Založení s.r.o. ve střední Evropě
V České republice lze společnost s ručením omezeným založit ve srovnání s ostatními zeměmi střední Evropy velmi levně. Vyplynulo to ze srovnávací studie poradenské společnosti Accace, která pro své zákazníky zakládá firmy v Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině.
Poplatek za zápis nové s. r. o. do obchodního rejstříku vyjde v České republice na 2700 korun, v Maďarsku nebo na Slovensku je to v přepočtu asi 9000 korun. Nejméně zaplatí začínající podnikatelé na Ukrajině – v přepočtu necelé čtyři stovky.
Od roku 2014 je navíc možné v České republice založit s.r.o. se základním kapitálem v minimální výši pouhé jedné koruny. Z výše jmenovaných zemí s jednou korunou v kapse obstojíte již jen na Ukrajině. Například v Maďarsku je třeba vložit do dvou až tří let kapitál ve výši téměř 260 tisíc korun.
Průměrná je v Česku doba, za kterou lze stihnout registraci „eseróčka“. Dle právních poradců z Accace to trvá přibližně deset pracovních dní, což je srovnatelné se Slovenskem nebo Maďarskem.
Kratší je tato procedura například v Rumunsku, kde společnost zapíšete do obchodního rejstříku během tří dnů. V Polsku existuje možnost založit s.r.o. přes internet během dvou až tří dní, ale jedině prostřednictvím standardizovaných dokumentů. Offline procedura trvá i dva týdny.
Kompletní srovnání podmínek pro zakládání společností s ručením omezeným v Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Ukrajině najdete v přiložené srovnávací studii zde.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
