Novela správního řádu zavádí fikci souhlasného závazného stanoviska
Novela správního řádu a stavebního zákona, která nabyla účinnosti na začátku letošního roku, přináší změny pro vydávání závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy.
Při vydávání závazných stanovisek dotčenými orgány často dochází k průtahům a jedná se o jednu z podstatných příčin zdlouhavého povolování staveb v České republice. Na tuto skutečnost novela reagovala zavedením lhůt pro vydávání závazných stanovisek. Správní orgán je tak povinen vydat závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od podání žádosti o jeho vydání. Pokud je třeba pro vydání závazného stanoviska nařídit ohledání na místě nebo se jedná o zvlášť složitý případ, prodlužuje se tato doba až o dalších 30 dnů.
Lhůta pro vydání závazného stanoviska však neběží, pokud žádost o vydání závazného stanoviska nemá předepsané náležitosti nebo má jiné vady a správní orgán vyzve žadatele k odstranění těchto vad. Poté, co budou odstraněny veškeré vady žádosti, počne běžet nová lhůta pro vydání závazného stanoviska.
V případě závazných stanovisek vydávaných jako podklad pro rozhodnutí podle stavebního zákona jde novela ještě dál a nově zavádí tzv. fikci souhlasného závazného stanoviska. Pokud správní orgán závazné stanovisko, které slouží jako podklad pro rozhodnutí podle stavebního zákona, v zákonné lhůtě nevydá, považuje se závazné stanovisko za souhlasné a bez podmínek.
Protože však účelem závazných stanovisek je ochrana veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, nelze na ochranu těchto zájmů zcela rezignovat. Z tohoto důvodu tak novela zakládá pravomoc nadřízeného správního orgánu vydat nové závazné stanovisko, kterým se fiktivní souhlasné závazné stanovisko ruší, a to v případě, kdy nebyly splněny předpoklady pro vydání souhlasného závazného stanoviska bez podmínek. Toto může nastat především v případě, že správní orgán měl vydat nesouhlasné závazné stanovisko, protože posuzovaný záměr je v rozporu s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem, avšak v zákonné lhůtě tak neučinil. Nové závazné stanovisko může nadřízený správní orgán vydat ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno. Vydání nového závazného stanoviska by pak bylo důvodem pro obnovu řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí podmíněné takovým závazným stanoviskem.
Pokud by fiktivní souhlasné závazné stanovisko bylo napadeno v rámci odvolání, mělo by být podle metodického pokynu, který k této problematice vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj, postupováno stejně, jako kdyby šlo o skutečné souhlasné závazné stanovisko bez podmínek. Odvolací správní orgán by si tak měl vyžádat potvrzení nebo změnu fiktivního závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správního orgánu, který takové závazné stanovisko vydává.
Uvidíme, jak nová pravidla pro vydávání závazných stanovisek budou fungovat v praxi a zda povedou k urychlení povolování staveb, nebo jestli se zvýší počet výzev k odstranění vad žádosti o vydání závazného stanoviska. I samotná fikce souhlasného závazného stanoviska může být dvojsečná – na jednu stranu může vést k urychlení povolovacího procesu, nese s sebou však větší riziko napadnutelnosti v rámci odvolání a následného vydání nového závazného stanovisko nadřízeným správním orgánem i po právní moci vydaného rozhodnutí.
Zdroj: zákon č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Další články
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.
Vadné vyúčtování služeb: co se změnilo a proč jsme kvůli tomu přestavěli kontroly
Mezi pronajímateli se drží poučka: když je vyúčtování vadné, nedoplatek není splatný. Od roku 2023 to ale neplatí bez výhrad a Nejvyšší soud to na konci roku 2024 potvrdil.
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.




