Novela zákona o elektronických komunikacích a její dopady
Dne 2. 9. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích, která přinesla řadu zásadních změn. Jedná se zejména o zpřísnění podmínek pro poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a přechod na vysílání DVB-T2.
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích („ZEK“) byl novelizován z důvodu (i) posílení práv zákazníků poskytovatelů veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jakož i (ii) zajištění a implementace přechodu na nový standard digitálního televizního vysílání DVB-T2.
Změny v náležitostech smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací
Novela posílila ochranu spotřebitele ve vztahu k poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. V souvislosti s tím byly zpřísněny podmínky pro operátory, poskytovatele připojení k internetu a dalších veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.
Mezi povinné náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti nově patří ujednání o rozsahu možných jednostranných změn smlouvy i o způsobu jejich oznámení účastníkovi, a to včetně oznámení o možnosti odstoupení od smlouvy.
V případě změny obchodních podmínek mohli před účinností novely zákazníci odstoupit od smlouvy pouze v případě, kdy se jednalo o podstatnou změnu vedoucí ke zhoršení jejích postavení. Nově však může zákazník od smlouvy odstoupit bez sankcí v případě jakékoli změny zákonných náležitostí smlouvy (§ 63 odst. 1 písm. c) až p) a r) ZEK), byť taková změna nepovede ke zhoršení postavení zákazníka.
Doporučujeme proto poskytovatelům co nejdříve provést revizi obchodních podmínek a dalších částí smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Nejde přitom pouze o soulad se zákonem, ale také o vhodné nastavení celé související dokumentace dle obchodních potřeb poskytovatele.
Změna se také dotýká prodlužování smluv na dobu určitou. Nově je potřeba obdržet od zákazníka prokazatelný souhlas s prodloužením smlouvy na dobu určitou, jinak nemůže dojít k automatickému prodloužení o stejnou dobu.
S cílem sjednocení výpovědní doby u smluv v oblasti elektronických komunikací je nově stanovena maximální délka výpovědní doby, která nesmí překročit 30 dnů.
Změnou výpovědní doby je dotčen i institut přenositelnosti telefonních čísel. Výpovědní doba totiž při přenesení telefonního čísla nemůže být delší než 10 dnů.
Přechod na DVB-T2
Dalším důležitým bodem novely je přechod televizního vysílání na standard DVB-T2 jako součást realizace strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání schválené Vládou ČR minulý rok. V rámci rozsáhlých změn ve využívání rádiového spektra a v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady budou uvolněny rádiové kmitočty pásma 700 MHz, které dosud sloužilo pro digitální televizní vysílání a které bude přenecháno mobilním operátorům za účelem vytvoření nových mobilních sítí. Přechodem na standard DVB-T2 bude i nadále zajištěna dostupnost volby nezpoplatněných televizních programů. V důsledku tohoto přechodu si v každém případě domácnosti budou muset pořídit nové televizní přijímače či set-top-boxy nebo upravit anténní systémy, aby bylo možno přijímat televizní signál ve standardu DVB-T2, když nejpozději k 1. 2. 2021 bude vysílání v dosavadním standardu DVB-T ukončeno.
Účinnost
Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 18. 8. 2017 a 2. 9. 2017 vstoupila v účinnost. Výjimku má ustanovení týkající se přenositelnosti telefonních čísel, které nabude účinnosti 1. 2. 2018.
Na uvedení smluv do souladu s novou právní úpravou mají podnikatelé poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti čas do 2. 2. 2018.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




