Jaké existují druhy statutárního orgánu právnických osob a v čem se liší?
Jedním z orgánů, které podle občanského zákoníku povinně zřizuje každá právnická osoba, je orgán zvaný statutární.
Možná jste i Vy členem statutárního orgánu a nejste si jisti, zda ve své funkci postupujete zcela správně. Nebo naopak hodláte založit vlastní společnost a uvažujete, jaký model statutárního orgánu by pro Vás byl ten nejlepší. Protože je tento orgán v mnoha ohledech klíčový, naleznete v tomto příspěvku popis druhů statutárního orgánů, které přicházejí podle současné právní úpravy v úvahu.
Obecně k oprávnění statutárního orgánu
Statutární orgán právnické osoby (tedy například s.r.o., a.s., ale i nadace, družstva či společenství vlastníků jednotek) je oprávněn a povinen zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Toto zástupčí oprávnění nemůže být zúženo, je nicméně možné – v případě vícečlenných statutárních orgánů – rozhodnout o tom, že bude zapotřebí, aby právnickou osobu zastupovalo vícero členů orgánu (pro bližší informace vizte pasáž tohoto příspěvku, kterou jsme nazvali “Způsob zastupování právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem”).
Dále má statutární orgán v souladu s občanským zákoníkem tzv. zbytkové rozhodovací oprávnění, což znamená, že může rozhodnout o všem, co není na základě zákona či zakladatelského právního jednání (zvaného stanovy, společenská smlouva atd.) svěřeno do působnosti jiného orgánu. Pokud tedy zákon či zakladatelské právní jednání o určitém rozhodnutí mlčí, pak je k němu povolán právě statutární orgán.
Prameny práva, které upravují statutární orgány
Obecná úprava statutárního orgánu je obsažena v občanském zákoníku. Vedle toho existují ještě ustanovení zvláštních zákonů, která také upravují statutární orgán. Takovým zvláštním zákonem je kupříkladu zákon o obchodních korporacích, který upravuje mj. statutární orgány obchodních společností a družstev, či zákon o bankách, který řeší totéž u bank. Protože je těchto zvláštních zákonů celá řada, zaměříme se pouze na úpravu v občanském zákoníku. Úprava v občanském zákoníku se použije i na poměry statutárních orgánů v těch právnických osobách, které jsou primárně upraveny ve zvláštních zákonech, a to v tom rozsahu, v jakém to zvláštní zákony nevylučují.
Možné varianty statutárního orgánu
Občanský zákoník nabízí dva druhy statutárního orgánu, a to:
- jednočlenný (individuální) orgán;
- vícečlenný (kolektivní) orgán.
Další články
Digitální auditní stopa jako „svědek“ činnosti správního orgánu
Digitalizace veřejné správy postupně mění nejen způsob vedení řízení, ale i samotnou povahu dokazování. Tam, kde dříve hrály hlavní roli listiny, doručenky, úřední záznamy nebo svědecké výpovědi, dnes stále častěji vstupují do hry logy, metadata, časová razítka, změnové historie a workflow záznamy informačních systémů.
Výpověď podnájemní smlouvy ze zákonných důvodů: Nejvyšší soud k výkladu smluvního ujednání odkazujícího na zákon
Nejvyšší soud se v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2274/2025 ze dne 14. ledna 2026 zabýval zdánlivě jasnou otázkou. Jak vyložit ujednání podnájemní smlouvy, podle kterého lze podnájem ukončit „způsobem a z důvodů stanovených občanským zákoníkem“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci nicméně není jen řešením jednoho právního sporu. Rozhodnutí ukazuje i na to, jak je důležité smluvní ujednání vykládat správně a jaké důsledky má, pokud smluvní strany nebo obecné soudy řádný výklad podcení.
Právo států na sebeobranu podle Charty OSN ve víru reálné politiky
Právo na individuální a kolektivní sebeobranu podle článku 51 Charty OSN představuje jeden z klíčových institutů současného mezinárodního práva. Jeho výklad však stále výrazně ovlivňuje reálná politika, fungování Rady bezpečnosti OSN i proměny charakteru ozbrojených konfliktů. Pozornost je věnována podmínkám legitimní sebeobrany, otázce předstižného zásahu i postavení států, které se konfliktů neúčastní přímo, ale podporují jednu z válčících stran dodávkami zbraní a vojenského materiálu.
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.



