Změna překážek pro výkon funkce statutárního orgánu a další změny související s tzv. digi novelou
Novela zákona o obchodních korporacích a souvisejících zákonů, tj. zákon 416/2022 Sb., tzv. „digi novela“, přináší od 1. 7. 2023 především změnu v překážkách pro výkon funkce statutárního orgánu
Statutární orgán musí být zásadně i nadále plně svéprávný, avšak od 1. 7. 2023 u něj nesmí nastat jedna z následujících překážek, které jsou jinak formulované než doposud (tj. podmínkou výkonu funkce statutárního orgánu již nebude bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona ani absence skutečnosti, která je překážkou provozování živnosti):
(i) zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím ČR či jiného státu
(ii) zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti předmětu podnikání společnosti uložený rozhodnutím ČR či jiného státu
(iii) pravomocné odsouzení za vyjmenované trestné činy (především hospodářské povahy) bez ohledu na souvislost s podnikáním vydané v ČR či jiném státu
(iv) rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v ČR či v jiném státu.
V souvislosti se změnou překážek pro výkon funkce statutárního orgánu vznikne v ČR, státech EU a EHS tzv. evidence vyloučených osob, do níž budou moci soudy i notáři mj. v souvislosti s prováděním zápisů do obchodního rejstříku nahlížet. Nebude tedy třeba pořizovat výpis z rejstříku trestů pro účely zápisu statutárního orgánu do obchodního rejstříku v žádných případech (tedy ani v případě zahraničních osob). Dle § 13 zákona o veřejných rejstřících se bude způsobilost být statutárním orgánem dokládat čestným prohlášením statutárního orgánu.
S ohledem na změnu § 13 zákona o veřejných rejstřících (s účinností od 31. 12. 2022), tj. zrušení ustanovení o tom, že podnikatelské oprávnění musí společnosti vzniknout nejpozději ke dni zápisu takového oprávnění do obchodního rejstříku, lze nově do obchodního rejstříku zapsat podnikatelské oprávnění (předmět podnikání), který je uveden v zakladatelském právním jednání společnosti, i kdyby společnost k takovému předmětu neměla oprávnění. To však nemění nic na skutečnosti, že společnost si před realizací své činnosti musí příslušné podnikatelské oprávnění obstarat (např. ohlásit volnou živnost).
Další významnější změnou je nově (s účinností od 1. 7. 2024) uvedení dne ve veřejném rejstříku, k němuž byl zápis viditelně zpřístupněn třetím osobám, nejen dne, kdy byl zápis proveden. Tato změna je důležitá zejména v souvislosti se zveřejňováním některých údajů dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož údaje zapsané ve veřejném rejstříku a listiny uložené ve sbírce listin jsou zveřejněny jejich uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Blíže viz zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



