Změna překážek pro výkon funkce statutárního orgánu a další změny související s tzv. digi novelou
Novela zákona o obchodních korporacích a souvisejících zákonů, tj. zákon 416/2022 Sb., tzv. „digi novela“, přináší od 1. 7. 2023 především změnu v překážkách pro výkon funkce statutárního orgánu
Statutární orgán musí být zásadně i nadále plně svéprávný, avšak od 1. 7. 2023 u něj nesmí nastat jedna z následujících překážek, které jsou jinak formulované než doposud (tj. podmínkou výkonu funkce statutárního orgánu již nebude bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona ani absence skutečnosti, která je překážkou provozování živnosti):
(i) zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím ČR či jiného státu
(ii) zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti předmětu podnikání společnosti uložený rozhodnutím ČR či jiného státu
(iii) pravomocné odsouzení za vyjmenované trestné činy (především hospodářské povahy) bez ohledu na souvislost s podnikáním vydané v ČR či jiném státu
(iv) rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v ČR či v jiném státu.
V souvislosti se změnou překážek pro výkon funkce statutárního orgánu vznikne v ČR, státech EU a EHS tzv. evidence vyloučených osob, do níž budou moci soudy i notáři mj. v souvislosti s prováděním zápisů do obchodního rejstříku nahlížet. Nebude tedy třeba pořizovat výpis z rejstříku trestů pro účely zápisu statutárního orgánu do obchodního rejstříku v žádných případech (tedy ani v případě zahraničních osob). Dle § 13 zákona o veřejných rejstřících se bude způsobilost být statutárním orgánem dokládat čestným prohlášením statutárního orgánu.
S ohledem na změnu § 13 zákona o veřejných rejstřících (s účinností od 31. 12. 2022), tj. zrušení ustanovení o tom, že podnikatelské oprávnění musí společnosti vzniknout nejpozději ke dni zápisu takového oprávnění do obchodního rejstříku, lze nově do obchodního rejstříku zapsat podnikatelské oprávnění (předmět podnikání), který je uveden v zakladatelském právním jednání společnosti, i kdyby společnost k takovému předmětu neměla oprávnění. To však nemění nic na skutečnosti, že společnost si před realizací své činnosti musí příslušné podnikatelské oprávnění obstarat (např. ohlásit volnou živnost).
Další významnější změnou je nově (s účinností od 1. 7. 2024) uvedení dne ve veřejném rejstříku, k němuž byl zápis viditelně zpřístupněn třetím osobám, nejen dne, kdy byl zápis proveden. Tato změna je důležitá zejména v souvislosti se zveřejňováním některých údajů dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož údaje zapsané ve veřejném rejstříku a listiny uložené ve sbírce listin jsou zveřejněny jejich uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Blíže viz zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků.
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.



