Nové podmínky pro výkon funkce členů volených orgánů obchodních korporací
Nově přijatá novela zákona o obchodních společnostech a družstvech přináší rozšířený rámec podmínek pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodní korporace.
Vedle základních podmínek výkonu funkce člena voleného orgánu, kterými jsou plná svéprávnost, bezúhonnost a neexistence překážek provozování živnosti dle živnostenského zákona, přibyly aktuálně nové překážky pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, a to s účinností od 1. července 2023 na základě novelizace zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech („ZOK“) a některých dalších zákonů.
Překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace lze zjednodušeně shrnout takto:
- uložený zákaz výkonu činnosti související s činností obchodní korporace, v níž osoba, které byl zákaz udělen, působí jako člen voleného orgánu
- uložený zákaz výkonu činnosti, která souvisí s podnikáním, a to v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace, jejíhož orgánu se osoba má stát členem,
- pravomocné odsouzení za zákonem vymezené trestné činy,
- rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby, která se má stát členem voleného orgánu.
Osoby, které k 1. červenci 2023 působily ve volených orgánů korporací, ale přitom nesplňují podmínky výkonu funkce dle novelizovaného znění ZOK, musí o této skutečnosti vyrozumět svoji obchodní korporaci. V každém případě však jejich funkce zanikne dnem 1. října 2023 tj. tří měsíce od účinnosti této části novely.
Důsledkem nesplnění podmínek pro výkon funkce je, že na osobu ustavenou do funkce člena voleného orgánu se hledí, jako by se členem nestala. Platnost právních jednání učiněných takovou osobou to však neovlivní – z důvodu ochrany dobré víry třetích osob budou společnost zavazovat.
Novela zavádí tzv. evidenci vyloučených osob, tedy evidenci osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Jedná se o informační systém veřejné správy, do kterého se zapisují osoby:
- které byly rozhodnutím soudu vyloučeny z výkonu funkce člena statutárního orgánu podle § 63 až 65 ZOK,
- kterým byl uložen zákaz činnosti zakládající překážku výkonu funkce,
- které byly odsouzeny pro trestný čin zakládající překážku výkonu funkce, nebo
- na jejichž majetek byl prohlášen konkurs.
Evidence vyloučených osob je neveřejná, Ministerstvo spravedlnosti však žadateli na jeho žádost vydá výpis z evidence vyloučených osob v rozsahu údajů o trvajících a zaniklých překážkách výkonu funkce žadatele, popř. potvrzení o tom, že v evidenci vyloučených osob nejsou o žadateli zapsány žádné údaje nebo že u něj netrvá překážka výkonu funkce.
Další články
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.




