Změna překážek pro výkon funkce statutárního orgánu a další změny související s tzv. digi novelou
Novela zákona o obchodních korporacích a souvisejících zákonů, tj. zákon 416/2022 Sb., tzv. „digi novela“, přináší od 1. 7. 2023 především změnu v překážkách pro výkon funkce statutárního orgánu
Statutární orgán musí být zásadně i nadále plně svéprávný, avšak od 1. 7. 2023 u něj nesmí nastat jedna z následujících překážek, které jsou jinak formulované než doposud (tj. podmínkou výkonu funkce statutárního orgánu již nebude bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona ani absence skutečnosti, která je překážkou provozování živnosti):
(i) zákaz vykonávat funkci člena řídicího, kontrolního nebo správního orgánu právnické osoby uložený rozhodnutím ČR či jiného státu
(ii) zákaz vykonávat činnost související s podnikáním v oblasti předmětu podnikání společnosti uložený rozhodnutím ČR či jiného státu
(iii) pravomocné odsouzení za vyjmenované trestné činy (především hospodářské povahy) bez ohledu na souvislost s podnikáním vydané v ČR či jiném státu
(iv) rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby vydané v ČR či v jiném státu.
V souvislosti se změnou překážek pro výkon funkce statutárního orgánu vznikne v ČR, státech EU a EHS tzv. evidence vyloučených osob, do níž budou moci soudy i notáři mj. v souvislosti s prováděním zápisů do obchodního rejstříku nahlížet. Nebude tedy třeba pořizovat výpis z rejstříku trestů pro účely zápisu statutárního orgánu do obchodního rejstříku v žádných případech (tedy ani v případě zahraničních osob). Dle § 13 zákona o veřejných rejstřících se bude způsobilost být statutárním orgánem dokládat čestným prohlášením statutárního orgánu.
S ohledem na změnu § 13 zákona o veřejných rejstřících (s účinností od 31. 12. 2022), tj. zrušení ustanovení o tom, že podnikatelské oprávnění musí společnosti vzniknout nejpozději ke dni zápisu takového oprávnění do obchodního rejstříku, lze nově do obchodního rejstříku zapsat podnikatelské oprávnění (předmět podnikání), který je uveden v zakladatelském právním jednání společnosti, i kdyby společnost k takovému předmětu neměla oprávnění. To však nemění nic na skutečnosti, že společnost si před realizací své činnosti musí příslušné podnikatelské oprávnění obstarat (např. ohlásit volnou živnost).
Další významnější změnou je nově (s účinností od 1. 7. 2024) uvedení dne ve veřejném rejstříku, k němuž byl zápis viditelně zpřístupněn třetím osobám, nejen dne, kdy byl zápis proveden. Tato změna je důležitá zejména v souvislosti se zveřejňováním některých údajů dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož údaje zapsané ve veřejném rejstříku a listiny uložené ve sbírce listin jsou zveřejněny jejich uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Blíže viz zákon č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




