Založení s.r.o. ve střední Evropě
V České republice lze společnost s ručením omezeným založit ve srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy velmi levně. Vyplynulo to ze srovnávací studie poradenské společnosti Accace, která pro své zákazníky zakládá firmy v Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině.
Poplatek za zápis nové s. r. o. do obchodního rejstříku vyjde v České republice na 2700 korun, v Maďarsku nebo na Slovensku je to v přepočtu asi 9000 korun. Nejméně zaplatí začínající podnikatelé na Ukrajině – v přepočtu necelé čtyři stovky.
Od roku 2014 je navíc možné v České republice založit s.r.o. se základním kapitálem v minimální výši pouhé jedné koruny. Z výše jmenovaných zemí s jednou korunou v kapse obstojíte již jen na Ukrajině. Například v Maďarsku je třeba vložit do dvou až tří let kapitál ve výši téměř 260 tisíc korun.
Průměrná je v Česku doba, za kterou lze stihnout registraci „eseróčka“. Dle právních poradců z Accace to trvá přibližně deset pracovních dní, což je srovnatelné se Slovenskem nebo Maďarskem.
Kratší je tato procedura například v Rumunsku, kde společnost zapíšete do obchodního rejstříku během tří dnů. V Polsku existuje možnost založit s.r.o. přes internet během dvou až tří dní, ale jedině prostřednictvím standardizovaných dokumentů. Offline procedura trvá i dva týdny.
Kompletní srovnání podmínek pro zakládání společností s ručením omezeným v Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině najdete v přiložené srovnávací studii zde.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
