Moderní lichváři cílí na byty a domy. Studie odkrývá skrytý byznys s „řešením“ dluhů
Rychlé oddlužení, formálně legální smlouvy a slib, že „se to dá vyřešit“. Nová studie Moderní lichva v praxi upozorňuje, že v Česku nejde o jednotlivé excesy, ale o systematické praktiky, které končí většími dluhy a ztrátou bydlení.
Podle autorů mohou být jejich dopady v řádech desítek tisíc případů a současná pravidla už nestačí.
Paralelní byznys s úvěry mimo zákonnou regulaci spotřebitelských úvěrů – na jeho existenci nyní upozorňuje studie, kterou vydává Institut prevence a řešení předlužení. Terčem se stávají lidé, kteří se dostanou do náhlých finančních potíží – místo skutečné pomoci ale narážejí na nabídky, jejichž cílem je získání nemovitosti hluboko pod její kupní cenou. Autoři popisují nejen samotný fenomén moderní lichvy, ale i to, jak se s ním (ne)vypořádávají jednotlivé instituce.
Lichva už dnes nemá podobu půjček „na ulici“. Nejčastěji ve své moderní podobě probíhá přes podnikatelské nebo takzvané peer-to-peer (P2P) úvěry nebo zpětný leasing nemovitosti nabízený jako „oddlužení“. „Všechny tyto modely spojuje zdání, že o nemovitost v žádném případě nepřijdete. Ve skutečnosti právě o ni jde,” říká dluhová poradkyně, právnička a spoluautorka Petra Lomozová.
Zpozornět by lidé měli, zejména pokud po nich věřitel žádá podpis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. „Dlužník tím dopředu souhlasí, že když nebude splácet, není potřeba soud. De facto tím věřiteli dává zelenou k rychlé exekuci a dražbě,” dodává.
Zvlášť ohroženou skupinou jsou podle Institutu drobní podnikatelé, na které v těchto situacích zákon o spotřebitelském úvěru nepamatuje. „Lidé v akutní finanční krizi jsou lichváři cíleně tlačeni k využití svého IČO nebo k jeho účelovému založení, protože na běžný úvěr už nedosáhnou, a přicházejí tak o ochranu spotřebitele,“ vysvětluje právník a hlavní autor publikace Jakub Sosna. Podle něj nejde o náhodné případy, ale o systematický obchod s dluhy, který využívá mezer v zákonech i formální legality.
Institut upozorňuje také na rezervy v činnosti institucí, jako Česká národní banka, soudy či policie, které by měly podobným postupům nejen předcházet, ale také na ně účinně reagovat. Jako jedno z řešení autoři navrhují zejména rozšíření ochrany před predátorskými praktikami i na fyzické osoby – podnikatele. Zákonodárci by se také měli zaměřit na regulaci nebo úplný zákaz zpětného leasingu nemovitosti a hledání legálních alternativ, které lidem umožní řešit dluhy bez rizika ztráty bydlení.
Problém podle autorů zůstává dlouhodobě mimo radar státu. Studie na základě analýzy dat z katastru nemovitostí, živnostenského rejstříku a dalších zdrojů uvádí, že jde o desetitisíce obětí.
Další články
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.



