živnostenského zákona ani jiného právního předpisu však takováto povinnost neplyne. Jak uvedl Nejvyšší správní soud, živnostenské úřady chybně dovozovaly z ustanovení § 46 odst. 2 živnostenského zákona povinnost zahraničních osob založit odštěpný závod pro účely ohlášení živnosti. Nejvyšší soud označil takovýto požadavek živnostenských úřadů za nepřípustně rozšiřující a zároveň konstatoval, že po právnické osobě nelze požadovat, aby výlučně za účelem ohlášení živnosti zakládala odštěpný závod. Právnické osoby se sídlem v EU tak mohou v ČR ohlásit živnost, aniž by měly povinnost být zapsány v českém obchodním rejstříku či musely v ČR založit pobočku nebo odštěpný závod.
Je však důležité upozornit, že výše uvedené se uplatní pouze pro zahraniční právnické osoby, která mají sídlo v jiném členském státě EU. Naopak v případě zahraničních právnických osob se sídlem mimo EU zákon o veřejných rejstřících ve svém § 44 podmiňuje podnikání na území ČR zápisem dané osoby nebo jejího odštěpného závodu do obchodního rejstříku.
Výše popsaná praxe živnostenského úřadu odpovídá i našim zkušenostem, kdy živnostenské úřady v konkrétních případech založení odštěpného závodu po zahraničních právnických osobách z EU opakovaně požadovaly. Výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu však došlo k vyjasnění této otázky a lze tedy očekávat, že živnostenské úřady již nebudou založení odštěpného závodu pro účely ohlášení živnosti po právnických osobách, které mají své sídlo v jiném členském státě EU, již nadále požadovat.
Zdroj:
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
Usnesení Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 15. 6. 2023, sp. zn. 2 As 193/2022
Další články
Když si zaměstnanec odnese víc než jen zkušenosti
Odešel Vám dlouholetý zaměstnanec, který perfektně znal Vaši databázi klientů, cenotvorbu nebo interní postupy? Nebo u Vás někdo pracoval jen krátce, třeba ve zkušební době, ale i tak se dostal ke vzorům smluv, obchodním nabídkám, recepturám, technickým podkladům nebo jinému know-how?
Roky to nevadilo. Teď je z toho porušení povinností: Právní význam tolerované praxe na pracovišti
V každé firmě existují pravidla, která se předávají ústně. Co stačí oznámit, na co je třeba souhlas a nad čím vedoucí mávne rukou. Zaměstnanci podle nich fungují celé roky. Pak se vymění vedení a ze zavedeného zvyku se náhle stane důvod k výtce, někdy i k rozvázání pracovního poměru.
Dvojí nájemné ve světle principů soukromého práva
Lze platně uzavřít dvě nájemní smlouvy k témuž předmětu a inkasovat tak dvojí nájemné? Ústavní soud potvrdil dřívější judikaturu.
ČAK udělila první advokátní medaile cti. Ocenila Jiřího a Vladimíra Kloudovy
Česká advokátní komora udělila advokátní medaile cti, a to in memoriam bratrům Jiřímu a Vladimíru Kloudovým. Ocenila tak jejich mimořádnou odvahu, pomoc lidem v době nacistické okupace a neochvějnou věrnost hodnotám práva, svobody a demokracie.
Sdílení údajů o cestujících mezi EU a USA: Proč jsou účinné záruky ochrany osobních údajů v praxi nezbytné
Přeshraniční předávání osobních údajů mezi EU a USA bylo vždy citlivou otázkou vyžadující pečlivé vyvažování různých zájmů. Do popředí se nyní dostává další oblast: kontrola hranic, imigrace a bezpečnostní prověřování.



