Fejeton: Zákony o zlých lidech aneb podzimní nadsázka
Máme tu podzim roku 2015.
Jak říká jeden takřka osmdesátiletý soused z naší ulice, kde kdysi bydlel i Karel Čapek anebo Robert Musil – letos nejsou žádné volby, to je jeden z nejkrásnějších roků mého života.
Takže míra populismu v české politice, a dívám se hlavně k Hradu, klesá – to byl vtip.
Nicméně měl bych pro zákonodárce jeden nový programový nápad. Který mohou vhodně použít, až zase budeme mít svátek demokracie zvaný volby. Mnoho z nich má za cíl bojovat s kriminalitou a darebáky… což je určitě v pořádku.
V českém právním řádu máme doposud pouze oslavné (pozitivní) zákony o osobnostech - např. Zákon o zásluhách Václava Havla (či o T. G. Masarykovi či E. Benešovi), ale zcela absentují zákony (jak říkáme my právníci normativní právní akty či NPA) o zlých lidech – lidově řečeno o kriminálnících. Třeba typově zákon o manželech Stodolových či o lotru Kajínkovi.
Co takhle iniciovat, že by se zločinci v Česku trestali nejen ve formě individuálních právních aktů, tedy dnešními trestními rozsudky, ale navíc i formou citovaných NPA? Tedy, že by se dal popud k tvorbě např. zmíněného zák. o manželích Stodolových či o heparinovém vrahu Zelenkovi.
Po vzoru zákona o zásluhách Václava Havla obsahujícím jen nenormativní text: „Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii“ by zákon obsahoval pouze: „XY spáchal mimořádně zavrženíhodný čin!“
Což by byla ta největší potupa. Jak známo, trestní sankce má mít funkci nejen represivní, ale i preventivní!
Je jasné, že alibističtější (nezaměňovat s lobbističtějšími) zákonodárci by asi navrhovali zákony odsuzující činy např. “Čachtické paní” či o zákon „o Lotru Babinském“.
Z povahy věci doporučujeme spíše se věnovat živějším a aktuálnějším kauzám. Též nemožno doporučit zákony vztahující se k zahraničním osobnostem – třeba „o krutopřísné Angele Merkelové“, mezinárodní konflikt raději neriskujme.
Někdo si říká, to by asi v praktickém životě k ničemu nebylo (resp. to je ale hovadina), nicméně to lze říci o většině předvolebních slibů, a vlastně nejen o nich.
Stultorum Mater sempiter gravida!
(psáno v Brně, říjen 2015 )
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



