Fejeton: Zákony o zlých lidech aneb podzimní nadsázka
Máme tu podzim roku 2015.
Jak říká jeden takřka osmdesátiletý soused z naší ulice, kde kdysi bydlel i Karel Čapek anebo Robert Musil – letos nejsou žádné volby, to je jeden z nejkrásnějších roků mého života.
Takže míra populismu v české politice, a dívám se hlavně k Hradu, klesá – to byl vtip.
Nicméně měl bych pro zákonodárce jeden nový programový nápad. Který mohou vhodně použít, až zase budeme mít svátek demokracie zvaný volby. Mnoho z nich má za cíl bojovat s kriminalitou a darebáky… což je určitě v pořádku.
V českém právním řádu máme doposud pouze oslavné (pozitivní) zákony o osobnostech - např. Zákon o zásluhách Václava Havla (či o T. G. Masarykovi či E. Benešovi), ale zcela absentují zákony (jak říkáme my právníci normativní právní akty či NPA) o zlých lidech – lidově řečeno o kriminálnících. Třeba typově zákon o manželech Stodolových či o lotru Kajínkovi.
Co takhle iniciovat, že by se zločinci v Česku trestali nejen ve formě individuálních právních aktů, tedy dnešními trestními rozsudky, ale navíc i formou citovaných NPA? Tedy, že by se dal popud k tvorbě např. zmíněného zák. o manželích Stodolových či o heparinovém vrahu Zelenkovi.
Po vzoru zákona o zásluhách Václava Havla obsahujícím jen nenormativní text: „Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii“ by zákon obsahoval pouze: „XY spáchal mimořádně zavrženíhodný čin!“
Což by byla ta největší potupa. Jak známo, trestní sankce má mít funkci nejen represivní, ale i preventivní!
Je jasné, že alibističtější (nezaměňovat s lobbističtějšími) zákonodárci by asi navrhovali zákony odsuzující činy např. “Čachtické paní” či o zákon „o Lotru Babinském“.
Z povahy věci doporučujeme spíše se věnovat živějším a aktuálnějším kauzám. Též nemožno doporučit zákony vztahující se k zahraničním osobnostem – třeba „o krutopřísné Angele Merkelové“, mezinárodní konflikt raději neriskujme.
Někdo si říká, to by asi v praktickém životě k ničemu nebylo (resp. to je ale hovadina), nicméně to lze říci o většině předvolebních slibů, a vlastně nejen o nich.
Stultorum Mater sempiter gravida!
(psáno v Brně, říjen 2015 )
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


