Novela zákona o elektronických komunikacích a její dopady
Dne 2. 9. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích, která přinesla řadu zásadních změn. Jedná se zejména o zpřísnění podmínek pro poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a přechod na vysílání DVB-T2.
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích („ZEK“) byl novelizován z důvodu (i) posílení práv zákazníků poskytovatelů veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jakož i (ii) zajištění a implementace přechodu na nový standard digitálního televizního vysílání DVB-T2.
Změny v náležitostech smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací
Novela posílila ochranu spotřebitele ve vztahu k poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. V souvislosti s tím byly zpřísněny podmínky pro operátory, poskytovatele připojení k internetu a dalších veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.
Mezi povinné náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti nově patří ujednání o rozsahu možných jednostranných změn smlouvy i o způsobu jejich oznámení účastníkovi, a to včetně oznámení o možnosti odstoupení od smlouvy.
V případě změny obchodních podmínek mohli před účinností novely zákazníci odstoupit od smlouvy pouze v případě, kdy se jednalo o podstatnou změnu vedoucí ke zhoršení jejích postavení. Nově však může zákazník od smlouvy odstoupit bez sankcí v případě jakékoli změny zákonných náležitostí smlouvy (§ 63 odst. 1 písm. c) až p) a r) ZEK), byť taková změna nepovede ke zhoršení postavení zákazníka.
Doporučujeme proto poskytovatelům co nejdříve provést revizi obchodních podmínek a dalších částí smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Nejde přitom pouze o soulad se zákonem, ale také o vhodné nastavení celé související dokumentace dle obchodních potřeb poskytovatele.
Změna se také dotýká prodlužování smluv na dobu určitou. Nově je potřeba obdržet od zákazníka prokazatelný souhlas s prodloužením smlouvy na dobu určitou, jinak nemůže dojít k automatickému prodloužení o stejnou dobu.
S cílem sjednocení výpovědní doby u smluv v oblasti elektronických komunikací je nově stanovena maximální délka výpovědní doby, která nesmí překročit 30 dnů.
Změnou výpovědní doby je dotčen i institut přenositelnosti telefonních čísel. Výpovědní doba totiž při přenesení telefonního čísla nemůže být delší než 10 dnů.
Přechod na DVB-T2
Dalším důležitým bodem novely je přechod televizního vysílání na standard DVB-T2 jako součást realizace strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání schválené Vládou ČR minulý rok. V rámci rozsáhlých změn ve využívání rádiového spektra a v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady budou uvolněny rádiové kmitočty pásma 700 MHz, které dosud sloužilo pro digitální televizní vysílání a které bude přenecháno mobilním operátorům za účelem vytvoření nových mobilních sítí. Přechodem na standard DVB-T2 bude i nadále zajištěna dostupnost volby nezpoplatněných televizních programů. V důsledku tohoto přechodu si v každém případě domácnosti budou muset pořídit nové televizní přijímače či set-top-boxy nebo upravit anténní systémy, aby bylo možno přijímat televizní signál ve standardu DVB-T2, když nejpozději k 1. 2. 2021 bude vysílání v dosavadním standardu DVB-T ukončeno.
Účinnost
Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 18. 8. 2017 a 2. 9. 2017 vstoupila v účinnost. Výjimku má ustanovení týkající se přenositelnosti telefonních čísel, které nabude účinnosti 1. 2. 2018.
Na uvedení smluv do souladu s novou právní úpravou mají podnikatelé poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti čas do 2. 2. 2018.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.



