Na co si dát pozor při podnikání v realitách
Současní či budoucí podnikatelé v oblasti realit musí při založení realitní kanceláře či započetí podnikání jakožto realitní zprostředkovatelé splnit celou řadu povinností.
Realitní zprostředkování
Samotným realitním zprostředkováním se podle ust. § 2 zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, rozumí činnost, jejímž účelem je zprostředkovat uzavření realitní smlouvy. Realitním zprostředkovatelem je tedy ten, kdo poskytuje realitní zprostředkování.
Pokud ovšem chceme poskytovat realitní zprostředkování jako podnikatelé, je třeba se před zákonem podnikatelem stát. V takovém případě nám zákon nabízí dvě základní možnosti, buď se lze stát „OSVČ“ tedy osobou samostatně výdělečně činnou dle zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., nebo je možné založit si vlastní společnost dle Zákona o obchodních společnostech a družstvech č. 90/2012 Sb.
Taky je třeba myslet na to, že podnikání v oblasti realitního zprostředkování je živností vázanou, to znamená, že je nutné mít pro výkon takové činnosti vzdělání či státní zkoušku. Podrobně se vzděláním realitních zprostředkovatelů a zakládáním podnikání a postupem při zakládání podnikaní zabývá tento článek.
Pojištění profesní odpovědnosti
Každý realitní zprostředkovatel by taky měl brát zřetel na to, že musí mít sjednané pojištění profesní odpovědnosti, podle § 7 odst. 1 zákona o realitním zprostředkování.
Zákon tuto povinnost ukládá realitním zprostředkovatelům proto, že i v jejich praxi může dojít ke způsobení škody z jejich strany a následně k nutnosti tuto škodu nahradit. Taky je dobré připomenout, že toto pojištění poskytují pouze pojistitelé, kteří mají přímo oprávnění toto pojištění provozovat na území České republiky.
Neoprávněné podnikání
Neoprávněné podnikání je upraveno v § 61 až 64 z. č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona. Pojem podnikání nám vymezuje § 420 občanského zákoníku. Platí, že podnikání je soustavná a samostatná činnost, prováděná podnikatelem na vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku.
Prvním případem neoprávněného podnikání je, zjednodušeně řečeno to, že tuto soustavnou a samostatnou činnost za účelem dosažení zisku provozuje osoba, která není podnikatelem.
Druhým případem, ale může být také to, kdy osoba, která je podnikatelem, provozuje činnost, kterou nemá zahrnutou v rámci svého živnostenského oprávnění.
Samotné neoprávněné podnikání bývá nejdříve posouzeno v rámci správního řízení o přestupních, pokud by ovšem živnostenský úřad došel k závěru, že je možné, že v některém případě byla naplněna skutková podstata trestného činu, předá věc orgánům činným v trestním řízení. Trestním řízením a dalšími podrobnostmi se dále zabývá tento článek.
Kontrola z finančního úřadu
Každému podnikateli, včetně realitních zprostředkovatelů se může stát, že se stane subjektem kontroly z finančního úřadu. Zákon, který daňové kontroly upravuje je Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Ten také definuje postup v takovém případě a s tím i povinnosti obou stran. Mezi další zákony potom patří zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který, mimo jiné, ukládá např. vést účetnictví tak, aby bylo průkazné, správné a úplné.
Mezi konkrétní doporučení, jak mít vše v pořádku pro finanční úřad patří úplná a správná dokumentace, vedení řádného účetnictví, dbát na lhůty a případně i pomoc odborníka, protože ne každý podnikatel si dokáže s účetnictvím poradit sám. Podrobněji se těmto bodům věnuje tento článek.
Je na místě taky říct, že případné důkazní břemeno nese vždy kontrolovaný daňový subjekt. Proto se právě doporučuje vést řádné účetnictví, uschovat si veškeré listiny a doklady, které by se jej mohly týkat, jako jsou např. faktury, výpisy z účtu, atd.
Shrnutí
Pokud tedy chceme podnikat jako realitní zprostředkovatelé, je nutné využít jednu z možností podnikání – buď se stát osobu samostatně výdělečně činnou, nebo si založit obchodní společnost. Bez toho by se totiž jednalo o neoprávněné podnikání, které by mohlo být ve výsledku kvalifikováno i jako trestný čin. Nutno podotknout, že o neoprávněné podnikání se jedná i v případě, že daný subjekt negeneruje žádný zisk či je dokonce ve ztrátě.
Zapomínat bychom neměli ani na to, že se jedná o vázanou živnost, kterou si lze založit pouze s odpovídajícím vzděláním či po splnění státní zkoušky.
Dalším důležitým bodem je také pojištění profesní odpovědnosti, které je pro realitní zprostředkovatele povinné.
Konečně by měl každý podnikatel, pečlivě vést svoje účetnictví, aby tak předcházel problémům při případné kontrole z finančního úřadu.
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.


