A. FB Zabraňte kolizi ochranných známek, sledujte nově přihlašované
Od loňského roku se systém ochranných známek v České republice řídí novelizovaným zákonem o ochranných známkách. Jednou z nejdůležitějších změn přitom bylo zrušení § 6 zákona o ochranných známkách. Podle něj nemohl Úřad průmyslového vlastnictví zapsat označení, které by bylo shodné se starší ochrannou známkou jiného vlastníka či přihlašovatele pro shodné výrobky či služby.
Nově tedy úřad nebude v rámci věcného průzkumu při řízení o zápisu ochranné známky zkoumat, zda již existuje označení, které by obsahovalo shodné prvky nebo bylo shodné s přihlašovaným označením. Fakticky tedy může dojít k situaci, kdy budou existovat dvě shodné zapsané ochranné známky.
Kolize známek = relativní důvod pro zamítnutí ochrany
Shoda se starší ochrannou známkou je nově pouze relativním důvodem pro zamítnutí ochrany. Jako vlastník starší ochranné známky proto musíte v případě zjištěné shody podniknout aktivní krok a podat proti zápisu ochranné známky námitky k Úřadu průmyslového vlastnictví. Námitky můžete podat i jako vlastník staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud mohou být takovým zápisem dotčena jeho užívací práva nebo jako přihlašovatel ochranné známky, která má dřívější den podání.
Námitkové řízení
Námitky proti rozhodnutí úřadu můžete podat nejpozději do tří měsíců od zveřejnění přihlášky ochranné známky. Pokud v tomto období připomínky neuplatníte, není možné lhůtu nijak prodloužit nebo prominout. Podávané námitky musejí být vždy patřičně odůvodněné a podložené důkazy. Pokud dojde k formálně správně zpracovanému podání námitek ve lhůtě, Úřad průmyslového vlastnictví vyrozumí přihlašovatele nové ochranné známky o podaných námitkách a vyzve ho k reakci. Na základě dodaných podkladů pak úřad kolizi vyhodnotí a rozhodne o zamítnutí přihlášky nebo námitek.
Prokazování užívání ochranné známky
Specifickou situací je nutnost na žádost přihlašovatele nové ochranné známky prokázat užívání starší ochranné známky pokud je zapsaná minimálně po dobu pěti let. V takovém případě musí být v námitkovém řízení podán i důkaz o tom, že v této době byla řádně užívána. Pokud namítající takový důkaz nepředloží, úřad námitky zamítne.
Jak zjistit kolizi ochranných známek?
Denně jsou v České republice přihlašovány desítky ochranných známek, měsíčně jejich počty dosahují vyšších stovek. Vlastníci ochranných známek by v rámci řádné péče o známkoprávní ochranu měli minimálně několikrát za měsíc přihlašované ochranné známky kontrolovat. Jen tak eliminují možnost, že se mezi nimi najdou ochranné známky, které by mohly zasahovat do stávajícího rozsahu exkluzivity ochranného označení. Zajistit, že nebude přihlášena podobná ochranná známka, jako je ta vaše, můžete prostřednictvím nástroje MoniMark, který pomocí sofistikovaných metod, využívajících machine learning, denně prochází databáze a porovnává stávající a nově přihlašované ochranné známky a vyhodnocuje jejich procentuální shodu. Pokud systém zjistí vysoké procento shody, na riziko vlastníka ochranné známky upozorní.
Co dělat, když ke kolizi dojde?
V případě, že zjistíte, že některá z přihlašovaných ochranných známek u úřadu nebo třeba u EUIPO koliduje s vaší, už zapsanou, ochrannou známkou, je třeba přistoupit k podání příslušných námitek. Vypracování námitkového podání a ohlídání příslušných lhůt už můžete nechat na nás.
Další články
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.




