Změna překážek pro výkon funkce statutárního orgánu a další změny související s tzv. digi novelou
Novela zákona o obchodních korporacích a souvisejících zákonů, tj. zákon 416/2022 Sb., tzv. „digi novela“, přináší od 1. 7. 2023 především změnu v překážkách pro výkon funkce statutárního orgánu
Statutární orgán musí být zásadně i nadále plně svéprávný, avšak od 1. 7. 2023 u něj nesmí nastat jedna z následujících překážek, které jsou jinak formulované než doposud (tj. podmínkou výkonu funkce statutárního orgánu již nebude bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona ani absence skutečnosti, která je překážkou provozování živnosti):
(i) zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím ČR či jiného státu
(ii) zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti předmětu podnikání společnosti uložený rozhodnutím ČR či jiného státu
(iii) pravomocné odsouzení za vyjmenované trestné činy (především hospodářské povahy) bez ohledu na souvislost s podnikáním vydané v ČR či jiném státu
(iv) rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v ČR či v jiném státu.
V souvislosti se změnou překážek pro výkon funkce statutárního orgánu vznikne v ČR, státech EU a EHS tzv. evidence vyloučených osob, do níž budou moci soudy i notáři mj. v souvislosti s prováděním zápisů do obchodního rejstříku nahlížet. Nebude tedy třeba pořizovat výpis z rejstříku trestů pro účely zápisu statutárního orgánu do obchodního rejstříku v žádných případech (tedy ani v případě zahraničních osob). Dle § 13 zákona o veřejných rejstřících se bude způsobilost být statutárním orgánem dokládat čestným prohlášením statutárního orgánu.
S ohledem na změnu § 13 zákona o veřejných rejstřících (s účinností od 31. 12. 2022), tj. zrušení ustanovení o tom, že podnikatelské oprávnění musí společnosti vzniknout nejpozději ke dni zápisu takového oprávnění do obchodního rejstříku, lze nově do obchodního rejstříku zapsat podnikatelské oprávnění (předmět podnikání), který je uveden v zakladatelském právním jednání společnosti, i kdyby společnost k takovému předmětu neměla oprávnění. To však nemění nic na skutečnosti, že společnost si před realizací své činnosti musí příslušné podnikatelské oprávnění obstarat (např. ohlásit volnou živnost).
Další významnější změnou je nově (s účinností od 1. 7. 2024) uvedení dne ve veřejném rejstříku, k němuž byl zápis viditelně zpřístupněn třetím osobám, nejen dne, kdy byl zápis proveden. Tato změna je důležitá zejména v souvislosti se zveřejňováním některých údajů dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož údaje zapsané ve veřejném rejstříku a listiny uložené ve sbírce listin jsou zveřejněny jejich uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Blíže viz zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




