A. FB Zabraňte kolizi ochranných známek, sledujte nově přihlašované
Od loňského roku se systém ochranných známek v České republice řídí novelizovaným zákonem o ochranných známkách. Jednou z nejdůležitějších změn přitom bylo zrušení § 6 zákona o ochranných známkách. Podle něj nemohl Úřad průmyslového vlastnictví zapsat označení, které by bylo shodné se starší ochrannou známkou jiného vlastníka či přihlašovatele pro shodné výrobky či služby.
Nově tedy úřad nebude v rámci věcného průzkumu při řízení o zápisu ochranné známky zkoumat, zda již existuje označení, které by obsahovalo shodné prvky nebo bylo shodné s přihlašovaným označením. Fakticky tedy může dojít k situaci, kdy budou existovat dvě shodné zapsané ochranné známky.
Kolize známek = relativní důvod pro zamítnutí ochrany
Shoda se starší ochrannou známkou je nově pouze relativním důvodem pro zamítnutí ochrany. Jako vlastník starší ochranné známky proto musíte v případě zjištěné shody podniknout aktivní krok a podat proti zápisu ochranné známky námitky k Úřadu průmyslového vlastnictví. Námitky můžete podat i jako vlastník staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud mohou být takovým zápisem dotčena jeho užívací práva nebo jako přihlašovatel ochranné známky, která má dřívější den podání.
Námitkové řízení
Námitky proti rozhodnutí úřadu můžete podat nejpozději do tří měsíců od zveřejnění přihlášky ochranné známky. Pokud v tomto období připomínky neuplatníte, není možné lhůtu nijak prodloužit nebo prominout. Podávané námitky musejí být vždy patřičně odůvodněné a podložené důkazy. Pokud dojde k formálně správně zpracovanému podání námitek ve lhůtě, Úřad průmyslového vlastnictví vyrozumí přihlašovatele nové ochranné známky o podaných námitkách a vyzve ho k reakci. Na základě dodaných podkladů pak úřad kolizi vyhodnotí a rozhodne o zamítnutí přihlášky nebo námitek.
Prokazování užívání ochranné známky
Specifickou situací je nutnost na žádost přihlašovatele nové ochranné známky prokázat užívání starší ochranné známky pokud je zapsaná minimálně po dobu pěti let. V takovém případě musí být v námitkovém řízení podán i důkaz o tom, že v této době byla řádně užívána. Pokud namítající takový důkaz nepředloží, úřad námitky zamítne.
Jak zjistit kolizi ochranných známek?
Denně jsou v České republice přihlašovány desítky ochranných známek, měsíčně jejich počty dosahují vyšších stovek. Vlastníci ochranných známek by v rámci řádné péče o známkoprávní ochranu měli minimálně několikrát za měsíc přihlašované ochranné známky kontrolovat. Jen tak eliminují možnost, že se mezi nimi najdou ochranné známky, které by mohly zasahovat do stávajícího rozsahu exkluzivity ochranného označení. Zajistit, že nebude přihlášena podobná ochranná známka, jako je ta vaše, můžete prostřednictvím nástroje MoniMark, který pomocí sofistikovaných metod, využívajících machine learning, denně prochází databáze a porovnává stávající a nově přihlašované ochranné známky a vyhodnocuje jejich procentuální shodu. Pokud systém zjistí vysoké procento shody, na riziko vlastníka ochranné známky upozorní.
Co dělat, když ke kolizi dojde?
V případě, že zjistíte, že některá z přihlašovaných ochranných známek u úřadu nebo třeba u EUIPO koliduje s vaší, už zapsanou, ochrannou známkou, je třeba přistoupit k podání příslušných námitek. Vypracování námitkového podání a ohlídání příslušných lhůt už můžete nechat na nás.
Další články
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.
Neuvedení jména na parte
Období ztráty člena rodiny je nepochybně obdobím velmi smutným, ale jak se ukazuje z praxe, také obdobím rozporů, a to nejenom rozporů majetkových. V nedávném období se objevilo hned několik rozhodnutí ve věcech, kdy se některý z pozůstalých domáhal nemajetkové újmy za to, že jeho jméno nebylo uvedeno na parte.




