Obchodní právo | Mgr. Sandra Martinková & al | 16.10.2019 Také v kategorii:
Finanční právo

Definice malého a středního podniku aneb tichý zabiják dotací Zdroj: Fotolia

Definice malého a středního podniku aneb tichý zabiják dotací

Investujete Vy nebo Vaši klienti do startupů, kdy si za svoji investici „koupíte“ část společnosti? Napadlo Vás však někdy, že takovými investicemi můžete vybudovat velkou síť, která se přes Vaši osobu může propojit a z malých podniků se stanou velké? Malý podnik pak může mít problém se získáním dotace.

Mgr.  Sandra Martinková

Mgr. Sandra Martinková

advokátka, Šetina, Komendová & Partners s.r.o.

Mgr. Sandra Martinková

advokátka, Šetina, Komendová & Partners s.r.o.

Vítek Švejda

Vítek Švejda

asistent advokáta, Šetina, Komendová & Partners s.r.o., advokátní kancelá

Vítek Švejda

asistent advokáta, Šetina, Komendová & Partners s.r.o., advokátní kancelá

Definice malého a středního podniku aneb tichý zabiják dotací

Menší i větší investoři si v poslední době oblíbili investování do startupů prostřednictvím přímého finančního vstupu do společnosti. Princip fungování je takový, že investoři poskytnou společnosti kapitál potřebný pro její rozvoj a za to obdrží adekvátní podíl na společnosti. Investice a podíly ve firmách však mohou postupem času narůstat, síť roste a malé startupy si ani nemusí všimnout, že jsou součástí velké sítě. V případě žádosti o dotaci však může nastat problém, neboť přestože je firma de facto malou jednotkou, právně může být součástí velkého celku a může tak být posouzena jako malý nebo střední podnik, který dosáhne pouze na nižší dotaci anebo na žádnou. Z tohoto důvodu je nezbytné vědět, jaká jsou pravidla pro posuzování propojených a partnerských podniků podle Přílohy 1 k Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „Nařízení“). Podmínky stanovené v Nařízení a příloze dále pro praxi v České republice rozvíjí „Aplikační výklad pro vymezení pojmů drobný, malý a střední podnikatel a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií“ vydaný Ministerstvem průmyslu a obchodu pod č. j. MPO 27067/17/61100.[1]

Pro určení toho, zda se určitý subjekt považuje za mikro, malý nebo střední, se vychází zejména ze dvou faktorů, a to počtu zaměstnancůobratu podnikatele. Kritéria jsou konkrétně nastavena takto:

1. Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, pokud:

a)     zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, a

b)    jeho aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR.

2. Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud:

a)     zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, a

b)    jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR.

3. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud:

a)     zaměstnává méně než 10 zaměstnanců, a

b)   jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR.

Při stanovení velkosti podniku při podání žádosti o dotaci se ale musí vzít v potaz to, že do výpočtu se zahrnují nejen údaje subjektu, který o dotaci žádá, ale níže uvedeným způsobem se do výpočtu musí zahrnout i údaje tzv. partnerských a propojených podniků. Právě toto zohlednění činí nemalé problémy při stanovení velikosti podniku pro účely dotace, a i z tohoto důvodu se v poslední době přezkoumávají žádosti o dotace z uplynulých let. Dle stupně propojení můžeme rozlišovat tři typy podniků:

  1. Nezávislé podniky – podniky, v nichž je účast jednoho investora (společníka) nižší než 25 %; takové podniky jsou posuzovány jako zcela samostatné;
  2. Partnerské podniky - podniky s 25–50 % účastí jednoho investora, které nespadají do jedné z kategorie propojených podniků, se posuzují jako tzv. partnerské podniky. Zajímavá je v tomto ohledu výjimka pro tzv. business angels[2], kteří nezakládají partnerství podniků, pokud jsou celkové investice nižší než 1.250.000 EUR. Výjimka se ale uplatní jen za situace, pokud business angel nepřekračuje hranici 50% účasti na společnosti.
  3. Propojené podniky jsou definovány více skutkovými podstatami, přičemž stačí, aby dotčený podnik naplňoval pouze jednu z nich:

a)     podnikatel má většinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů jiného podnikatele;

b)    podnikatel má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podnikatele;

c)     podnikatel má právo uplatňovat dominantní vliv nad jiným podnikatelem podle smlouvy uzavřené s tímto podnikatelem nebo podle ustanovení v jeho zakladatelské (společenské) smlouvě (listině) nebo ve stanovách dotyčného podnikatele (avšak se předpokládá, že dominantní vliv neexistuje, nejsou-li investoři sami přímo či nepřímo zapojeni do řízení dotyčného podnikatele);

d)   podnikatel, který je akcionářem, společníkem nebo členem jiného podnikatele, ovládá sám, či podle písemné dohody s ostatními akcionáři, společníky nebo členy uvedeného podnikatele většinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů v dotyčném podnikateli.

