Nové podmínky pro výkon funkce členů volených orgánů obchodních korporací
Nově přijatá novela zákona o obchodních společnostech a družstvech přináší rozšířený rámec podmínek pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodní korporace.
Vedle základních podmínek výkonu funkce člena voleného orgánu, kterými jsou plná svéprávnost, bezúhonnost a neexistence překážek provozování živnosti dle živnostenského zákona, přibyly aktuálně nové překážky pro výkon funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, a to s účinností od 1. července 2023 na základě novelizace zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech („ZOK“) a některých dalších zákonů.
Překážky výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace lze zjednodušeně shrnout takto:
- uložený zákaz výkonu činnosti související s činností obchodní korporace, v níž osoba, které byl zákaz udělen, působí jako člen voleného orgánu
- uložený zákaz výkonu činnosti, která souvisí s podnikáním, a to v oblasti podnikání nebo oboru činnosti, který odpovídá předmětu podnikání nebo činnosti obchodní korporace, jejíhož orgánu se osoba má stát členem,
- pravomocné odsouzení za zákonem vymezené trestné činy,
- rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek osoby, která se má stát členem voleného orgánu.
Osoby, které k 1. červenci 2023 působily ve volených orgánů korporací, ale přitom nesplňují podmínky výkonu funkce dle novelizovaného znění ZOK, musí o této skutečnosti vyrozumět svoji obchodní korporaci. V každém případě však jejich funkce zanikne dnem 1. října 2023 tj. tří měsíce od účinnosti této části novely.
Důsledkem nesplnění podmínek pro výkon funkce je, že na osobu ustavenou do funkce člena voleného orgánu se hledí, jako by se členem nestala. Platnost právních jednání učiněných takovou osobou to však neovlivní – z důvodu ochrany dobré víry třetích osob budou společnost zavazovat.
Novela zavádí tzv. evidenci vyloučených osob, tedy evidenci osob vyloučených z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Jedná se o informační systém veřejné správy, do kterého se zapisují osoby:
- které byly rozhodnutím soudu vyloučeny z výkonu funkce člena statutárního orgánu podle § 63 až 65 ZOK,
- kterým byl uložen zákaz činnosti zakládající překážku výkonu funkce,
- které byly odsouzeny pro trestný čin zakládající překážku výkonu funkce, nebo
- na jejichž majetek byl prohlášen konkurs.
Evidence vyloučených osob je neveřejná, Ministerstvo spravedlnosti však žadateli na jeho žádost vydá výpis z evidence vyloučených osob v rozsahu údajů o trvajících a zaniklých překážkách výkonu funkce žadatele, popř. potvrzení o tom, že v evidenci vyloučených osob nejsou o žadateli zapsány žádné údaje nebo že u něj netrvá překážka výkonu funkce.
Další články
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.




