ERÚ vydal výkladové stanovisko k okamžiku uvedení do provozu. Co obsahuje?
Energetický regulační úřad vydal výkladové stanovisko k otázce okamžiku uvedení do provozu ve vztahu k FVE zprovozněným v roce 2010. ERÚ tímto stanoviskem reaguje na nedávný rozsudek v případu FVE Solar Černilov, kde je okamžik uvedení do provozu hlavním předmětem sporu.
Případ je ve stavu, kdy Nejvyšší správní soud zrušil prvoinstanční rozsudek Městského soudu v Praze a vrátil mu případ k opětovnému posouzení spolu s dlouhou řadou otázek, jimiž se soud bude muset znovu zabývat. Za této situace ERÚ informuje, že se od roku 2010 v jeho výkladu okamžiku uvedení do provozu nic nezměnilo. Více k případu v předchozím článku Rozsudek v případu Solar Černilov zrušen Nejvyšším správním soudem.
Nové výkladové stanovisko soudů má přitom potenciál ovlivnit i dosavadní judikaturu a výsledek stávajících sporů o uvedení výrobny do provozu. „Soudy ve stávající judikatuře označovaly stanovisko ERÚ ze dne 27. 10. 2010 za nezávazné a ERÚ označily za ve věci nekompetentní orgán. Po zveřejnění stanoviska ERÚ ze dne 19. 2. 2018 již tato teze soudů neplatí, neboť kontroly plnění věcných podmínek cenových rozhodnutí má v pravomoci právě ERÚ a ačkoliv je stanovisko ERÚ ze dne 19. 2. 2018 nadále nezávazné, jeho účelem je založit dobrou víru účastníků trhu s elektřinou ve správnost jejich postupu při uplatňování jejich nároku na provozní podporu výroby elektřiny z OZE,“ hodnotí dopady stanoviska právník Filip Nečas z Frank Bold Advokátů, kteří se touto problematikou zabývají a zastupují výrobce v soudním řízení.
Okamžik uvedení do provozu podle SEI
Elektrárna je v provozu, pouze je-li opatřena elektroměrem, tvrdí Státní energetická inspekce v dosud vedených sporech. Vyplývá to podle ní nepřímo z cenového rozhodnutí č. 4/2009, které platilo v době sporného zprovoznění předmětné elektrárny. Podle bodu 1.9 tohoto cenového rozhodnutí platilo, že uvedením do provozu se rozumí den, kdy „výrobce začal v souladu s rozhodnutím o udělení licence a vzniku oprávnění k výkonu licencované činnosti vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy při uplatnění podpory formou výkupních cen nebo kdy poprvé začal vyrábět elektřinu při uplatnění podpory formou zelených bonusů“.
Ačkoliv slovní spojení „při uplatnění podpory formou výkupních cen“ slouží pouze k odlišení podmínek pro výrobny, které užívají podpory formou výkupních cen, od podmínek pro výrobny, které užívají podpory formou zelených bonusů, SEI toto ustanovení interpretuje tak, že uplatnění podpory formou výkupních cen je samostatnou podmínkou uvedení výrobny do provozu. Podpora se pak ve smyslu bodu 1.2 a 1.3 uvedeného cenového rozhodnutí uplatňuje za elektřinu naměřenou a dodanou do sítě.
Okamžik uvedení do provozu podle ERÚ
Uvedený výklad SEI je v rozporu s výkladovým stanoviskem ERÚ. Podle něj se za datum uvedení do provozu považuje datum „účinné“ licence na výrobu elektřiny nebo datum paralelního připojení výrobny k distribuční soustavě, podle toho, které z nich je pozdější. Grafické znázornění:
„Ačkoliv se v závěru stanoviska uvádí, že ERÚ k němu bude přihlížet pro kontroly prováděné od 19. 2. 2018, jsou jeho dopady aplikované i na kontrolní činnost zahájenou před tímto datem. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu se totiž nevztahuje ochrana legitimního očekávání pouze k ochraně takové dobré víry osob, která jim vznikne do okamžiku předmětného případně protiprávního jednání,“ doplňuje Filip Nečas.
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.




