Koronavirus, překážky v plnění a odpovědnost za škodu
Šíření onemocnění COVID-19 vneslo vítr do mnoha závazkových právních vztahů.
Obvyklý dopad má zejména na vztahy obchodní, kdy společnosti musí upravovat své provozní, expediční, či jiné postupy. Jako následek se tak může měnit reálná schopnost zavázaných osob k plnění svých závazků, což nemohlo být často vůbec předvídatelné. V souvislosti se současnou pandemickou situací také mohou mít rovněž tyto překážky vícero podob s různými právními následky. V tomto článku se budeme věnovat možným podmínkám pro vyloučení odpovědnosti za škodu při vzniku těchto překážek.
Existuje několik hledisek, které je třeba posoudit, abychom mohli zhodnotit, zda daná překážka může v konkrétním případě vést k vyloučení odpovědnosti za škodu při nesplnění závazku. Tyto hlediska jsou jednak pozitivní – jakou povahu musí překážka mít – a zároveň negativní – jakou povahu překážka zároveň mít nesmí.
Pozitivní podmínky vzniku vyšší moci
Občanský zákoník zakotvuje tři pozitivní podmínky pro možnost zproštění se odpovědnosti za škodu v důsledku vlivu vyšší moci:
- překážka je nepředvídatelná;
- překážka je nepřekonatelná;
- překážka vznikla nezávisle na vůli strany, která se jí dovolává.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