Jak je uvedeno výše, pokud subjekt žádající o dotaci dospěje k závěru, že je součástí sítě, musí podniky z této sítě zahrnout do výpočtu velikosti podniku, a to následujícím způsobem:

  1. Nezávislé podniky, tedy ty, které nespadají do kategorie partnerských ani propojených (zejm. s účastní menší než 25 % a bez rozhodujícího vlivu), se do výpočtu nezahrnou vůbec, počet jejich zaměstnanců ani obrat tedy nejsou relevantní.
  2. Údaje partnerského podniku se musí zahrnout do výpočtu v poměru účasti tohoto podniku k žadateli o dotaci (např. se musí zahrnout 30 % zaměstnanců společnosti s 30 % podílem na žadateli). Pozor, pokud má tento partnerský podnik nějaké propojené podniky (ve vztahu k partnerskému podniku, nikoliv k žadateli o dotaci), musí se přičíst ve stejném poměru i údaje těchto propojených podniků. Pokud má partnerský podnik vazbu na další partnerský podnik, řetězení se přetrhne a údaje o tomto podniku již nepřičítáme.
  3. Údaje o propojeném podniku (např. vlastnící více než 50 % hlasovacích práv) se musí přičíst k údajům o žadateli za celý podnik, tedy 100 % bez ohledu na skutečný podíl. Pokud má tento propojený podnik nějaké partnerské či další propojené podniky, postupuje se podle výše popsaných pravidel až do přerušení propojení/partnerství.

Postavení fyzické osoby – investora

Fyzická osoba se může, stejně jako právnická, nacházet v postavení partnerského či propojeného podnikatele vzhledem k žadateli o dotaci. I proto může dojít k propojení zdánlivě nesouvisejících a nespolupracujících společností do jedné sítě prostřednictvím jednoho investora, což může způsobit to, že dané společnosti už právně nebudou považované za mikro či malé podnikatele, i když fakticky v tomto postavení budou. I z tohoto důvodu jsou stanoveny dvě výjimky při posuzování propojenosti skrz fyzické osoby. První z nich je zmíněná výše a je pro tzv. business angely, tedy společnosti a osoby investující zejm. do startupových či rozvíjejících se společností. Při aplikaci této výjimky nedojde k vytvoření partnerství podniků a jednotlivé podniky tak nemusí zahrnovat údaje o sobě navzájem při žádání o dotace.

Druhá výjimka už je komplikovanější a týká se fyzických osob, které jsou v postavení propojeného podniku. Pokud je vytvořena síť podniků skrz fyzickou osobu, která vlastní na některé ze společností rozhodující vliv, musí se tyto podniky navzájem zohlednit až v okamžiku, kdy působí na stejném relevantním trhu[3] nebo na sousedních trzích[4]. Pokud se jedná o společnosti působící na zcela jiných relevantních trzích, nemusí se zohledňovat při určování velikosti podniku.

Jako problematická se nám ale v praxi jeví definice fyzické osoby pro účely aplikace těchto výjimek. Dle výkladových stanovisek příslušných orgánů se totiž za fyzickou osobu nemůže považovat nikdo, kdo vlastní nějaké živnostenské oprávnění. Orgány se nezabývají tím, zda je živnostenské oprávnění ve skutečnosti užíváno, zda osoba vykazuje zisk jako OSVČ apod., postačí existence platného živnostenského oprávnění, byť na živnost volnou a naprosto nesouvisející. Takto může například dojít k propojení společností skrz investora – fyzickou osobu – který vlastní živnostenské oprávnění řadu let, ale fakticky jej nevyužívá, čímž se naprosto popírá smysl této výjimky.


[1]

 

[2] Veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující pravidelnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekotovaných podniků.

[3] Stejným trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

[4] O trh sousední (úzce související) ve vztahu k relevantnímu trhu se jedná v případě, že zboží na trhy umístěné je vzájemně komplementární anebo je obecně nakupováno stejnou skupinou spotřebitelů ke stejnému konečnému účelu použití.

podnikání dotace investice start-up

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.
Hodnotilo 9 čtenářů

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články