Fejeton: Zákony o zlých lidech aneb podzimní nadsázka
Máme tu podzim roku 2015.
Jak říká jeden takřka osmdesátiletý soused z naší ulice, kde kdysi bydlel i Karel Čapek anebo Robert Musil – letos nejsou žádné volby, to je jeden z nejkrásnějších roků mého života.
Takže míra populismu v české politice, a dívám se hlavně k Hradu, klesá – to byl vtip.
Nicméně měl bych pro zákonodárce jeden nový programový nápad. Který mohou vhodně použít, až zase budeme mít svátek demokracie zvaný volby. Mnoho z nich má za cíl bojovat s kriminalitou a darebáky… což je určitě v pořádku.
V českém právním řádu máme doposud pouze oslavné (pozitivní) zákony o osobnostech - např. Zákon o zásluhách Václava Havla (či o T. G. Masarykovi či E. Benešovi), ale zcela absentují zákony (jak říkáme my právníci normativní právní akty či NPA) o zlých lidech – lidově řečeno o kriminálnících. Třeba typově zákon o manželech Stodolových či o lotru Kajínkovi.
Co takhle iniciovat, že by se zločinci v Česku trestali nejen ve formě individuálních právních aktů, tedy dnešními trestními rozsudky, ale navíc i formou citovaných NPA? Tedy, že by se dal popud k tvorbě např. zmíněného zák. o manželích Stodolových či o heparinovém vrahu Zelenkovi.
Po vzoru zákona o zásluhách Václava Havla obsahujícím jen nenormativní text: „Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii“ by zákon obsahoval pouze: „XY spáchal mimořádně zavrženíhodný čin!“
Což by byla ta největší potupa. Jak známo, trestní sankce má mít funkci nejen represivní, ale i preventivní!
Je jasné, že alibističtější (nezaměňovat s lobbističtějšími) zákonodárci by asi navrhovali zákony odsuzující činy např. “Čachtické paní” či o zákon „o Lotru Babinském“.
Z povahy věci doporučujeme spíše se věnovat živějším a aktuálnějším kauzám. Též nemožno doporučit zákony vztahující se k zahraničním osobnostem – třeba „o krutopřísné Angele Merkelové“, mezinárodní konflikt raději neriskujme.
Někdo si říká, to by asi v praktickém životě k ničemu nebylo (resp. to je ale hovadina), nicméně to lze říci o většině předvolebních slibů, a vlastně nejen o nich.
Stultorum Mater sempiter gravida!
(psáno v Brně, říjen 2015 )
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



