Novela zákona o elektronických komunikacích a její dopady
Dne 2. 9. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích, která přinesla řadu zásadních změn. Jedná se zejména o zpřísnění podmínek pro poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a přechod na vysílání DVB-T2.
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích („ZEK“) byl novelizován z důvodu (i) posílení práv zákazníků poskytovatelů veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jakož i (ii) zajištění a implementace přechodu na nový standard digitálního televizního vysílání DVB-T2.
Změny v náležitostech smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací
Novela posílila ochranu spotřebitele ve vztahu k poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. V souvislosti s tím byly zpřísněny podmínky pro operátory, poskytovatele připojení k internetu a dalších veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.
Mezi povinné náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti nově patří ujednání o rozsahu možných jednostranných změn smlouvy i o způsobu jejich oznámení účastníkovi, a to včetně oznámení o možnosti odstoupení od smlouvy.
V případě změny obchodních podmínek mohli před účinností novely zákazníci odstoupit od smlouvy pouze v případě, kdy se jednalo o podstatnou změnu vedoucí ke zhoršení jejích postavení. Nově však může zákazník od smlouvy odstoupit bez sankcí v případě jakékoli změny zákonných náležitostí smlouvy (§ 63 odst. 1 písm. c) až p) a r) ZEK), byť taková změna nepovede ke zhoršení postavení zákazníka.
Doporučujeme proto poskytovatelům co nejdříve provést revizi obchodních podmínek a dalších částí smluv o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Nejde přitom pouze o soulad se zákonem, ale také o vhodné nastavení celé související dokumentace dle obchodních potřeb poskytovatele.
Změna se také dotýká prodlužování smluv na dobu určitou. Nově je potřeba obdržet od zákazníka prokazatelný souhlas s prodloužením smlouvy na dobu určitou, jinak nemůže dojít k automatickému prodloužení o stejnou dobu.
S cílem sjednocení výpovědní doby u smluv v oblasti elektronických komunikací je nově stanovena maximální délka výpovědní doby, která nesmí překročit 30 dnů.
Změnou výpovědní doby je dotčen i institut přenositelnosti telefonních čísel. Výpovědní doba totiž při přenesení telefonního čísla nemůže být delší než 10 dnů.
Přechod na DVB-T2
Dalším důležitým bodem novely je přechod televizního vysílání na standard DVB-T2 jako součást realizace strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání schválené Vládou ČR minulý rok. V rámci rozsáhlých změn ve využívání rádiového spektra a v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady budou uvolněny rádiové kmitočty pásma 700 MHz, které dosud sloužilo pro digitální televizní vysílání a které bude přenecháno mobilním operátorům za účelem vytvoření nových mobilních sítí. Přechodem na standard DVB-T2 bude i nadále zajištěna dostupnost volby nezpoplatněných televizních programů. V důsledku tohoto přechodu si v každém případě domácnosti budou muset pořídit nové televizní přijímače či set-top-boxy nebo upravit anténní systémy, aby bylo možno přijímat televizní signál ve standardu DVB-T2, když nejpozději k 1. 2. 2021 bude vysílání v dosavadním standardu DVB-T ukončeno.
Účinnost
Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 18. 8. 2017 a 2. 9. 2017 vstoupila v účinnost. Výjimku má ustanovení týkající se přenositelnosti telefonních čísel, které nabude účinnosti 1. 2. 2018.
Na uvedení smluv do souladu s novou právní úpravou mají podnikatelé poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti čas do 2. 2. 2018.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



